Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Proč deník Guardian předem prozrazuje, o čem bude psát

Zdálo by se, že to je absurdní nápad. Zveřejňovat na webových stránkách témata, která se druhý den ráno objeví v tištěné verzi deníku, znamená například, že se konkurence dostane k informacím, které si většina redakcí úzkostlivě chrání. Britský deník The Guardian to přesto udělal a výsledky tohoto kroku jsou překvapivě pozitivní.

Když si zadáte odkaz na Open newslist, zobrazí se vám stránka s dvěma tabulkami. Najdete v nich seznam témat v politické a sportovní sekci deníku, připravovaných pro zítřejší vydání. Včetně jmen autorů a spojení na ně prostřednictvím Twitteru.

K čemu je to dobré? Podle šéfa domácího zpravodajství Dana Robertse se tím nejen posiluje důvěra čtenářů k novinám, které jsou otevřené diskusi o tom, jakými tématy se zabývat, a jejich transparentnost, ale jde i o zdroj informací, který je pro novináře nenahraditelný.

Roberts jako příklad uvádí nedávné pouliční nepokoje v Londýně. V jejich průběhu dostal reportér Paul Lewis díky tomu, že se návštěvníci onlinové verze deníku dozvěděli, že je to právě on, kdo řídí zpracování tohoto tématu, tisíce zpráv od uživatelů Twitteru. Mnohé z nich ostatní média k dispozici vůbec neměla. K řadě témat tak novináři získají podklady, které by jinak pracně sháněli a mnohé z nich by neměli šanci získat vůbec. Samozřejmě, je pracné množství zpráv, z nichž některé jsou vymyšlené nebo zmanipulované, roztřídit, ale tento kontakt se čtenáři i přes zmíněnou pracnost považují v Guardianu za nenahraditelný.

Další výhodou je, že se čtenáři se ozývají i tehdy, pokud mají pocit, že redakce nějaké důležité téma opomněla, komentují téma a zvolený úhel pohledu.

Je jasné, že se zmíněná stránka stala oblíbenou i mezi editory konkurenčních listů. V Guardianu s pýchou zmiňují popuzenou twitterovou zprávu od editora Independentu, když se nedávno zveřejnění témat opozdilo. Kde je ten váš zatracený seznam? ptal se kolega.

Transparentnost Guardianu (v Británii po skandálu s odposlechy a podplácením policistů věc zvláště důležitou) posiluje i redakční blog – v něm novináři informují o redakčních poradách, o debatách, jak které téma zpracovat, jak zacházet s fotografiemi a ptají se čtenářů na jejich názor – například zda mají otisknout snímky mrtvého Kaddáfího a pokud ano, na jakém místě a jak velké.

Samozřejmě, že na podobnou možnost si čtenáři zvykají pomalu - zatím ji využívá jen zlomek z nich –, nicméně v Guardianu věří, že jejich počet rychle poroste. Ostatně – je to také způsob, jak vydělávat peníze. Vznikající takzvaná premium community je mimořádně atraktivní pro zadavatele inzerce.

Britský list ale nebyl prvním, kdo s tímto nápadem přišel. Inspiroval se u švédského regionálního deníku Norran, který tuto strategii zavedl před dvěma lety a díky ní podstatně narostl počet návštěvníků onlinové verze - a podstatným způsobem se zvýšily i příjmy z reklamy.

Další krok v oblasti transparentnosti plánuje Guardian na konec března. V průběhu akce Guardian Open Weekend se rozjedou redaktoři a editoři na sto besed se čtenáři po celé Anglii.

Majitelem deníku The Guardian, který byl založený v roce 1821, je nadace, jejímž cílem je zajišťovat novinářskou a finanční nezávislost listu. Náklad se v současnosti pohybuje kolem 226 tisíc výtisků. Už několik let je deník ztrátový – za poslední rok prodělal 50 milionů eur ročně. Od roku 2009 bylo zrušeno 250 pracovních míst a také došlo k omezení rozsahu tištěného listu.

Naopak prosperuje onlinová verze. Guardian.co.uk patří s více než 60 miliony uživatelů měsíčně k nejúspěšnějším zpravodajským portálům na světě.