Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Proč se ocitli nejznámější turečtí novináři před soudem

Novináři budou trávit měsíce ve vězení – a ne pátrat po věcech, které by mohly vrhnout na vládu negativní světlo.

Věřte nevěřte, podle obžaloby turečtí novináři chystali státní převrat. Nedim Şener a Ahmet Şik (a dalších jejich 12 kolegů) měli být ve spojení s jistou zájmovou skupinou, tajnou společností Ergenekon, jejímž cílem bylo vytvořit v Turecku chaos a docílit, aby se moci ujala armáda. Novináři nejsou samozřejmě jedinými obžalovanými v tomto monstrprocesu, který začal včera v Istanbulu. Nicméně jejich pozice je na rozdíl od ostatních trochu jiná.

Podle všeho je skutečným důvodem, proč stanuli před soudem, pomsta za jejich dosavadní novinářskou činnost. Şik a Şener kromě řady odhalení, jak se zpronevěřují státní finance, případů korupce a nesmyslných investic do projektů, které měly především posloužit v předvolební kampani, také v roce 2003 a 2004 zveřejnili podrobnosti o plánu části armády svrhnout vládu premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Byli to právě oni, kdo veřejně začal psát o Ergenekonu (Şik o něm v roce vydal 2010 knihu). Současná moc by jim tedy měla být spíše vděčná, ale chtějte vděk po politicích.

V loňském roce byl Şik dokonce za to, že v knize použil některé tajné dokumenty, zatčen a postaven před soud, který jej osvobodil. Şener byl zase na podzim roku 2010 stíhán a souzen za to, že porušil státní tajemství, když napsal článek o rozkrádání veřejných prostředků. I jeho soud osvobodil. A je docela možné, že se oba dočkají osvobozovacího rozsudku i v tomto případě. Nicméně i tak budou trávit měsíce ve vězení – a ne se věnovat pátráním po věcech, které by mohly vrhnout na vládu negativní světlo.

Şik a Şener se zřejmě stali zvláště nebezpečnými poté, co začali zkoumat pozadí islámsko-nacionalistické sekty Gülen, jedné z organizací, jejichž podpora je pro vládu mimořádně důležitá. Şik dokončil přípravy na knihu o tom, jak se lidem z Gülenu postupně podařilo ovládnout policii a další instituce. Kniha nazvaná Imámova armáda se stala podle zahraničních médií hlavním důvodem jeho zatčení - prokuratura však zatím bezvýsledně pátrá po rukopisu.

Výsledek nepřinesly ani domovní prohlídky v bytech novinářů a jejich známých, ale ani razie v redakci deníků Radikal a advokátní kanceláři, která Sika zastupuje. Kdyby kniha měla vyjít například v zahraničí, způsobila by zřejmě pověsti současné turecké vlády značné škody – větší, než proces proti Ergenekonu.

Názor na něj není v Turecku jednoznačný. I řada kritiků současné vlády podporuje objasnění činnosti tajné organizace, která působila v zemi řadu let a měla na svědomí množství násilných činů, včetně atentátů a vražd. Nicméně se zdá, že proces bude využit i k likvidaci nepohodlných politických oponentů a zastrašení kritických médií.

Proti obvinění novinářů protestovaly od března letošního roku, kdy zatýkání začalo, tisíce novinářů. Konala se řada demonstrací – i včera před soudní budovou v Istanbulu. „Demonstrujeme nejen za propuštění našich zatčených kolegů, ale i proto, že se obáváme, že média nebudou nadále plnit své poslání – informovat obyvatele,“ řekl Ercan Ipekci, šéf největší turecké novinářské organizace.

Předseda vlády Erdogan kritiku odmítá. Obžalovaní žurnalisté podle něj nejsou vůbec žádní novináři, ale propagandisté teroristické organizace. Zprávu Evropského parlamentu, upozorňující na ohrožení svobody slova, označil za nevhodnou a sestavenou neinformovanými a popletenými lidmi. Ostatně jiné vysvětlení se od něj dalo čekat jen stěží.