Prima+ nabídne i seriály z ČT, Sanitku nebo Marii Terezii, avizuje šéf TV Prima

Komerční televize Prima dosáhla s veřejnoprávní Českou televizí dohody o přebírání vybraných seriálů z produkce ČT na svou streamingovou platformu Prima+. „Deal už máme s Českou televizí rozjednaný,“ říká v rozhovoru s Médiářem generální ředitel skupiny Prima Marek Singer. Přibližuje také dosavadní zkušenosti s videoplatformou, čerstvé personální změny v managementu Primy i pohled na novelu zákona o audiovizi.

Marek Singer. Foto: TV Prima

Marek Singer na srpnové akci k podzimnímu programu, na zámku v pražské Troji. Foto: TV Prima

Oznámili jste, že vaše streamingová videoplatforma Prima+ má půl roku od spuštění 90.000 platících předplatitelů a zatím nasbírala skoro 700.000 uživatelů, kteří se zaregistrovali. To znamená, že zaplatí zhruba každý osmý registrovaný. Jak to hodnotíte?

Je to to, co jsme plánovali, že bychom chtěli mít.

Registrovaní uživatelé, kteří neplatí, jsou aktivní?

Jsou, odsledují na platformě hodiny týdně, používají Prima+ vcelku pravidelně. Platící sledují naše videa samozřejmě déle. Na všechny uživatele vychází průměrný strávený čas u Prima+ na čtyři hodiny až pět hodin týdně.

Odsledovaný čas je hlavní metrikou, kterou v tomto případě sledujete?

Ne, zajímá nás především inventory, tedy kolik reklamy můžeme odtočit.

Jaký je další cíl Prima+?

Cílem je oslovovat nové divácké skupiny. Ať už je to sérií Bez lítosti, kterou jsme nasadili v létě, nebo sériemi Na vlnách Jadranu, Malá velká ligaBanáni chystanými na podzim. Nové uživatele zaujmete novým obsahem, to je logické, to není překvapivé, ale musíte to dělat dostatečně často a dostatečně výrazně. Ladíme tedy, jak dělat marketing, a učíme se, kdo se na co dívá, abychom podle toho upravili, co budeme vyrábět v příštím roce. Sérií napřesrok chystáme pět až deset, a ještě posoudíme, kolik pro jaký segment potřebujeme obsahu.

Co vám pro získávání nových předplatitelů funguje nejvíc?

Prima+ běží zatím jen půl roku, dosud to tedy byly především naše seriály určené pro televizní vysílání, kvůli nim si lidé pořizovali předplatné primárně proto, že je chtěli sledovat bez reklam. Postupně začaly nové uživatele lákat také série určené přímo pro Prima+, které jsou jiné, než na jaké je publikum zvyklé na naší televizní obrazovce, a české filmy.

Placená videoplatforma Voyo konkurenční televize Nova si pochvaluje předpremiéry televizních novinek, uváděné na platformě dřív než na obrazovce.

Ano, ty teď znovu startujeme, protože na jaře jsme z výrobních důvodů museli předpremiéry na Prima+ omezit. Většina z našich televizních novinek bude teď o týden dřív na Prima+, což může přilákat zpět i ty, kteří přestali naši platformu sledovat právě proto, že na ní předpremiéry nějakou dobu nenacházeli.

Budete také usilovat o zařazení do nabídky telekomunikačních operátorů?

Usilujeme, chceme být u tří největších [O2, Vodafone, T-Mobile – pozn. red.] i u dalších menších. Ale jsou to dlouhá a složitá jednání, navíc ne všichni operátoři jsou flexibilní v technické implementaci.

Což jste ostatně zdůrazňovali i při nedávném zavádění zákazu přetáčení reklam.

Přesně tak.

Prima+ nabízí tři tarify, z toho dva placené, za 99 Kč s polovičním množstvím reklamy a za 149 Kč úplně bez reklam. Můžete přiblížit strukturu předplatitelské báze?

