„Přejme si, aby Pilsner Urquell dělali pořád Češi“

Původní české podniky přecházejí do rukou asijských společností

Plzeňský Prazdroj přechází do rukou Japonců. Foto: Profimedia.cz

Dlouho spekulovaný souboj o odkup pivovarů Pilsner Urquell z portfolia britské společnosti SabMiller nakonec vyhrála japonská skupina Asahi. Spolu s Prazdrojem odkoupila také další východoevropské pivovary za zhruba 200 miliard Kč. Zprávu napsal zpravodajský portál Ihned.cz. Asahi kromě Prazdroje koupil i slovenský Topvar, maďarský Dreher, rumunský Ursus a polskou Kompanii Piwowarskou. S nabídkou o odkup přišel i český miliardář Petr Kellner. Podle expertů má Prazdroj slušnou šanci se v nové skupině prosadit a otevřou se mu díky japonské společnosti další trhy. Ihned.cz  také informoval, že česká síť hobby marketů Mountfield přechází do rukou čínské společnosti Eurasia Development Group Limited. Její zakladatel a majitel Ivan Drbohlav se už prý v 62 letech necítí na rozvoj dalšího byznysu, proto se rozhodl Mountfield prodat. Za kolik prodej proběhl nebylo zveřejněno, experti se domnívají, že se jednalo řádově o miliardy Kč. V případě čínské firmy se jedná o její první obchod v Česku. 

Řekněme si zcela na rovinu, že i kdyby ‚tu Plzeň‘ koupil kdokoliv, nedovolí si s ní udělat nic zásadního. Protože je to prostě ta ‚naše Plzeň.‘ A kdyby jo, byl by to kandidát na blázna roku. Za skupinu Asahi jsem rád, protože po té čínské nakupovací smršti u nás je to přece jen trochu změna a také z toho důvodu, že Japonci mají některé české produkty dlouhodobě v lásce – Dvořáka a nebo právě české pivo. Takže značka Pilsner Urquell na tom může pouze získat.
Petr Podlešák

Na místě Ivana Drbohlava bych to udělal také. Prodat úspěšnou firmu je ideální. V dnešní rychlé internetové době se vlastníci střídají často rychleji. Co bude s Bédou Trávníčkem, se uvidí.
Tomáš Hájek (Admez)

Jen pevně věřím, že se změnou vlastníka se na plzeňském pivu jako takovém nic měnit nebude! Škoda, v tomto jsem trochu věřil skupině Petra Kellnera, že se o rodinné stříbro postará...
Jan Polák (Ipsos)

Co se Prazdroje týče, tak je otázka, zda cena není přemrštěná, což si myslí kapitálové trhy a projevilo se to na hodnotě akcií Asahi. My si jen přejme, aby Pilsner Urquell dělali pořád Češi. Kdo za nimi bude stát kapitálově, není zas tak důležité. A to v podstatě platí i o Mountfieldu. Nějak mě čínské investice v ČR netankují, spíš jsem rád, že sem přijde pořádný kapitál (možná to tak mám nastavené proto, že jsem kovaný slávista). Co mi vadí je devótní lezení české politické reprezentace do čínské řitě, což nebaví ani samotné Číňany...
Václav Loubek

Nelze než souhlasit s experty - prodej plzeňského pivovaru pivovarnické skupině je určitě dobrou zprávou a zárukou, že i nadále půjde především o dobré pivo. Neprůhledných investičních skupin s nejasnými záměry už tu máme dost. Ani od čínského Bédi Trávníčka nic dobrého nečekám.
Barbora Krásná (Blue Events)

Škoda, že se pivovar nevrátil do ‚českých‘ rukou.
Martin Boček

Nejlepší ceny má benzínka Tank Ono, nejkvalitnější servis Shell

Benzínky Shell mezi Čechy, co do kvality, jasně vítězí

Nejčastěji Češi jezdí nakupovat k pohonné hmoty na čerpací stanice Benziny (43 %), na Shell (36 %) a na OMV (34 %). Tato čísla vyšla najevo z průzkumu pro Retailek vytvořený agenturou Nielsen Admosphere mezi internetovou populací Česka. Většina Čechů. tedy 79 %, si benzínku vybere podle ceny, dále se dívají na kvalitu paliva a do třetice na dostupnost čerpací stanice. Cenově nejlepší je podle nich Tank Ono, Globus čerpací stanice a Tesco čerpací stanice. Naopak z hlediska kvality paliva, dobrého jména benzínky, šíře a kvality celého sortimentu, ochoty personálu a čistoty prodejny zvítězil Shell. Jako nejdostupnější čerpací stanice na trasách vybrali respondenti Benzinu. 

