Kartami ve volbě nového šéfa veřejnoprávní České televize může zamíchat dlouholetý kritik jejího dosavadního vedení, producent a režisér Fero Fenič. Na dnešní dotaz Médiáře nevyloučil, že bude kandidovat, rozhodnout se chce zítra.
To se od 9 do 16 hodin na Kavčích horách podávají přihlášky do výběrového řízení na generálního ředitele ČT. Rada ČT hledá nástupce Jiřího Janečka, který po osmi letech ve funkci rezignuje k 31. srpnu, ze zdravotních důvodů.
„Od chvíle, co odstoupil Jiří Janeček, oslovují mně různí kolegové a dokonce mi píší emaily i mně neznámí občané a vyzývají mě k tomuto kroku,“ popsal Fenič Médiáři, proč kandidaturu zvažuje.
Pokud by se tendru účastnil, kandidoval by proti
- Petru Dvořákovi (bývalý šéf TV Nova)
- Hynku Chudárkovi (výkonný ředitel hudební TV Óčko)
- Aleně Müllerové (šéfredamaturgyně vývoje programu ČT)
- Radomíru Pekárkovi (někdejší šéf studií Barrandov a projektu digitální TV Barrandov, nyní šéfredaktor a ředitel serveru PrvníZprávy.cz)
- či Janu Svobodovi (marketingový šéf Primy za vedení ředitele Martina Dvořáka, posléze jeho následovník do Dopravního podniku Praha),
- možná i Janě Škopkové (šéfka centra dokumentární tvorby ČT; ta se ale také ještě rozhoduje),
- případně dalším, kteří se ještě veřejně nevyslovili.
Kandidaturu naopak veřejně odmítli
- šéf nových médií ČT Milan Fridrich
- a mluvčí RWE Martin Chalupský.
Feniče proslavila tvorba jeho studia Febio TV, které zakládal na přelomu let 1991 a 1992. Loni, po 18 letech a zhruba 1300 vyprodukovaných pořadů (Oko, GEN, Česká soda, Jak se žije, Zpověď, Cestománie), oznámil, že studio s pravidelnou výrobou končí.
V průběhu let vyráběl Fenič pro všechny celoplošné stanice: pro ČT, Novu i Primu. Od května 2010 se podle jeho slov ve Febiu nic neprodukovalo, posledním cyklem bylo České milování, uvedené digitální televizí Barrandov.
„Změnila se společnost i Česká televize, kde pro veřejnoprávní tvorbu neexistuje takový prostor, jaký poskytovala kdysi,“ podotkl loni Fero Fenič. Na sklonku loňska s ostatními umělci kritizoval Janečkovo vedení ČT za tristní stav instituce a její nekvalitní produkci.
Konec studia Febio byl zprávou o tom, že ani nejrenomovanější výrobní jednotka na tuzemském televizním trhu nemá v čase digitalizace existenci jistou. Kýžený nástup nových digitálních televizí byl totiž také nadějí pro malé produkční společnosti, že o jejich služby projeví zájem víc odběratelů-vysílatelů, kteří tak umožní vyrůst a žít řadě kreativců nezávislých na jediné televizi.
Fenič dokonce plánoval televizní kanál sám odstartovat, jeho studio mělo být produkčním i kreativním zázemím stanice. Plán vlastní televize musel ale posléze opustit.
Febio TV do éteru nevstoupila
Projekt Febio TV (zastřešovala ho společnost s ručením omezeným Televize Febio, Feničem 100% vlastněná) byl jedním ze šesti, které v dubnu 2006 dostaly od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání oprávnění vysílat v digitálních televizních sítích.
Febio TV plánovala být plnoformátovou celoplošnou komerční stanicí, zacílenou na ekonomicky nejsilnější skupinu obyvatel od 15 do 49 let, „televizí životního stylu“, programově sledující zejména oblasti dokumentu (paradokumentu, hraného dokumentu, reality show), pořady pro minority v nejširším slova smyslu, pořady kvality života, alternativní zábavné pořady, kvalitní film a tvorba nezávislých výrobců, evropský seriál. Profilovat se chtěla jako alternativa Novy a Primy, „třetí vzadu“.
Projekt Febio TV sliboval „nízké provozní náklady“ a méně než 100 zaměstnanců, řadu služeb chtěl odebírat externě. Fenič si pro sebe plánoval neexekutivní funkci prezidenta. V čele televize měl stát výkonný ředitel s pěti podřízenými manažery: ředitel programu, zpravodajství, obchodu a marketingu, finančního, výroby a techniky. Výkonným ředitelem měl být Richard Rybníček, vývojovým manažerem projektu byl Petr Sládeček, mediálním zástupcem Tomáš Klvaňa.
Počáteční investice měla činit řádově stovky milionů korun, investorem měla být slovenská finanční skupina Arca Capital, ale jak se protahoval soud o platnost digitálních licencí, od projektu ustoupila.
S přicházející krizí pak v brzkou realizaci Febio TV přestal věřit také její autor.