Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Proč u nás mají být celebrity chráněny víc než ostatní občané

Vadí mi vžitá norma, že celebrita je něčím víc a že musí požívat lepší ochrany a větší úcty.

Tuzemští legislativci vytáhli do boje proti bulváru. Snahu upravit zákony tak, aby se lidé, kterým média nějak ublížila, mohli snáze dobrat odškodnění, lze jenom uvítat. Jenom se mi trochu nezdá způsob, jakým změnu občanského zákoníku veřejnosti vysvětlují.

Možná jsem v tomto směru nespravedlivý, ale posuďte sami. Hlavním cílem, který deklaroval navrhovatel, poslanec TOP 09 Stanislav Polčák, je postihovat zneužití fotografií známých lidí v médiích. Stručně řečeno – pokud by byl návrh, který minulý týden projednal ústavně-právní výbor sněmovny, přijat, za použití fotografie známé osobnosti bez jejího souhlasu v tisku bude vydavateli hrozit sankce v podobě dvojnásobku tržní ceny, za jakou by souhlas celebrity se zveřejněním normálně koupil.

Poslanec Polčák je advokát a zabývá se autorským právem. Tudíž ví, o čem mluví. „My jsme řekli, že to je stejná povaha hodnot. Je v zásadě jedno, zda jde o autorské dílo nebo něčí fotografie, například nahaté Jiřiny Bohdalové,“ řekl pro deník Právo. „Za licenci by mohla chtít určitě hodně vysokou částku a u soudu by dostala dvojnásobek,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Úprava je sice velmi obecná a zahrnuje i obyčejné občany, ale, jak sám navrhovatel říká: „Jejich souhlas se zveřejněním nemá samozřejmě stejnou hodnotu jako u Jiřiny Bohdalové.“ To jistě nemá, problém je ale v tom, že pro takzvané obyčejné občany může být takové zveřejnění mnohem podstatnějším zásahem do jejich života, než pro celebritu.

V řadě zemí platí, že pokud jde o celebrity a obyčejné lidi, ve sporech s médii jsou z hlediska zákona ti druzí zvýhodněni. Jejich možnost se účinně bránit, dosáhnout alespoň nějaké odškodnění za způsobené nepříjemnosti, je totiž nepoměrně nižší než u lidí všeobecně známých, jejichž přístup do jiných médií je snadný.

Vezměme si jednoduchý příklad. Dojde k trestnému činu se sexuálním motivem. Média zveřejní fotografie jak údajného pachatele, tak i oběti. Přesto, že třeba snímky upraví (zakryjí oči nebo rozostří obličej), pravděpodobnost, že dotyčné dokáží identifikovat například lidé v místě, kde žijí, je poměrně vysoká. Může se navíc stát, že člověk na fotografii čin nespáchal – oběť je ovšem postižená v každém případě. Pokud jde například o znásilnění, na vesnici nebo malém městě zažívá peklo i poté, co je násilník dopaden a odsouzen.

Tito lidé by měli být zákonem chráněni především, za taková hrubá narušení jejich práv by měla média dostávat takové pokuty, které je citelně zasáhnou, bez ohledu na tržní hodnotu jejich snímků.

Vůbec tu nejde o návrh občanského zákoníku, ten je nepochybně správný, jen mi vadí obecně vžitá norma, že celebrita je něčím víc, než ostatní lidé, a že tudíž musí požívat lepší ochrany a větší úcty.