Jen 10 % dotázaných tankuje paliva prémiová, ale Shell je co kvality i dobrého jména na prvním místě. Čímž se mi tak trochu potvrzuje dlouho vedená domněnka – na této čerpačce tankují ti, kteří mají firemní cécéesku a je jim úplně jedno, jaká cena zrovna svítí na tom velkém totemu u cesty. Gratulujeme Shell.
Petr Podlešák

Jsem rád, že jsou na trhu sítě jako je Tank Ono, Globus, Tesco a značkové zahraniční čerpací stanice v blízkosti těchto levnějších pump musí korigovat svoje zisky, jinak by nic neprodali. V minulosti, pokud těchto levnějších alternativ bylo pomálu a ve větších vzdálenostech, byly rozdíly ceny pohonných hmot klidně 3 až 4 Kč na litru. Dneska již znám spoustu lidí, kteří z principu, i když mají služební auto, jezdí k levnějším čerpacím stanicím typu Globus, Tesco a rozhodně si myslím, že se nemají za co stydět...
Jan Polák (Ipsos)

Když to jde, tankuju u Tank Ono, a světe div se, oproti populárním protiargumentům v internetových diskuzích, furt mi ten přímovstřikový diesel jede. Shell si spojuju spíš s předražeností než s kvalitou a osobně si myslím, že v nejbližší době do toho průzkumu promluví Mol.
Václav Loubek

Aniž bych chtěla zpochybňovat kvalitu průzkumu, přijde mi, že je spíš odrazem historie nebo setrvačnosti v myšlení řidičů a nebo, že to jsou poměrně stará data (soudě i z toho, že v určitých parametrech se na prvních místech vyskytuje už neexistující Agip). Taky jezdím hodně autem a musím přiznat, že největší skok ve vnímání vzhledu a služeb čerpacích stanic jsem zaregistrovala u sítě Mol, kterou průzkum vůbec nezmiňuje. Ale asi mám trapně pragocentricky zkreslený pohled, protože u Tank Ono jsem v životě netankovala.
Barbora Krásná (Blue Events)

Výrobci musí povinně uvádět výživové hodnoty na obalech potravin

Výživové hodnoty musí být od 13. prosince uvedeny na obalech potravin. Foto: Profimedia.cz

Výrobci potravin v Evropské Unii mají od 13. prosince povinnost uvádět na obalech svých produktů výživové hodnoty. Povinně musí být napsaná na obalu energetická hodnota, tuky, nasycené mastné kyseliny, sacharidy a cukry, bílkoviny a sůl. Zprávu vydal web České televize. Hodnoty musí být jasně viditelné v tabulce za sebou, gramáží a objemově se vztahují vždy ke 100 g nebo 100 ml potravin. Do této chvíle mohli tyto informace výrobci potravin uvádět na obalech dobrovolně. Odborníci na výživu novou povinnost kvitují. „Čekali jsme na to 5 let, to je opravdu hrůza,“ řekla Kateřina Cajthamlová, lékařka a odbornice na výživu pro Český rozhlas.

Snad se konečně splní sen všech, který si před spaním chtějí číst výživové hodnoty potravin. Pro nás, kteří do výroby připravujeme etikety, to znamená jediné – dávat si pozor, aby tam bylo všechno.
Petr Podlešák

Z výzkumů Ipsos na různé produkty vyplývá, že hodnoty na obalech výrobků čte sice jen minimu lidí (i když se to zlepšuje), ale na druhou stranu populace prudce tloustne a pokud si chce někdo počítat spotřebované kalorie, měl by tuto možnost rozhodně mít.
Jan Polák (Ipsos)

Já mám furt pocit, že průměrnému Čechovi je nějaká výživová hodnota egal. Myslím, že ať si Kateřina Cajthamlová myslí co chce, stejně pořád povedou uzeniny nad okurkou.
Václav Loubek

Vzhledem k délce období, kterou výrobci měli na přípravu, to asi žádný otřes na trhu nezpůsobí - srovnají se podmínky pro všechny střední a velké a těch nejmenších se to naštěstí nedotkne. Potěší to některé uvědomělé spotřebitele a zejména pracovníky potravinářské inspekce, kteří budou mít zase chvilku ‚nové téma‘.
Barbora Krásná (Blue Events)

Teď ještě, aby se podle toho začali řídit zákazníci a přestali kupovat výrobky pouze proto, že jsou ve slevě.
Martin Boček

Novela významné tržní síly nefunguje, Jurečka chce stejná pravidla 

Ministr zemědělství Marian Jurečka kritizoval unijní podmínky dodavatelů ve vztahu s velkými řetězci. Evropská Unie by podle něj měla vytvořit jednotný legislativní systém, který by nevýhodný stav dodavatelů vyřešil. Není prý možné, aby některé země byly v jednání zvýhodňované. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Změny by podle něj neměly vést ke zdražení, dodavatelé často prodávají řetězcům výrobky pod adekvátní nákupní cenou, s dotacemi jim pomáhá stát a řetězce po nich vyžadují vysoké marže.

