O tvorbě a obsahu časopisů pro muže a ženy diskutovali na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Lenka Tréglová, která vede Ona Dnes, šéfredaktor Maximu Jan Štěpánek a Lenka Vochocová, výzkumnice a pedagožka z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, a to v rámci pravidelných Rozprav o českých médiích.
Přítelkyně pro klidnou chvíli a kámoš, který vás ponouká k tomu, co by vás ani ve snu nenapadlo, tak charakterizovali své tituly Lenka Tréglová a Jan Štěpánek. Zatímco příloha pondělní Mladé fronty Dnes pro ženy má sloužit zejména jako doplněk pro chvíle pohody, časopis Maxim chce svým obsahem spíše provokovat. Časopisy pro muže a ženy se podle jejich představitelů neodlišují pouze v cílové skupině, ale také ve směřování obsahu a vyvolaném efektu.
Důvod, proč neexistují provokující a s nadsázkou vytvářené ženské časopisy s mužskými nahotinami nebo mužské časopisy zaměřené na vztahy, úpravu zevnějšku nebo údržbu domácnosti, je nejasný. Jedním z možných důvodů může být obava z případného neúspěchu na trhu, čtenáři a čtenářky zvyklí kupovat určité tituly by nový plátek nemuseli přijmout. Lenka Tréglová připomněla, s jakým neúspěchem se setkaly pokusy o změnu titulní strany ženského časopisu. Ženy se podle ní nechtějí na obálce dívat na sexy muže, ale na pěknou a milou ženu. Sama to označuje za záhadu. Druhým důvodem může být podpora stereotypů, na které jsou běžné časopisy pro ženy a muže téměř založeny.
Muž jako drsňák, který řídí drahá auta a kochá se pohledem na bezbranné nebo naopak vyzývavé nahé ženské tělo, a žena jako modelka, která musí vypadat krásně a sexy, ale zároveň udržovat dobré rodinné a přátelské vztahy, řídit domácnost a starat se o děti. Podle Lenky Tréglové se redaktorky snaží proti těmto klasickým stereotypům čas od času bojovat. Sama ale záhy přiznala, že do magazínu se dostanou pouze fotografie žen, které jsou krásné, nebo aspoň působí příjemným dojmem. Sama si údajně své fotografie upravuje ve Photoshopu. Není tedy náhodou, že se v časopisech starší nebo méně pohledné ženy neobjevují. Jaký tím ale časopis vůči čtenářkám vysílá signál? Podle Lenky Vochocové to může působit dojmem, že žena musí vypadat alespoň tak, aby na ni byl příjemný pohled, u muže na tom nezáleží. „Obsah nesmíte chápat doslovně, má sloužit spíše jako inspirace,“ uvedla Lenka Tréglová.
Časopisy pro ženy mohou snahou o zpochybnění stereotypů jejich platnost naopak potvrdit (poukázání na jedinečnou ženu působí spíš dojmem, že je výjimka potvrzující pravidlo). Jan Štěpánek uvedl, že se v Maximu také snaží o to, aby překrášlené až nepřirozeně vypadající modelky nedostávaly prostor. Jaká je ale realita, může čtenář snadno posoudit podle posledního čísla tohoto časopisu, kde je takových žen řada (ač pojmenovaných jako „holky od vedle“). Absenci fotografií starších modelek zdůvodnil se s tím, že takové ženy už mívají často rozum. Vzápetí ale zvážněl a dodal: „Není to fér, je to tak.“ Na druhou stranu ale poznamenal, že časopis Maxim je určený spíše pro obyčejné muže, kteří sní o neobyčejných věcech.
Podle výzkumnice Vochocové zdůvodňuje vedení časopisů jejich obsah často tím, že si to přeje publikum. Je to ale pravda? Jsou časopisy takové, jaké jsou, protože si to přejí čtenáři a čtenářky, nebo proto, že jim je v této podobě vnucují redakce?
Z vyjádření zástupců těchto časopisů vyplynulo, že to, co určuje podobu časopisu, jsou hlavně životní zkušenosti, záliby a životní styl jich samých a jejich blízkých. „Náplň časopisu vytvářím podle sebe a své kolegyně,“ uvedla Lenka Tréglová. Snaží se odrážet trend, který existuje ve společnosti, ale vychází ze své životní i profesní zkušenosti (v časopisech pro ženy působí již řadu let). I časopis Maxim se mění podle toho, jak se mění jeho redaktoři. Redakce Maximu podle Jana Štěpánka vyrůstá se svým časopisem. Z tohoto důvodu začali například zařazovat články o vaření, které je dříve nezajímalo.
Hosté dále diskutovali i o podílu reklamy v časopisech pro ženy a muže, o vlivu inzerentů na obsah časopisů a o dalších tématech.