Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Proč přibývá čtenářů novin

Je to trochu překvapivé zjištění. Po celém světě se prodává stále více novin, a co se týče čtenosti – ještě nikdy v historii nečetlo deníky tolik lidí, jako v současnosti. Pokud se podíváme na oblasti, kde dochází k největšímu nárůstu, zjistíme, že k nim patří Střední východ, severní Afrika a Asie. V minulém roce se prodalo na naší planetě každý den 512 milionů výtisků, což je o 1,1 % víc než o rok dříve. Tato čísla zveřejnil světový svaz vydavatelů novin WAN-IFRA na začátku září na svém výročním kongresu, který se konal v Kyjevě na Ukrajině.

Na Středním východě a v Severní Africe vzrostly prodané náklady o 4,8 %. Svůj podíl na tom měly i výrazné politické změny, k nimž v oblasti dochází, ale jsou tu i další důvody. Větší zájem o deníky v Asii – náklady se zvýšily o 3,5 % oproti roku 2010 – vysvětlují vydavatelé ekonomickým růstem v řadě zemí. Ten s sebou nese i nárůst vzdělanosti a s ním spojený zájem o informace z různých oblastí života. A zvýšené náklady se týkají především seriózních listů, protože ty nabízejí kvalitní informace.

V Indii mají noviny celkový náklad asi 330 milionů výtisků denně. U většiny z nich v posledních letech kontinuálně roste. Největšího místního deníku - Times of India – se denně prodá 4,1 milionu výtisků, je to největší anglicky psaný deník na světě. O jeho kvalitách se lze přesvědčit na jeho online verzi.

Ale ani v zemi, která patří dlouhá léta mezi světové ekonomické velmoci, v Japonsku, kde většina obyvatel používá denně internet, čtenáři na noviny nezanevřeli. List Jomiuri Šimbun s denním nákladem 9,97 milionu je světovým rekordmanem, následován deníkem Asahi Šimbun se 7,9 miliony výtisků denně. Je třeba dodat, že oba deníky ale v poslední době na nákladech lehce ztratily – ve prospěch jiných novin. Čtenáři tedy nezmizeli, ale jen se přesunuli. Pětasedmdesát titulů ze stovky deníků, seřazených podle největších nákladů vychází v Asii, a sedm z první desítky je japonských.

O podobném vývoji si ale denní listy v Evropě (včetně České republiky) mohou nechat je zdát. Závažné není jen to, že novinám klesají náklady, ale především skutečnost, že část čtenářů přestala mít o tištěná média zájem. Do značné míry si za to mohou sama, nicméně situace se v jednotlivých zemích liší.

Někde čtenářů ubývá proto, že přecházejí k digitálním verzím – noviny ovšem nezatracují, jinde ztrácejí celostátní tituly na úkor regionálních. Celkově prodané náklady v Evropě poklesly o 3,5 %, The Sun je stále nejprodávanějším evropským listem (náklad denně 3 miliony výtisků), pokud vezmeme jen kontinent, pak vede německý Bild s průměrným denním nákladem 2,5 milionu výtisků. Nejhorší situace novin je stále v Severní Americe - tam byl zaznamenán v roce 2011 pokles o 4 %.

Celosvětově nerostou jen náklady, ale i dosah – tedy to, čemu se říká čtenost. Nejméně jednou týdně sáhne po novinách 2,5 miliardy lidí, více než 600 milionů zvolí nějakou jejich digitální verzi. „Tato fakta říkají: noviny patří trvale ke struktuře naší společnosti,“ podotkl Larry Kilman, místopředseda WAN-IFRA.

Je tu ovšem zásadní problém. V mnoha oblastech (a to i v těch, kde dochází k nárůstu počtu prodaných výtisků) se vydavatelům nepodařilo zastavit pokles příjmů z inzerce. V roce 2007 činily výnosy 128 miliard dolarů, v roce 2011 už jen 76 miliard. Zvláště postižený je americký trh s mínusem 72 %. „Problémem nejsou chybějící čtenáři,“ říká Kilman, „výzvou pro nás je najít úspěšný obchodní model pro digitální věk.“