K průzkumu podmínek dodavatelů a řetězců nechalo ministerstvo zemědělství vytvořit agenturou Focus Group studii. Za úkol bylo zjistit, zda se po letošní novele zákona o významné tržní síle, která  má vztahy řetězců a dodavatelů korigovat, nějak jednání vylepšila. Čtyři pětiny dotázaných uvádí, že jim novela nepomohla, desetině se vztahy zlepšily a 8 % naopak zhoršily. Co se týká rámcových smluv, nejtvrději je vyjednává Kaufland a Lidl. Třetina dodavatelů má u vyjednávání smluv zkušenost s psychickým nátlakem nebo vulgárním chováním. Nejčastěji dodavatelům řetězce vyhrožují vylistováním, méně časté jsou vratky. Vysoký tlak ze strany maloobchodních řetězců je na snížení ceny za vyšší kvalitu. Novela měla také za úkol vyřešit problém zadní marže - systém různých poplatků za marketing, logistiku, účetnictví a další, který řetězce nesmyslně nastavují. Podle dodavatelů ovšem řetězce pouze o výši zadní marže snížily přední marži - tedy netto ceny. Nejlépe hodnocené jsou v jednání s dodavateli Coop, Globus a Billa. Nejhůře zase Lidl a Kaufland. 

Stačí se podívat kolik procent obyvatelstva působí v zemědělství (obecně v Evropě, ale i u nás) a vyjde vám, jak moc je asi celá tato snaha důležitá…
Petr Podlešák

Vím, že regulovat jakýkoli vztah je špatné, ale v tomto případě, kdy nevyvážené vztahy dodavatelů a řetězců občas přechází v ‚otevřený boj‘ by se o tom alespoň uvažovat mohlo. Občas člověk čte neskutečné šílenosti, kdy zemědělec pěstuje, sklidí, vyrobí, nervuje se celý rok nakonec stejně velkou většinu zisku stejně shrábne řetězec. Ač je mi jasné, že prodat je ve finále to nejdůležitější, tento nepoměr stejně nikdy nepochopím...
Jan Polák (Ipsos)

Možná kdyby se ministr místo vyjadřování zamyslel, proč novela nefunguje, bylo by všem líp. Už u nás někdy nějaká novela něčeho přinesla kýžený efekt, aniž by se kvůli tomu zablokovala jiná, zdánlivě nesouvisející oblast? Pak ti naši trubci a trubkyně ve Strakovce mají pocit, že je potřeba další a další zákon, a situace je čím dál horší. Dokonce tak, že se plošně zakáže kouření v hospodách, ale v autě, kde vezete děti, si klidně vyhulovat můžete…
Václav Loubek

Při vší úctě k ministru Jurečkovi si nemyslím, že by za krizi našeho zemědělství mohly obchodní řetězce. Spíše by se mělo účelněji využívat dotací, které zemědělství (na rozdíl od obchodu) dostává - například pro zajištění logistiky pro usnadnění dopravy a vybudování centralizovaných skladů pro potřeby malých producentů, kteří by se tak mohli plně soustředit jen na svoji kvalitní výrobu a se stát spolehlivými dodavateli do řetězců. Nepřátelskými nepromyšlenými zákonnými opatřeními typu zákona a významné tržní síle se zjevně ničeho pozitivního nedosáhne, jen to zhoršuje už tak napjaté vztahy na trhu. Korektnost obchodních praktik je samozřejmě důležitá, od mnohých dodavatelů ale vím, že nejlépe se jim obchoduje s těmi řetězci, jejichž vyjednávání je sice tvrdé, ale dohodnuté podmínky pak platí.
Barbora Krásná (Blue Events)

Je tam spousta nejasností a zákon prozatím není zavedený, takže nejsou precedenty.
Martin Boček

V bývalém areálu Škoda Ostrov vyroste nová průmyslová zóna

Developer Panattoni začne příští rok s výstavbou nové průmyslové zóny nedaleko Chebu, v Ostrově na Karlovarsku. V místě dříve probíhala výroba trolejbusů Škoda. Informaci přinesl server E15.cz. Nový park bude dosahovat velikosti 10 hektarů a v kraji vytvoří 500 nových pracovních míst. Velikostí se bude rovnat české budově Amazonu, kterou zajišťoval stejný developer. První investor by měl zahájit provoz v roce 2018. Zatím se Panattoni podařilo nalákat na nové prostory pro sklad e-shopu Tchibo, čínského dodavatele do automobilek BWI Group nebo logistickou společnost DHL. 