Většina platících jsou ti, kdo platí nejvyšší částku.

Dvě série Bez lítostiBodyguardi, které jste nejprve uvedli na Prima+, na podzim pustíte i v televizním vysílání stanice Prima Cool. Bude to standard i pro ostatní série?

Záleží titul od titulu. Je to logické, protože sledujeme, kdo se na série na Prima+ dívá, a pokud některé ještě neviděla řada možných diváků, použijeme takový obsah i v televizi. Dejme tomu, že na Prima+ viděla danou sérii polovina báze, zbývá tudíž spousta těch, kterým ji můžeme ukázat jako novinku, a zároveň jim tak představit, co na Prima+, kterou si ještě nepředplácí, mohou také najít. I tak propagujeme svou platformu. Lidé nás totiž dosud znají jako televizi. Postupně je učíme, že jsme i něco jiného, než co znají.

Pojďme k čerstvým personálním změnám v managementu. Proč jste se ani ne po půl roce rozloučili s Igorem Kalašem, který nastupoval na nově zřízenou pozici ředitele online?

Prostě jsme se nepotkali v očekáváních. To se stane. Každý měl jiné představy, a proto jsme se ve zkušební době rozumně dohodli, že bude lepší, když spolupráci ukončíme.

Proč přišel Martin Švehlák jako nový ředitel zpravodajství?

Částečně to byla náhoda. Impulsem bylo, že jsem se doslechl, že Martin se chce vrátit zpátky do Česka [dosud byl angažován v bulharských televizních aktivitách konkurenční skupiny CME – pozn. red.] a mně přišlo, že by mohl být vzpruhou týmu CNN Prima News, který roste, a že jeho vitalita a nadšení by mohly růst akcelerovat. Málokdy se naskytne příležitost dostat se k tak zkušenému šéfovi televizního zpravodajství, jako je Martin, takhle je to jednoduché. Pavlu Štruncovi [dosavadnímu šéfredaktorovi – pozn. red.] jsme nabídli jinou pozici, ale rozmyslel se jinak.

Je pravda, že jste začali spolupracovat s Alex Ruzek, někdejší dlouholetou programovou ředitelkou televize Nova?

Dělá pro nás externí konzultantku programu. Přes léto je v Americe, a až se vrátí, tak se uvidí. Určitě chceme program posilovat, je to čím dál náročnější disciplína, jde do něj čím dál víc peněz a chce to i různé typy talentů.

Je možné, že se stane novou programovou ředitelkou Primy?

Uvidíme.

Chci se ještě zeptat na dění okolo chystané novely zákona o audiovizi. Po nedávném vašem společném rozhovoru s šéfem Novy Danielem Gruntem v Hospodářských novinách mě překvapilo, jak hladce jste pak při finálních jednáních v Karlových Varech jako komerční televize souhlasily se zvýšením parafiskálních odvodů z VOD do státního fondu ze stávajících 0,5 na 2 %.

Zmíněný rozhovor byl především vzkaz a ti, co ho měli pochopit, ho pochopili.

Tak jsem ho i chápal, nicméně hájili jste v něm onoho půl procenta jako nejvyšší odvod do fondu, který akceptujete.

Samozřejmě. Když začínáte vyjednávat, neříkáte finální číslo. Byli jsme totiž v situaci, kdy padaly nápady, že streamingové služby budou do fondu audiovize odvádět 10 % nebo třeba po francouzském vzoru 20 %, takováto nesmyslně vysoká čísla. To, co je teď na stole, je z našeho pohledu kompromis z mnoha stran, nejlepší ze všech možných špatných scénářů.

A stále platí, co jste říkal v Hospodářských novinách i předtím na červnové konferenci Digimedia, totiž že navýšení odvodů, které půjdou do audiovize, respektive případné zvýšení poplatku pro Českou televizi, případně i s redefinicí televizního poplatníka, v důsledku přispěje k inflaci cen za tvorbu filmů a seriálů? Že je zkrátka televize budou mít dražší?

