Generální ředitel České televize Petr Dvořák dostane za minulý rok bonus ve výši 66,6 %, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rozhodla o tom dnes Rada České televize. Pro bylo osm radních, a sice Jaroslav Dědič, Zdeněk Šarapatka, René Kühn, Daniel Váňa, Tomáš Samek, Jaroslav Maxmilián Kašparů, Martin Doktor a Jiří Šlégr.
Těsně tak prošel Kühnův návrh, který jej přednesl jako kompromisní návrh několika radních. Kühn navrhl snížit bonus o třetinu mimo jiné kvůli „složitosti v komunikaci“ šéfa ČT s kontrolní radou. Dřívější výtky některých radních směřovaly též k peripetiím kolem schvalování letošního rozpočtu a s ním souvisejících dlouhodobých plánů hospodaření České televize. „Instituce fungovala v minulém roce skvěle,“ prohlásil v diskusi ředitel ČT Dvořák.
Jedna z šestice nových radních, ekonomka Hana Lipovská navrhla 0 %, tedy nepřiznat Dvořákovi nic. „Vůz nemá jedno kolo,“ shrnula situaci České televize na dnešní schůzi. Už včera zveřejnila návrh svého usnesení na Facebooku.
Návrh usnesení Hany Lipovské (a jeho vysvětlení)
Rada konstatuje, že v souladu s článkem X. Dohody o sjednaných pracovních podmínkách (dle Usnesení č. 148/13/17 ze dne 28. 6. 2017), vznikl generálnímu řediteli nárok na roční bonus za rok 2019 ve výši 0 %.
Oč se jedná?
Jsem přesvědčena, že práce generálního ředitele nám nedovoluje použít peníze koncesionářů k tomu, aby byla práce zaměstnance oceněna na více než 100 %, což je výše jeho platu. Zavdávají dokonce příčinu vzít v úvahu i manažerskou smlouvou připouštěnou možnost malusu.
Stoprocentní mzdu podle mě dostane zaměstnanec tehdy, pokud pracuje na sto procent. Schválení bonusů generálního ředitele v plné výši by pak znamenalo, že jsme přesvědčeni o tom, že generální ředitel fungoval na 180 %.
Bylo to skutečně tak?
Rada se při rozhodování o výši bonusů deseti, velmi volně definovanými, kritérii. Určit u nich jednoznačně a nezpochybnitelně, zda byly nebo nebyly naplněny, není snadné. Proto je nutná diskuse celého patnáctičlenného kolektivního orgánu. Já jsem předložila několik důvodů, kvůli kterým jsem přesvědčena, že generální ředitel ČT v roce 2019 na 180 % nepracoval.
Kolegům jsem zaslala podrobné odůvodnění svého rozhodnutí, vybírám z něj hlavní body:
- ČT v roce 2019 sice hospodařila v souladu se schváleným vyrovnaným rozpočtem, nicméně účetně vyrovnaného rozpočtu bylo dosaženo pouze díky dalšímu rozpouštění Fondu televizních poplatků. Hospodaření ČT tak sice bylo vyrovnané účetně, nikoli ekonomicky. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska je takové hospodaření neudržitelné. Řádný hospodář takto nejedná.
- Jedním z kritérií je podíl ČT na sledovanosti. Osobně jsem přesvědčena, že sledovanost by podle mého názoru neměla být hlavním ani stěžejním cílem veřejnoprávních médií. Je-li však uvedena jako kritérium, musí být také připomenuto, že podíl na sledovanosti meziročně klesl, a to z 30,13 % v roce 2018 na 29,99 % v roce 2019. V souvislosti s tím připomínám podmínky předchozí verze manažerské smlouvy generálního ředitele ve znění, které bylo veřejně dostupné v médiích. Ta po volbě generálního ředitele v roce 2011 zakotvila, že bonus bude udělen, pokud celkový podíl diváků ČT neklesne pod 30 procent. Česká televize navíc není jedničkou v hlavním vysílacím čase.
- Podle dokumentu Informace právního úseku České televize o stavu soudních sporů a správních řízení za rok 2019, obdržela Česká televize v roce 2019 celkem 18 upozornění na porušení zákona, a to i ve věci objektivity a vyváženosti.
- S Českou televizí bylo k 31. 12. 2019 vedeno 30 soudních řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti, ochrany dobrého jména a pověsti právnické osoby, s žalobci požadovanou částkou úhrnně 15 milionů korun.
- Soud v roce 2019 pravomocně rozhodl o finančním zadostiučinění, které měla Česká televize uhradit ve výši jeden milion korun.
- Porušení Kodexu ČT sice v roce 2019 konstatováno nebylo, Etický panel ČT však (v „kauze Lidice“) zpochybnil naplňování veřejnoprávní služby v jednom ze tří usnesení roku 2019, když konstatoval, že v případě dotčené reportáže „postrádali členové Etického panelu alespoň stručnou zmínku o tom, že na události prezentované v pořadu existují v historické obci i jiné náhledy“.