Jestli je to další vhodně využitý brownfiled, tak jsem rád, že nebude zastavěný ani metr orné půdy. A je super, že vznikají další pracovní místa.
Petr Podlešák

To je sympatické udělat jednou průmyslovou zónu na místě brownfieldu. Je to rozhodně lepší, než když se stále a stále na úkor obrovských hal ukrajuje naše zemědělská případně jiná půda.
Jan Polák (Ipsos)

Neustálá podpora velkých průmyslových zón a investorů je v dnešní době fakt přežitek. Zatímco malým podnikatelům jde vláda po krku jak to jen jde, velkým firmám, které optimalizují daně až na dřeň, ještě posílá nejrůznější podporu za magické zaklínadlo ‚dvěstěpracovníchmíst‘. V zemi s nejnižší nezaměstnaností v Evropě.
Václav Loubek

Těžko komentovat, pokud není jasné, jaké investory to přiláká.. pracovníci skladových zón asi moc na strojírenskou tradici Škody Ostrov nenavážou, na druhou stranu lepší nějaká pracovní příležitost než prázdná hala. Mám ale pocit, že těch skladů bez přidané hodnoty kvalifikované práce, pouze s další zátěží pro dopravu už u nás začíná být až moc..
Barbora Krásná (Blue Events)

Super.
Martin Boček

Kofola opouští burzovní trh Polska, chce se zaměřit na české investory

Akcie Kofoly zmizí z polské burzy. Foto: Profimedia.cz

Je to teprve rok, co skupina Kofola uvedla na pražskou a varšavskou burzu své akcie. Z burzy ve Varšavě se chce ovšem v těchto dnech stáhnout, aby s mohla soustředit pouze na přilákání investorů, kteří obchodují v Praze. Informaci přinesl zpravodajský portál Ihned.cz. „Na varšavské burze je umístěno řádově tisíc akcií. Pravidla a zvyklosti jsou ale na obou burzách mírně odlišné. To nás stojí energii, čas a peníze. Naše setrvání na obou burzách nyní jednoduše nedává smysl. Proto jsme se rozhodli, že požádáme o stažení akcií z varšavské burzy a v příštích letech se zcela soustředíme na burzu v Praze,“ vysvětlil finanční ředitel skupiny Kofola Daniel Buryš. 

Bude Kofola chutnat jinak? Bude mít jinou etiketu? Komunikaci? Předpokládám, že ne. Takže těch 99,9 % Čechů, co nemají její akcie na burze v Polsku, může být úplně v klidu.
Petr Podlešák

Realistické zhodnocení možností a rozumná koncentrace na to podstatné .. A tím pádem asi i lepší vyhlídky na nalezení investora v Čechách.
Barbora Krásná (Blue Events)

Jde o finanční rozhodnutí, ale na druhou stranu podobná rozhodnutí věnovat se českému trhu pořádně vnímáme také od dalších společností.
Martin Boček

L’Óreal se zaměří na kosmetiku pro muže, pomáhá mu doba „selfie“

Šéf kosmetického gigantu L’Óreal pro Česko, Slovensko a Maďarsko Tomáš Hruška v rozhovoru pro Ihned.cz přiznal, že firma vidí potenciál v zaměření se na pánskou kosmetiku. Západní země a Asie jsou prý v pánské kosmetice mnohem dál, do budoucna to vnímá jako výzvu. Stejný trend zaměření se na pánský segment nedávno pozorovala studie společnosti Colliers International, zejména barber shopy, pánská krejčovství a obuvnictví se posouvají do primárních prodejních lokalit. L’Óreal také podle Hrušky každý rok investuje stále více do digitálního marketingu. Jejich digitální novinku - aplikaci Makeup Genious, kterou firma vyvíjela 10 let, představila na letošní podzimní konferenci Mobile Marketing Mária Sochorová, šéfka marketingu L’Óreálu v Česku, Slovensku a Maďarsku. Tomáš Hruška dále prozradil, že tu chce společnost postavit více kamenných obchodů, momentálně tu jsou čtyři. Kosmetické společnosti prý v dnešní době nahrává fakt, že „selfie“ doba nutí mladé lidi vypadat dokonale a snažit se o neustále sebezdokonalování. Z toho vyplývá rostoucí spotřeba make-upu, což L’Órealu ukazuje směr, kterým se vydat.   

Dovolím si z rozhovoru vytáhnout pouze jednu větu ‚Neděláme kosmetiku – dodáváme sebevědomí, krásu.‘ a dodám jediné – DO KAMENE TESAT!
Petr Podlešák

Bylo by fajn, kdyby se fakt, že L’Óreal má sídlo v Česku, časem pozitivně projevil na zvýšené péči průměrných českých žen a mužů o svůj vzhled, nejen u mladé, ale hlavně starší generace. A nemusíme ani chodit až do kosmetiky, stačí když se zlepší běžné hygienické návyky, aby třeba jízda MHD už nemusela být utrpením.
Barbora Krásná (Blue Events)

Single muži, ale také ženatí muži.
Martin Boček