Na podzim letošního roku proběhnou v Německu volby do Spolkového sněmu. Nejvýznamnější vnitropolitická událost roku bude mít i odpovídající mediální podobu. Už na začátku letošního roku začaly největší volně vysílající stanice diskusi, jak zajistit televizní duel mezi stávající kancléřkou Angelou Merkelovou z Křesťansko-demokratické unie a kandidátem sociálních demokratů Peerem Steinbrückem.
Být jednou či jedním ze čtyř lidí, kteří budou tuto diskusi řídit, je tím nejprestižnějším úkolem, jaký může být v Německu moderátorce či moderátorovi svěřen. Není proto divu, že ostatní média pozorně sledují, kdo a proč bude řediteli největších stanic pro tento duel vybrán.
Velké talkshow na politická nebo společensky závažná témata se v programové nabídce televizí u našich sousedů objevují takřka denně, uvádějí je renomovaní novináři či lidé, kteří mají za sebou dlouhou a úspěšnou televizní kariéru a tudíž i výběr vhodných „talkmasterů“ je pro manažery stanic dost obtížný.
První veřejnoprávní televize ARD nakonec zvolila moderátorku Anne Willovou, sedmačtyřicetiletou novinářku, která v letech 2001 až 2007 uváděla hlavní zpravodajskou relaci ARD Tagesschau a od podzimu 2007 moderuje týdenní politickou talkshow nesoucí její jméno. Vysílá se každou středu večer.
Druhá veřejnoprávní televize ZDF podobně jako RTL nepřipravila nic překvapivého a sází na kontinuitu. Za prvně jmenovanou stanici se duelu kandidátů na úřad spolkového kancléře zúčastní osmačtyřicetiletá Maybrit Illnerová a za největší komerční televizi RTL šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Peter Kloeppel. Oba posledně jmenovaní mají zkušenost už ze tří podobných předvolebních diskusí.
Největší překvapení ovšem pro diváky i novináře připravila skupina ProSiebenSat.1. Ta, píše Süddeutsche Zeitung, rozhodla, že duel nechá řídit šestačtyřicetiletého Stefana Raaba. Už samotná úvaha, že by Raab měl tento úkol převzít, vyvolala v únoru kontroverze – především proto, že Raab byl až dosud považován především za baviče, člověka, který přinesl do německých televizí nové formáty a je spojován především s late night show (TV Total) a velkými zábavními sobotními pořady (například mistrovství světa v jízdě na wok pánvích, jehož již několikátý ročník se konal minulou sobotu).
Raabovo jméno poprvé zmínil v souvislosti s předvolební debatou před měsícem někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber. Kandidát SPD takový nápad tehdy odmítl právě s poukazem na to, že Raab je víc bavič, což by mohlo znevážit seriózní politický dialog.
Proč tedy Raab nakonec takovou šanci doopravdy dostal? Svou roli sehrála nejen jeho vysoká popularita, ale především to, že v uplynulých měsících dokázal, že mu politická témata a debata o nich vůbec nejsou cizí a zvládá je stejně dobře jako zpovídání hostů v TV Total. Kromě toho se v ProSiebenSat.1 domnívají, že při vší serióznosti bude pro diváky představitelem poněkud jiného moderátorského přístupu, což může debatu obohatit a získat pro ni i ty diváky, kteří by si ji jinak spíše nevybrali.
V Německu se hodně diskutuje o způsobu, jak učinit politiku atraktivní pro mladé lidi, například prvovoliče – a mezi těmi má Raab větší kredit než ti, které si pro duel vybraly ostatní stanice.
Raab si v novém pořadu, nazvaném Absolute Mehrheit (Absolutní většina), který měl premiéru v listopadu loňského roku, vede překvapivě dobře a funkční je i formát, který si sám vymyslel. Hosté mají před početným publikem za úkol vyjadřovat se k politickým a společenským problémům tak, aby přesvědčili podstatnou část publika, že právě jejich názor představuje ten nejlepší recept či nejlepší východisko.
Raabovi kritici také zapomněli, že už před čtyřmi lety spolumoderoval volební vysílání – stěží se tedy dá poukazovat na jeho malou novinářskou zkušenost s vysokou politikou.
Jen na vysvětlenou: formát předvolební besedy v Německu je takový, že se na její přípravě společně podílí ARD, ZDF, ProSiebenSat.1 a RTL. Na přesných pravidlech se musejí dohodnout s týmy jednotlivých kandidátů. Model 4:2 (čtyři moderátoři a dva kandidáti) bude použit i letos, přestože se několikrát i při jednání Spolkového sněmu diskutovalo o možnosti pozvat předsedy všech stran, které mají šanci překročit pětiprocentní hranici stanovenou pro vstup do parlamentu. CDU/CSU a SPD ale upřednostňují model podobný televizním debatám kandidátů na prezidenta Spojených států. Zatím není jasný přesný termín debaty, volby se budou konat v neděli 22. září.
Pro Stefana Raaba je to obrovský úspěch a další důležitý krok v kariéře, která má v podstatě od chvíle, kdy začal pracovat pro televizi, pouze vzestupnou tendenci. I přes kritiku a kontroverze je Raab v současnosti jedním z nejvlivnějších lidí, kteří v Německu věnují televizní zábavě.
Už v roce 1990 začal tím, že vytvářel jingly a spoty pro ranní vysílání ARD, denní talkshow na komerčních televizích a také reklamy na zubní pasty Blend-a-med. Kromě toho pracoval jako hudební producent, založil vlastní hudební vydavatelství (značka RARE – Raab Records) a nahrál několik úspěšných desek. V listopadu 1993 mu hudební stanice Viva nabídla moderaci pořadu Vivavison, který uváděl v letech 1993 až 1998.
V roce 1997 začal pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici WDR/Eins Live zaměřenou na mladé posluchače moderovat dvouhodinovou zábavnou show nazvanou Raabio. V roce 1998 založil televizní produkční společnost Raab TV a od března 1999 začal moderovat na ProSieben late night show TV Total, která byla původně týdeníkem, od jara 2001 se vysílá čtyřikrát týdně.
Vymyslel a realizoval i řadu velkých zábavných pořadů ve stylu již zmíněného mistrovství světa v jízdě na wok pánvích, jeho formát, v němž celebrity soutěží ve skocích do vody, se v současnosti po úspěchu britské verze prodává velmi úspěšně po celém světě, známé jsou jeho pokerové noční show nebo fotbal na ledě. Dalším velkým úspěchem se stal soutěžní pořad Schlag den Raab, který je také licencovaný a jeho verze najdeme v nabídce televizí v několika evropských zemích – mimo jiné v Británii, ve Švédsku, ve Francii nebo Itálii.
K Raabovým největším úspěchům patří proměna nudného národního předkola Velké ceny eurovize v obrovskou party, které se v různých německých městech účastní desítky tisíc lidí – a posléze i způsob, jakým se mu jako producentovi podařilo udělat z neznámé zpěvačky Leny hvězdu, která nakonec získala po 28 letech Velkou cenu Eurovize pro Německo.