Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

Proč zůstane rádio ještě dlouho analogové

Nástup digitálního rozhlasu znamená zvýšené náklady i konkurenci.

Už několikrát jsem psal o tom, že je nutné být opatrný při předpovědích, jak rychle a zda vůbec se uplatní nějaké nové technologie. Přesto jsem loni na podzim, poté co v Německu odstartovalo vysílání digitálního rádia, podlehl optimistickým vizím o jeho rychlém šíření. Tuto představu musím nyní revidovat.

Nejsem sám. Otázku z titulku si kladou od počátku února například rakouská média – management společnosti ORS, dceřiné firmy rakouského veřejnoprávního rozhlas a televize ORF, oznámil, že odložil testovací provoz digitálního rozhlasu z letošního jara na neurčito. U našich jižních sousedů tedy zůstane rozhlas zatím analogovým – a stěží se dá odhadnout jak dlouho.

Zatímco v případě televize proběhl přechod na digitální vysílání v podstatě bez větších potíží, co se týče rozhlasu, zůstalo v rakouských domácnostech vše při starém. Každá domácnost vlastní v průměru 5 až 6 přijímačů – celkem tedy asi 20 milionů – a denně věnuje poslechu rozhlasu 201 minut (stav z druhé poloviny roku 2011).

Televizní signál přijímá prostřednictvím terestrického vysílání asi 6 % domácností, v případě rozhlasu je to drtivá většina. A mnozí posluchači se ptají, proč by se to vlastně mělo měnit. VKV fungují dobře. Je pravda, že by se zavedením DAB+ v některých oblastech příjem zkvalitnil, ale je skutečně dost posluchačů, kteří po tom touží natolik, aby investovali 50 eur do nového digitálního přijímače?

“Zabývám se digitálním rozhlasem už patnáct let a neznám žádnou zemi v Evropě, kde by opravdu úspěšně fungoval,” konstatoval v deníku Die Presse Alfred Grinschgl, který v regulačním orgánu RTR zodpovídá za oblast rozhlasu. “I ve Velké Británii, kde bylo digitální rozhlasové vysílání zavedeno už před deseti lety, jej využívá pouze 27 % posluchačů.”

Grinschgl je v Rakousku považován za průkopníka komerčního rádia – založil úspěšnou stanici Antenne Steiermark. “Už v roce 2000, když jsem ještě byl v Antenne Steiermark, jsme si pozvali specialistu z bavorského rozhlasu na seminář, kde nám tvrdil, že digitální rádio nastupuje,” vzpomínal Grinschgl. Ovšem skutečně digitální rádio začalo v Německu vysílat až o deset let později – v druhé polovině roku 2011. A zájem zatím není takový, jaký se předpokládal.

V Rakousku se nyní čeká, jak rychle a s jakými výsledky se bude šířit DAB+ na německém trhu. “Po několika měsících se nedá ještě říci, zda to je úspěch nebo ne,” tvrdí ředitel rozhlasu ORF Karl Amon.

Ten se pro digitalizaci původně také nadchl. Na podzim oznámil, že ORF plánuje novou stanici, digitální, určenou dětem a mládeži. Její provoz měl stát ročně milion eur a předpokládalo se financování prostřednictvím sponzorů. Amon nyní nemá stanici kde vyzkoušet – on sám sice optimisticky tvrdí, že by testovací projekt mohl odstartovat letos na podzim, ale Grinschgl se domnívá, že to nebude dřív než v roce 2014.

Podle Amona je alternativou vysílání přes internet. Připomíná přitom, že ve Spojených státech dnes poslouchá rozhlas tímto způsobem každý druhý posluchač – v roce 2013 by jich podle odhadů mělo být 60 %.

Zájem ORF digitalizaci zahájit je ale v rozporu s názory komerčních stanic. Grinschgl tvrdí, že více než 80 % provozovatelů přechod na digitální vysílání nechce. Znamenal by pro ně zvýšené náklady – analogový signál nezmizí tak rychle jako v případě televize (počítá se s tím, že se bude souběžně šířit jak analog, tak digitál nejméně deset, spíše ale patnáct let), a také větší konkurenci v podobě nově vzniklých stanic.