Záměr Českého rozhlasu zajistit si novelou mediálních zákonů posvěcení pro čtvrtý celoplošný program zároveň nastartoval výbušnou debatu o množství reklamy ve veřejnoprávním rádiu. Plány Českého rozhlasu se dnes opět zabýval poslanecký volební výbor, který má mediální legislativu v gesci. Jeden z největších komerčních hráčů přitom využívá snahu rozhlasu o drobnou změnu zákona k většímu cíli.
„Souhlasíme jedině, pokud Český rozhlas jako celek bude ve stejném režimu jako celá Česká televize. Tedy že reklama bude omezena nejen na tomto čtvrtém okruhu,“ prohlásil před poslanci Michel Fleischmann, prezident české pobočky francouzského mediálního koncernu Lagardere. Česká televize má od podzimu 2011 zákonem zakázáno vysílat reklamu na nejsledovanějším kanálu ČT1 a na sportovní ČT4.
Sám Český rozhlas, který zmíněnou novelu iniciuje a kýženou čtvrtou celoplošnou sadu licencí - vedle stávajících tří, tedy Radiožurnálu, Dvojky/Prahy a Vltavy - chce seskládat pro svou novou stanici mluveného slova spuštěnou v březnu Český rozhlas Plus, vysílanou na nevyhovujících středních vlnách - slibuje, že na „Plusko“ nebude chtít dávat žádnou reklamu; existující tři celoplošné stanice mají limit 3 minuty denně, regionální pak 5 minut denně.
Lagardere, provozovatel komerčních stanic Frekvence 1, Evropa 2, Bonton, Dance či BBC/Zet, si podle dnešních slov svého šéfa bude v rámci „souhlasu“ s legislativním posvěcením dalšího celonárodního okruhu rozhlasu chtít do budoucna sáhnout na inzertní peníze, které dnes plynou veřejnoprávnímu rádiu. Trh s rozhlasovou reklamou totiž stagnuje - loni podle monitoringu ceny reklamního prostoru klesl o 12 % na necelou 1 miliardu Kč.
„Sto milionů jsou ohromné peníze pro soukromý sektor,“ řekl dnes poslancům Fleischmann v narážce na částku, kterou generuje na inzertních příjmech Český rozhlas. Ten podle své výroční zprávy předloni utržil na samotné reklamě 33 milionů Kč, na sponzoringu 51 milionů a na dalších tržbách pak 33 milionů.
Nad textem nové normy o Českém rozhlase tak lze očekávat delší, taktickou diskusi. „Ten text není finální,“ podotkl dnes předseda volebního výboru Václav Mencl (ODS). Záměry Lagardere by přitom předpokládaly související rozsáhlejší zásahy i do zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Vše se děje nedlouho poté, co na parlamentní půdě započala debata také o tom, kdo v následujících letech zaplatí přechod na digitální rozhlasové vysílání, a v době, kdy koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu - narozdíl od stagnujících či klesajících inzertních investic komerčních zadavatelů - představují jediný stabilní zdroj financování mediálních institucí. Soukromí provozovatelé se proto snaží maximalizovat svůj podíl alespoň na trhu reklamy.