Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

Proč by nás mělo těšit 14. místo pro Česko

Pokud nějaký sportovec skončí ve své disciplíně na čtrnáctém místě, můžeme to považovat za neúspěch (protože měl třeba výkonnost na umístění v první desítce) nebo se na jeho umístění dívat jako na solidní výkon – protože až dosud končil daleko v poli poražených. O sport ale v tomto případě nejde.

Česká republika obsadila za rok 2011 čtrnácté místo žebříčku, který seřazuje státy podle toho, jak velké svobodě se v nich těší média. To je potěšitelná zpráva. I proto, že se v první dvacítce držíme stabilně už řadu let.

Vždy na konci ledna sestavuje organizace Reportéři bez hranic pořadí zemí podle toho, jaké jsou v nich podmínky pro svobodné působení médií. Jaká metodika se pro to používá? Jak takový žebříček vzniká?

Především není žádným ukazatelem, jak kvalitní jsou v té které zemi média, pouze shrnuje omezení či naopak rozšíření prostoru pro jejich práci.

Jednotlivé body jsou udělovány na základě hodnotících dotazníků obsahujících 44 otázek. Ty se soustředí na omezování svobody médií s přímým vlivem na novináře (vraždy, vyhrožování, fyzické útoky a zatčení) a na média (cenzura, zabavování nákladů, pokuty či zastavování vysílání). Index také zohledňuje, jak se (a pokud vůbec) se v dané zemi daří posupovat oproti osobám, které jsou odpovědné za porušování svobody slova.

Otázky se tedy týkají i aktuální stavu legislativy, regulačních opatření, vlivu státu na média (včetně třeba tlaku na inzerenty), přístupu novinářů k informacím atd.

Není to tedy tak, že špatné umístění musí být nutně jen odrazem postupu státních institucí proti novinářům či mediálním podnikatelům, ale je třeba ovlivněno tím, že v dané zemi existují ozbrojené milice, extremistické organizace nebo mafiánské struktury, které se pokoušejí média zastrašit, případně, že stát připustil například vznik monopolů, které deformují trh a vytlačují nezávislá média nebo dochází k propojení politiky s části médií, která za to získávají různé výhody.

Rok co rok se kritéria upravují – vyjadřují se k nim jednak korespondenti Reportérů bez hranic v přibližně 150 zemích, ale i řada vědců, právníků a nevládních organizací. Přesto Reportéři upozorňují, že nejde o reprezentativní průzkum, který byl proveden na základě vědeckých kritérií – a ani to není možné. Nejde tedy ani tolik o to, jaké konkrétní místo v žebříčku daná země obsadila, ale o trend, který lze sledoval dlouhodobě – například stabilní umístění nebo trvalý pokles. Sledují se i trendy, týkající se nikoli jedné země, ale celých oblastí.

Podmínky v Evropě jsou horší

Z těch například vyplývá, že se v Evropě podmínky pro svobodnou práci médií v roce 2011 zhoršily. Zatímco Finsko, Norsko a Nizozemsko jsou stejně jako dřív v čele žebříčku – a s nimi nově i Estonsko (na třetím místě) dost si pohoršily Bulharsko (80 místo), Itálie (61 – o rok dříve 49), Řecko 70. Zvláště výrazně se situace zhoršila v Maďarsku, které spadlo z 23. na 40. místo.

I Velká Británie se popadla o několik míst – kvůli aféře s odposlechy, která vypukla kolem týdeníku News of the World klesla z 19 místa na 28. O deset míst níže se posunulo také Turecko – na pozici 148. Nejhůře z evropských zemí dopadlo Bělorusko – kleslo ze 154 místa na 168. Což pravda není žádné překvapení.

Výrazně se seznam změnil především co se týče postavení arabských zemí. Protesty zamíchaly pořadím a přinesly rozdílné výsledky. Zatímco Tunisko, kde byl v lednu svržen diktátor Ben Ali, zlepšilo svou pozici o 30 míst – na pozici 134, Bahrajn, kde byly demonstrace brutálně potlačeny, klesl o 29 pozic níže – na místo 173.

Také Egypt si pohoršil – o 39 míst a nyní je na pozici 166. Při protestech v lednu a listopadu 2011 postupovaly bezpečnostní síly proti zástupců médií zvláště brutálně a vojenská rada, která byla od ledna u moci, zpřísnila zákony, týkající se kontroly médií.

Sýrie, kde je podle RBH dnes téměř nemožné vykonávat práci novináře vzhledem k silné cenzuře a násilí, spadla na pozici 176.

Nejhorší situace je podle žebříčku v Eritreji, Severní Koreji a Turkmenistánu, v těsném závěsu za nimi jsou pak Sýrie, Írán a Čína. Pohoršily si také Spojené státy – o 27 pozic na místo 47, a to především zásluhou snahy policie znemožnit svobodné zpravodajství o hnutí Occupy, pokles je patrný i u jihoamerických států.

Naopak pozitivní vývoj byl zaznamenán v Jižním Súdánu (111 místo) a v Nigeru (75. pozice – zlepšení o 29 míst).

Prvních dvacet míst žebříčku

  1. Finsko
  2. Norsko
  3. Estonsko
  4. Nizozemsko
  5. Rakousko
  6. Island
  7. Lucembursko
  8. Švýcarsko
  9. Kapverdy
  10. Kanada
  11. Dánsko
  12. Švédsko
  13. Nový Zéland
  14. Česko
  15. Irsko
  16. Kypr
  17. Jamajka
  18. Německo
  19. Kostarika
  20. Belgie