- Stále neexistuje transparentní systém příjmu, zpracování a řešení stížností. Stěžovatelé na své stížnosti v řadě případů nedostávají odpovědi, což dokládá jejich následná korespondence i s novými členy Rady ČT. Nereagování na stížnosti koncesionářů či jen velmi obecné odpovědi, které stížnost de facto zamítají, pohled veřejnosti na Českou televizi poškozují.
Sama se snažím na všechny stížnosti alespoň reagovat, vzhledem k jejich počtu je to však docela oříšek. Těm stěžovatelům, kteří uvádějí telefonní číslo, volám osobně, jednotliví stížnosti alespoň pro sebe zařazují do kategorií a zkoumám jejich věcnou podstatu. To ovšem není systematické a už vůbec ne dlouhodobě udržitelné řešení.
Přiznávám, že rozhodování o bonusech pro mě bylo dost těžké.
Nemám pochybnosti o neudělení bonusů generálnímu řediteli, jde mi o řadové zaměstnance České televize. Ne vrcholové manažery, ne špičky, ale o ty, bez kterých by televize netočila a nevysílala, bez kterých by vedení nemělo co vést.
Nová „kolektivní smlouva“ totiž svázala jednorázovou odměnu řadových zaměstnanců s udělením bonusu řediteli. Nejedná se možná – z pohledu vrcholových manažerů – o částku vysokou. Bonus generálního ředitele tvoří asi 80 % jeho celoroční mzdy, bonus řadového zaměstnance hrubým propočtem (přesná data totiž nemám k dispozici) zhruba 2 %. V těžké ekonomické situaci, která naši zemi čeká, je však i taková odměna podstatná. Přesto nemohu jednat jinak.
Mohu však slíbit, že budu v Radě pracovat tak, aby příští rok zaměstnanci odměny dostat mohli. Za současné situace ruku pro bonus zdvihnout nemohu. A nejsem v Radě proto, abych se zdržovala hlasování.
Repro: Facebook Hany Lipovské
Přidal se k ní Pavel Matocha, podle něhož by šéf ČT neměl dostat odměnu taky vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci celé společnosti po koronavirové pandemii. „Výkon generálního ředitele nebyl stoprocentní, jako v minulých letech,“ tvrdil rovněž Matocha. Pro to, aby Dvořák nedostal ani korunu, hlasovali s Lipovskou a Matochou taky Roman Bradáč a Lubomír Veselý alias Xaver.
Při hlasování o bonusu se hlasování zdrželi radní Vladimír Karmazín, Jiří Kratochvíl a Pavel Kysilka.
Odměna generálního ředitele závisí zcela na radních. Tři roky staré usnesení Rady ČT totiž určuje, že bonus ředitele televize je nenárokový, jinými slovy - vyhodnocení splnění souboru kritérií závisí na výlučné úvaze členů Rady ČT. Maximální možná výše roční odměny byla 2,42 milionu Kč, což je desetinásobek měsíčního Dvořákova platu. Loni šéf ČT dostal bonus celý, stejně tak předtím v letech 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, vždy za předchozí rok. Funkce se Dvořák ujímal na podzim 2011.
Co rozhoduje o bonusu šéfa ČT
Ke kritériím vyhodnocovaným Radou ČT patří:
- hospodářské výsledky ČT, zejména:
- vyrovnané hospodaření,
- dodržování plánovaného rozpočtu,
- úroveň televizního vysílání ČT, zejména:
- kvalita programové nabídky,
- posouzení vývoje celkového celoročního podílu ČT na diváckém trhu,
- manažerské výsledky a plnění dalších povinností, zejména:
- dodržování právních předpisů, Statutu a Kodexu ČT,
- komunikace s Radou ČT a plnění jejích usnesení,
- komunikace s veřejností,
- plnění strategických plánů a realizace projektových záměrů,
- kvalita manažerských rozhodnutí,
- kvalita kontrolních procesů a činností.
Roční bonus zaměstnance je nenárokový - vyhodnocení splnění kritérií závisí na výlučné úvaze Rady ČT, která však v případě nepřiznání či snížení ročního bonusu své rozhodnutí musí zdůvodnit. Přiznání ročního bonusu za určitý rok neznamená právo zaměstnance na roční bonus za další období nebo na bonus v určité výši. Tím není dotčeno ujednání tohoto článku níže.
Vyhodnocení kritérií a určení výše ročního bonusu provede Rada ČT tak, aby byl roční bonus (bude-li přiznán) vyplacen zaměstnanci nejpozději ve vyúčtování mezd za měsíc červen následujícího kalendářního roku. Nerozhodně-li Rada ČT s uvedením příslušných důvodů do konce června následujícího kalendářního roku o tom, že roční bonus za předchozí kalendářní rok nebude zaměstnanci přiznán, resp. nebude přiznán v plné výši, má se za to, že zaměstnanci vznikl nárok na roční bonus v maximální výši.
Schváleno Radou ČT na jednání 26. června 2017