I česká média poměrně obšírně rozebírají skandál, který otřásl v minulých dnech nejen zpravodajstvím britské televize veřejné služby BBC. Člověk by si řekl, že se už stěží dá najít něco, co by se dalo přidat k tomu, co bylo napsáno a vyřčeno. A přece. Ve chvíli kdy padají hlavy, mluví se o těžce pošramocené pověsti prestižního média i o nutnosti jeho reorganizace, vrátím se k tomu, co se vlastně stalo. Především v případu pochybení redakce pořadu Newsnight.
Zkusme to zjednodušit. Reportéři Newsnightu, pátrající po okolnostech případů zneužívání dětí v dětských domovech, zpovídali jednu z obětí. Onen muž jim řekl, že ho zneužil i jistý politik. Tedy totéž, co řekl policii. Jméno údajného pachatele televize nezveřejnila, jen uvedla, že byl politicky činný v době vlády premiérky Thatcherové. Jenže na internetu se brzy objevilo tvrzení, že jde o někdejšího člena Sněmovny lordů Alistaira McAlpinea. Ten pohrozil BBC soudní žalobou. Skandál byl na světě.
Jaké chybu udělali novináři z BBC? V zásadě dvě. První – tvrzení zneužívaného dále neprověřovali (když posléze viděl fotografii zmíněného politika, prohlásil, že jde o někoho jiného, a že když mu policie ukázala snímek skutečného pachatele, prý mu tvrdila, že je to údajně McAlpine). Druhou - nepověřenou výpověď (byť bez uvedení jména) dovolili odvysílat.
Lze pochopit jistou škodolibou radost ostatních britských médií, především těch, která patří Rupertovi Murdochovi, neboť konečně je na tapetě také někdo jiný. A v souvislosti s jiným skandálem – týkajícím se zrušení téměř hotové reportáže Newsnightu o pedofilii moderátora Savilea loni v prosinci (s obviněním nakonec přišla letos v říjnu komerční ITV) -, není divu, že přišly na řadu rezignace.
Neměla by tuzemská média, informující o pochybeních BBC, zaměřit pozornost i svým směrem? Stačí připomenout případ údajně Romy napadnutého chlapce z Břeclavi. To jistě byla mistrovská investigativní práce – nějak jsem ale přehlédl omluvy čtenářům či divákům a případné rezignace přinejmenším editorů. Anebo případ Jaromíra Petelíka a jeho profilu na Facebooku. I to je zajímavý příklad, jak se prověřují informace.
Obávám se, že bychom kauz, kdy média zveřejní pomluvu, lež nebo dezinformaci a kryjí se tím, že jsou z obliga, neboť jim to někdo řekl, našli víc než dost. Ostatně asi nejznámější tuzemskou kauzou je neověřená informace o Klausově vile ve Švýcarsku, kterou Nova odvysílala v lednu 1997 pouze na základě tvrzení bývalého policisty Jiřího Sprušila. Dodnes navíc nevíme, jak se s postiženým vyrovnala.
Ale co hůř – v mnoha případech považují média za bezpečný zdroj i policejní materiály. Jako by to, co kdo řekne při vyšetřování, vyšetřovací verze nebo výpovědi svědků byly automaticky pravdivé, protože je přece zaznamenala policie. Připomínám, že takovou chybu udělali právě reportéři pořadu Newsnight - svědek nyní tvrdí, že se jej pokusili policisté zmanipulovat záměnou fotografií, aby označil jako pachatele jiného člověka.
BBC tento skandál dozajista přežije. A že by nějak výrazně a dlouhodobě poškodil její prestiž, je spíše nepravděpodobné. Každé médium dělá chyby. Jeho prestiž ale posiluje to, jak na ně reaguje, zda je vůbec ochotno je přiznat a přijmout nějaká opatření, aby se riziko jejich opakování minimalizovalo. Samozřejmě pod dohledem veřejnosti.