V případě navýšení poplatku pro Českou televizi to je mnohem větší riziko, akutní, protože by šlo o mnohem víc peněz. Samozřejmě půjde o to, kolik by ČT případně dostala navíc a co by s těmi penězi udělala.

Ještě k novým regulím pro audiovizi: předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer má za to, že nové peníze do trhu mohou pomoci zkvalitnit infrastrukturu odvětví a v důsledku přispět k dalšímu zvýšení kvality produkce. Vidíte to tam také?

Premiéru Fialovi jsme říkali hlavně jiné dvě věci. Totiž, že aby odvětví fungovalo optimálně, je zapotřebí jednak něco dělat s ochranou proti internetovým pirátům, která je v tuzemské praxi ve srovnání s Evropou mizerná, byť úřady mají pocit, že je dostatečná. Apelovali jsme tedy na edukaci justice, aby případy pirátství televizních děl soudy uměly posuzovat, pak že budeme schopni také dávat víc do fondu audiovize. A za druhé nám šlo o investici do výchovy nových talentů, které jsou v našem odvětví potřeba. Dnes se zaplaťpánbůh v Hollywoodu stávkuje, proto na trhu seženeme dostatek profesionálů v odpovídající kvalitě. To předtím nebylo, a stávka v Americe samozřejmě nebude trvat věčně.

A premiérova reakce?

Samozřejmě, že jsou to výborné nápady a že určitě pomohou!

Jste schopni nakupovat pro televizi i pro novou platformu Prima+ ještě víc sérií než dosud?

Je to dost možné, ale je to vždy funkce toho, co by to bylo. Některá díla umíme sami dělat líp, než co dokáže trh, některá neumíme – a pak se vyplatí najít někoho, kdo je dodá. Zkoušíme to, koneckonců nové série BodyguardiBanáni jsou právě výsledkem spolupráce s novými tvůrčími týmy, se kterými jsme dosud nespolupracovali. Je to zkrátka skládačka, neřeknu vám, že bychom kupovali za každou cenu víc, ale rozhodně máme zájem i o jiné věci, než děláme dnes.

Zajímá mě ještě, co říkáte na chystanou dohodu České televize s komerční televizí Nova, respektive s její platformou Voyo, ohledně spolupráce na novinkách ČT už ve fázi výroby.

Máme už s Janem Maxou [ředitel vývoje České televize – pozn. red.] předjednané, že se podíváme, jak by se to dalo udělat i v případě Primy. Neznám chystaný deal s Voyem, ale pokud je knihovna České televize dostupná nejenom z archivu, ale už ve fázi vývoje, chci mít stejnou možnost jako konkurence, měl by být rovný přístup pro všechny. Pan Maxa mi říkal, že si to dokáže představit, beru to tedy tak, že se na to podíváme.

Souhlasíte se šéfem Novy Danielem Gruntem, že ať deal s Voyem, tak případná dohoda s vámi bude tak jako tak muset počkat na nástup nového generálního ředitele ČT na začátku října?

S největší pravděpodobností ano.

V budoucnu se tedy na Prima+, stejně jako už teď na Voyu, můžeme dočkat záložky Znáte z České televize?

To se dočkáte určitě, protože standardní deal, to znamená o přebírání už natočených děl, máme s Českou televizí rozjednaný. Teď už je to jen otázka procesních technikálií, brzy by se tak vybrané pořady České televize měly začít objevovat i na naší platformě. V průběhu podzimu. Půjde například o seriály Sanitka, Poldové a nemluvně nebo Marie Terezie.

Ale deal o tom, že bychom viděli do toho, co Česká televize vyvíjí, a mohli se podílet na výrobě, a tím si rezervovat práva na vybraná díla, to zatím nebylo na stole, to je nové. Z pohledu České televize mi přijde zvláštní, dávat konkurenci informace o tom, co chystá, ale pokud to tak bude pokračovat, určitě u toho budeme chtít být také.

Sdílejte