Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

Proč Kremlu vadí rozhlasová stanice Echo Moskvy

Vladimír Putin je před březnovými volbami stále nervóznější. Ne, že by se obával prohry, už teď lze říci, že bude dalším ruským prezidentem, nicméně je rozdíl mezi tím, zda zvítězí drtivou většinou, a nebo bude muset přiznat, že značná část voličů by raději viděla v Kremlu někoho jiného.

Vladimír Putin tedy bojuje především za zachování obrazu přísného, ale spravedlivého vládce, lidem milovaného, proti němuž se staví jen hrstka bezvýznamných opozičníků. Stále sílící protesty proti jeho osobě mohou povzbudit i ty konkurenty, kteří se až dosud váhali otevřeně pustit do politického boje. Je tu ale i jiná, daleko strašlivější hrozba. Zmínila se o ni třeba Maša Gessen v deníku The Guardian – současný ruský premiér se už nemůže spolehnout na svého dosud nejspolehlivějšího spojence – strach.

Putin dlouhodobě nedůvěřuje médiím, ani jim příliš nerozumí, nicméně dvě věci chápe dokonale. Na jedné straně je nezbytně důležitá trvalá přítomnost na stránkách novin a časopisů i v éteru – jinak řečeno pěstování imidže muže dokonalého zdraví a všestranných zájmů (od lovu ryb až po podvodní archeologii) – na straně druhé nelze ani těm zdánlivě nejspolehlivějším a nejoddanějším novinářům věřit.

Ty, kteří se stali příliš drzými, je třeba čas od času potrestat či lépe řečeno upozornit na nevhodnost jejich jednání. Například administrativními metodami. V lednu se premiér Putin setkal s novinářem Alexejem Venediktovem. A projevil notnou dávku upřímnosti, když mu sdělil: jsem na vás trochu naštvaný, protože mne od rána do večera poléváte průjmem.

Uplynul měsíc a Alexej Venediktov, šéfredaktor a spolumajitel populární (a k politikům často velmi kritické) stanice Echo Moskvy přestal být minulý týden členem správní rady tohoto média – z vůle většinového vlastníka, mediální divize státního koncernu Gazprom.

Kritici v tom vidí zásah Kremlu a zřejmě se nemýlí. Venediktov sice zůstává šéfredaktorem stanice, která je považována za jednu z posledních bašt svobodného mínění v Rusku, nicméně na chod stanice bude mít menší vliv. Navíc sílí tlak na odchod dvou nezávislých členů představenstva – Aleksandra Makovského a Jevgenije Jasina, kteří pomáhali v rozvoji rádia jedenáct let. Venediktov potvrdil, že záměrem Gazpromu je výměna managementu, aby se tak zmírnil kritický tón před březnovými volbami.

Rádio je totiž v Rusku nejdůležitějším politickým informačním pramenem. To, že vůči Kremlu někdy dosti kritické Echo Moskvy vůbec přežilo, přičítají znalci politických a mediálních poměrů v Rusku faktu, že i Kreml potřebuje vědět, jaká je skutečná nálada v zemi. A že chce udržovat alespoň zdání pluralitních a svobodných médií.

Venediktov tvrdí, že na linii stanice se nic nezmění. To se ovšem teprve uvidí. Předseda vlády Putin prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova rozhodně popřel, že by změna ve správní radě Echa Moskvy měla něco společného s kritickým zaměřením stanice. „Bohužel ta kritika je často dominující,“ postěžoval si mluvčí. „Spojovat ale vnitřní záležitosti Echa Moskvy s Putinovou výtkou, nebo fantazírovat o tom, že je něco pod něčí kontrolou, je chybné,” řekl agentuře Interfax.

Gazprom Media je kontrolována finančním ústavem Gazprombank a vlastní v Echu Moskvy 66 % akcií. Zbytek patří Venediktovovi a dalším novinářům.