Proč by měl mít Přemysl Sobotka rád Liberecký deník

Jako redakční materiál otiskly severočeské deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press v den voleb propagační článek, stranící nepokrytě jednomu z kandidátů. Druhého pohaněly, aniž by se jej požádali o vyjádření.

Člověk si v českých médiích už zvykl na leccos, ale přece jen – a to se jim musí přiznat – stále dokáží překvapit. Naposledy se mi to stalo poté, co jsem mailem obdržel naskenovanou kopii jedné stránky Libereckého deníku. Datum vydání je 22. říjen letošního roku. Pro přesnost – první den druhého kola voleb do Senátu.

V době, kdy část voličů zvažovala, zda navštíví volební místností, si mohli na druhé stránce zmíněného listu přečíst dva velmi zajímavé materiály – rozhovor s jedním z kandidátů a odhalující článek o druhém. Ale pěkně popořádku.

"Rozhovor" s Přemyslem Sobotkou, Liberecký deník, 22. října 2010

„Rozhovor“ s Přemyslem Sobotkou, Liberecký deník, 22. října 2010

Začněme rozhovorem s Přemyslem Sobotkou (ODS). Jistě je to jen projev mé zlé vůle, že mi otázky připadají takové, jako by si je předem sám napsal. Většina čtenářů mi jistě také snadno vyvrátí podezření, že například dotaz „Jste pověstný tím, že jako jeden z mála senátorů znáte svůj volební okrsek opravdu detailně a s místními starosty intenzivně spolupracujete po celou dobu své funkce. Čím může senátor pomoci ve ‚svých obcích‘ a co je naopak nemožné?“ nevznikl v hlavě zvídavého novináře, ale spíše někoho, kdo se panu Sobotkovi stará o publicistu. Člověk se nestačí divit. Už z otázky se dozvídáže zná svůj okrsek opravdu detailně, navíc jako jeden z mála – redakce si zřejmě nechala udělat reprezentativní výzkum jak který senátor zná svůj okrsek a Přemysl Sobotka v něm skončil na stupni vítězů. Gratuluji.

Stejně tak ke spolupráci se starosty – rád jsem se dozvěděl, že je intenzivní. Po dalších otázkách kladených v duchu vzájemného porozumění ovšem přichází na řadu dotaz takříkajíc na tělo. Byl jsem zvědav, jak si zpovídaný poradí se záludnou otázkou: „Ve Vašich předvolebních materiálech jste použil článek s názvem ‚Oranžová Liberci nesluší‘. Můžete ve zkratce přiblížit, co tím konkrétně míníte?“ Přemysl Sobotka v odpovědi varoval před nezodpovědnou ekonomickou politikou ČSSD a také vyjádřil obavu, že by, cituji: „ČSSD do Senátu přenesla stejně agresivní typ jednání, jaký známe ze Sněmovny. Velmi se toho obává

Shrnuto: jako redakční materiál (vyšel pod zkratkou red, čemuž se nelze divit, protože neznám novináře, který by se pod takový rozhovor chtěl dobrovolně podepsat) otiskl Liberecký a zároveň Jablonecký i Českolipský deník v den voleb propagační článek, stranící nepokrytě jednomu z kandidátů. Z toho ovšem lze jen stěží vinit Přemysla Sobotku.

Tím ovšem zajímavá četba na oné stránce nekončí. Hned pod zdařilým rozhovorem je další článek také podepsaný red. I to je s podivem, neboť se na první pohled zdá, že jde o investigativní žurnalistiku, odhalující podivné praktiky libereckého hejtmana Stanislava Eichlera (ČSSD).

O nákupu nové drahé limuzíny pro potřebu vedení kraje – údajně Audi A8 4x4 (tedy pokud lze článku věřit) si můžeme v době likvidace škod po povodních myslet své. Stejně tak ovšem o editorech, kteří pustí do novin podobnou slátaninu. Totiž – autor nebo autoři – míchají informace s vlastními komentáři a úvahami a navíc, neobtěžovali se ani zvednou telefon a požádat hejtmana nebo jeho mluvčího o stanovisko. To je v článku jaksi nepřímo citováno z jiného média a to ještě nedostatečnou formou.

Ovšem všechny výtky člověk musí nakonec odsunout stranou – teprve v posledním odstavci se totiž dozvídáme, co je skutečným cílem zmíněného textu, otištěného v den voleb v „nezávislých“ novinách. Opět cituji: „Vraťme se tedy na počátek tohoto článku a zeptejme se, zda Liberec a jeho okolí potřebuje, aby jeho zájmy v Senátu hájil člověk, který dostal mandát stejných voličů pro práci přímo v regionu a navíc člověk, který se – a věřme že jen z důvodů vytížení v senátní kampani – dopouští na svém úřadu přinejmenším hrubých chyb a nevěnuje se řádně své práci pro region.“

Pokud si to redakce myslí (a je možné, že tomu tak ve skutečnosti opravdu je), pak měla takové stanovisko vyjádřit v podobě komentáře (většinou taková závažná sdělení čtenářům podepisují šéfredaktoři). Nikoli zveřejnit text tvářící se jako článek, navíc pod velmi vstřícným rozhovorem s protikandidátem.

Ale vraťme se na počátek tohoto sloupku, jak říká liberecký klasik. Nemám nic proti Přemyslu Sobotkovi a k jeho zvolení mu upřímně blahopřeji. A také mu gratuluji k tomu, že má tak nadšené příznivce v Libereckém deníku. Taková nezištná a vřelá podpora se už dnes najde jen výjimečně. Nebo jen nepozorně čtu regionální listy.

Sdílejte