Zkuste si to představit. Díváte se už několik let na televizní seriál a najednou se dozvíte, že by bylo možné natočit jeho verzi pro kina. Dokonce je už scénář a i herci přislíbili účast. Má to jen jeden háček. Potenciální producent nemá na projekt dost peněz.
Pokud by taková situace nastala u nás, asi by to skončilo jednoduše tím, že by do seznamu nikdy nerealizovaných projektů přibyla další položka. V zahraničí to ale nemusí vůbec skončit špatně. Pokud je onen seriál oblíbený a má silnou komunitu fanoušků, není nic ztraceno. Na řadu totiž přijde crowdfunding.
Definice zní, že jde o kolektivní spolupráci, založenou na důvěře a společných zájmech, při níž dochází ke společnému investování peněz a dalších zdrojů na podporu cílů, vyhlášených jinými lidmi nebo organizacemi. Řečeno zjednodušeně – lidé se složí, aby mohlo vzniknout něco, co považují za důležité nebo zábavné a na co je jinak problém získat finance.
Dobře tento způsob funguje například v hudebním průmyslu. Oblíbená kapela oznámí, že by nahrála nové CD, ale potřebuje k tomu tolik a tolik peněz. Pokud se fanoušci složí, CD vznikne a ti, kteří vložili sumu odpovídající jeho ceně, je nejen dostanou, ale mohou počítat i s případnými dalšími příjmy, pokud prodej vynese nějaký zisk.
A podobně to může fungovat i u filmu. Konkrétním příkladem je zamýšlený celovečerní snímek s hrdiny dnes již kultovního německého seriálu Stromberg (pět řad odvysílala stanice Pro 7), který připomíná britský Kancl a jehož hrdinou je šéf pobočky fiktivní pojišťovny, spořivý egoista, jehož odborná i sociální kompetence se blíží nule.
Na obrovskou oblibu Stromberga - jak seriálu, tak postavy -, vsadil producent, scénárista a herec Ralf Husmann. Ten je od roku 2004, kdy série začala, autorem scénářů a hraje i jednu z vedlejších rolí. Představa, že by se seriál přenesl na plátna kin, je pro něj lákavá už delší dobu. Nicméně přestože produkční společnost Brainpool, která sérii Stromberg vyrábí, slíbila vstoupit do projektu s 3 až 4 miliony eur, stále by chyběl na výrobu asi milion eur.
Husmann mohl zvolit klasickou cestu filmové podpory. „Jenže to znamená strašné papírování a dlouhé čekání. Já se nechci stát podnikatelem ve filmovém průmyslu, ale jenom natočit jeden film a to co možná nejrychleji,“ řekl deníku Tagesspiegel. „Fanoušci jsou nám mnohem bližší než systém podpory kinematografie, a proto je chceme dostat do role investorů,“ dodal Husmann.
A tak až do 15. března mohou fandové Stromberga prostřednictvím speciálního webu darovat peníze. Nejméně 50 euro. Za takovou sumu dostanou diplom a přístup k průběžným informacím o natáčení. Od 100 eur výše budou investoři jmenováni v závěrečných titulcích, od 1000 eur na prominentním místě a ještě dostanou dva lístky na premiéru. Kdo vloží 50 tisíc eur, může být kmotrem některé postavy ve filmu a nebo sám hrát menší vedlejší roli.
Film má být hotový na konci roku 2012, o rok později půjde do kin. Pokud film dosáhne návštěvnosti milion diváků, dostanou investoři své peníze zpět. Pokud se prodá víc než milion vstupenek, což na obrovském trhu v německy mluvících zemích není nedosažitelným cílem, dostanou za každý lístek nad milion 50 centů.
Pokud se ale nepodaří onen milion získat, Husmann do projektu nepůjde. A investoři dostanou peníze zpátky. „Crowdfunding je pro nás i novým typem průzkumu trhu - zjistíme, jak velký zájem o film opravdu je,“ říká.
Samozřejmě je nesmysl si myslet, že by se takto dal financovat každý filmový projekt. „Toto financování je možné brát jako doplňkové a bude fungovat jen u filmů, které mají silnou značku a je s nimi spojena velká komunita,“ říká Petra Millerová, šéfka filmového fondu Nordhein-Westfalen. Nicméně je to cesta, kterou by stálo za to vyzkoušet třeba i při shánění financí na studentské absolventské filmy nebo u menších produkcí, které míří na konkrétní, zčásti jasně definovanou cílovou skupinu.
U Stromberga to zřejmě funguje. V úterý 20. prosince byly na kontě filmu příspěvky od 1600 fanoušků ve výši 434 450 euro. A zbývá osmdesát dnů.
U nás by to ale přece jenom mohlo fungovat podobně. Jeden příklad sice z jiné oblasti, ale v podstatě na stejné téma.
Stále častější jsou stesky nad tím, že kvalitní obsah – například internetový – se stěží uživí z internetové reklamy. Filmový recenzent František Fuka vyzval před několika týdny čtenáře svého blogu s filmovými recenzemi, aby mu na jeho provoz přispěli buď jednorázovou platbou nebo částkou strhávanou každý měsíc automaticky z účtu.
Výsledek ho příjemně překvapil: za dvacet dnů přišlo od fanoušků FFFILMu na jeho účet 48 324 korun.
P. S. K tématu též: Fondomat aneb jak získat peníze na svůj projekt (ČT24)