Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Proč jsme se nedozvěděli o setkání investigativních žurnalistů

V Kyjevě proběhla světová konference o pátrací novinařině, účinném nástroji pro boj s korupcí.

Tedy abych byl přesný, úvodní otázka by správně měla znít „proč jsme se nedozvěděli nic z českých médií“, neboť ta zahraniční o akci nazvané Global Investigative Journalism Conference, která proběhla v polovině října v Kyjevě, informovala. Logicky by měl navazovat dotaz další, znějící: proč by nás to mělo zajímat? Odpověď na něj je možná podstatnější, než výtka tuzemským médiím, že se něčemu nevěnovala.

Celá ta nekonečná debata, kterou vedou politici o korupci a boji s ní, pravděpodobně řadu občanů unavuje. Mimo jiné i proto, že nevidí smysl ve zřizování různých komisí a úřadů, v nichž se sice najde dost míst pro lidi, kteří se tváří rádi důležitě, ale bohužel jejich vliv na skutečné omezení korupčního chování je mizivý. Má-li v něčem pravdu prezident Václav Klaus, pak v tom, že nejsme jediná země, která je korupcí sužována. Skutečně jsou státy, které jsou na tom ještě hůř – třeba Zimbabwe nebo Ukrajina.

Účinným nástrojem, který přes značné obtíže funguje při boji s korupcí i v těchto zemích, je investigativní žurnalistika. Neboť zatímco legislativní opatření jsou bohužel většinou málo účinná, odhalování kauz v médiích a veřejný tlak na to, aby byly prošetřeny až do konce, s konsekvencemi pro viníky, je mnohem spolehlivější.

Malý příklad. Na konferenci v Kyjevě byl také nejznámější africký investigativní reportér Anas Aremeyaw Anas z Ghany, držitel řady prestižních ocenění, který na žádost prezidenta Johna Evanse Atta-Millse pátral na jaře letošního roku po zkorumpovaných úřednících a podnikatelích v přístavu v hlavním městě, kteří zemi okrádali o miliony dolarů. Díky práci Anase a jeho šestičlenného týmu skončilo za mřížemi několik desítek osob – příjmy z exportu stouply od té doby o 200 milionů dolarů. Podobně se ukrajinských novinářům podařilo přijít na případy rozkrádání financí při výstavbě stadionů a komunikací, budovaných pro účely evropského šampionátu v kopané.

Do Kyjeva přijelo 500 novinářů a šéfredaktorů z 80 zemí. Kromě zmíněného Anase tu byl kupříkladu Brit Nick Davies, který se proslavil reportážemi o zakladateli Wikileaks Julianovi Assangeovi a analýzou největších slabin a nedostatků britských médií v knize Flat Earth News. Vysvětloval, jak se deníku The Guardian podařilo přijít na stopu nekalým praktikám užívaným Murdochovými listy. Konferenci (která se od roku 2001 koná každé dva roky) pořádala nadace Scoop, založená v Dánsku na podporu investigativní žurnalistiky ve východní a jihovýchodní Evropě společně s Ukrajinským střediskem pro investigativní reportáže. Další setkání proběhne v roce 2013 v Rio de Janeiru.

Někomu by se mohlo zdát, že šlo jen o další akci, na kterou dali peníze sponzoři nějaké nadace, všichni se na ní poplácali po ramenou, snědli dobré obědy a večeře, prospali se v luxusních hotelech a jeli spokojeně domů. Jistě se takových kongresů koná poměrně dost, nicméně v tomto případě to je jinak.

Investigativní žurnalistika patří k tomu nejcennějšímu, co seriózní média mohou nabízet. Je to práce někdy riskantní, v řadě zemí dokonce smrtelně nebezpečná, ale téměř vždycky zdlouhavá, náročná na čas i finance. Právě proto je důležité, aby zejména v těch zemích, kde jsou výkon novinářského povolání a investigativní žurnalistika spojeny nezřídka s ohrožením života novinářů i jejich rodin, cítili alespoň nějakou podporu na mezinárodní úrovni, přinejmenším od kolegů nebo lidí, kteří média vlastní či řídí. A výměna zkušeností je prospěšná pro všechny.

I proto za zmínku v médiích tato akce stála. Ale třeba se kardinálně mýlím.