Rada přijala výroční zprávu o loňské činnosti ČT, výtky vůči publicistice do ní neprošly

Rada České televize na svém středečním zasedání v Českých Budějovicích schválila výroční zprávu o činnosti ČT za rok 2022. Jeden z klíčových dokumentů, které z rady pravidelně vycházejí, prošel těsnou většinou osmi hlasů (celkem v radě zasedá 15 členů, tři se středeční schůze neúčastnili).

• Pro schválení výroční zprávy hlasovali předseda rady Karel Novák, místopředseda Vlastimil Ježek a dále radní Martin Doktor, René Kühn, Ilja Racek, Milada Richterová, Tomáš Řehák a Tomáš Samek.
• Proti nebyl nikdo.
• Zdrželi se čtyři radní, a to Roman Bradáč, Vladimír Karmazín, Lubomír Veselý a Jiří Šlégr.
• Ze zasedání se omluvili místopředsedové Pavel Matocha a Petr Šafařík a také radní Ladislav Mrklas, který zprávu připravoval.

O znění výroční zprávy o loňské činnosti ČT radní dlouze diskutovali na svém minulém zasedání před dvěma týdny. Radní Matocha a Bradáč přitom chtěli doplnit report o kritické výtky. Matocha navrhoval větu „Rada ČT v roce 2022 konstatovala porušení Kodexu ČT v pěti případech“, Bradáč následující konstatování: „V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce byli v roce 2022 dvakrát častěji účastni zástupci vládní koalice než zástupci opozice. Přitom v předchozích letech byl počet zástupců koalice a opozice vyrovnaný. V rámci sledování kritéria konfrontačnosti výzkum opět ukazuje vyšší úroveň konfrontačnosti vůči zástupcům opozičního hnutí ANO.“ Ani Matochovo, ani Bradáčovo doplnění nebylo většinou rady přijato, hlasovali pro ně jen Bradáč, Matocha, Šafařík, Šlégr a Veselý. V obou případech byli proti předseda Novák a místopředseda Ježek.

Místopředseda Matocha ve svém disentním stanovisku následně uvedl: „Rada ČT v roce 2022 konstatovala celkem pětkrát porušení Kodexu ČT. Jsem přesvědčen, že tato zásadní informace o zjištění a rozhodnutí Rady ČT coby kontrolního orgánu veřejnosti nad činností veřejnoprávní televize měla být součástí Výroční zprávy o činnosti ČT za rok 2022. Neuvedení této informace v zásadním dokumentu, který Rada ČT musí ze zákona každoročně předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, je zatajováním zásadní informace o činnosti České televize.“ Dodal: „Porušení Kodexu ČT se dopustily pořady Reportéři ČT (1x), 168 hodin (1x), Máte slovo (1x), Události (1x) a Newsroom (1x).“ Doplnit toto konstatování navrhoval proto, že „Rada ČT nezveřejňuje odpovědi na stížnosti“ a „informace o těchto konstatováních Rady ČT o porušení Kodexu ČT nejsou v zápisech z jednání Rady ČT ani jiných dokumentech Rady ČT zveřejněné“.

„Pokud jde o konstatování, které se vztahuje k Otázkám Václava Moravce, podobných tabulek a grafů je ve zprávě víc a není mi jasné, proč bychom měli explicitně komentovat jediný z nich a ne ostatní, například Události, komentáře, paní Jílkovou a další. Všechna čísla tam jsou, ať si je každý interpretuje,“ řekl v diskusi na minulé schůzi rady místopředseda Ježek k Bradáčově návrhu. K Matochově návrhu ohledně porušování kodexu podotkl: „V předchozích výročních zprávách žádná taková kvantifikace zařazena nebyla. Nikdo před nikým nic nezatajuje, protože se o tom mluví na veřejném zasedání rady, rozhodnutí jsou v zápisech, kdokoliv si je může přehrát v záznamech z jednání rady.“ S Matochou se shodl, že svá příslušná usnesení by radní revokovat neměli. „Ale způsob, jakým do června 2022 rozhodovala rada v předchozím složení o porušování kodexu, je pro mě natolik problematický, že skutečně nevím, z jakého důvodu by zrovna tento fakt měl být zdůrazňován.“ Pokud by se tak přesto bývalo stalo, mělo by se podle Ježka také zveřejnit, kdo k takovým usnesením zpracovával odborná stanoviska.

Dávat do výroční zprávy informaci o porušení kodexu by podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka byla lež, ne ve všech případech to podle něj je oprávněné. „Rada v minulém roce ve svých stížnostech několikrát konstatovala porušení kodexu, a to i v případech, ke kterým máme teď rozhodnutí soudu, která říkají úplný opak. To znamená dala za pravdu České televizi a tím pádem argumentaci porušením kodexu zcela vyvrací,“ řekl Dvořák radním na jejich minulé schůzi před dvěma týdny. „Máme další odpověď na stížnost, ve které rada konstatuje porušení kodexu, ke které máme vyjádření etického panelu, který říká, že to, na co stěžovatel stěžuje, vůbec není oprávněný požadavek, protože co, co v reportážích stěžovateli chybělo, tam reálně bylo. To znamená, že rada nám dala porušení kodexu za něco, co neexistuje.“

Dvořák k tomu nejdřív citoval ze svého dopisu radním: „Obracím se na vás v souvislosti s agendou vyřizováním stížností a některými rozhodnutími Rady ČT z loňského roku. Jedná se zejména o záležitosti, které byly kromě rady posuzovány v soudním řízení a kdy vznikl základní rozpor mezi závěrem rady a rozhodnutím soudu, jako v případě podnětu paní Odkolek a pana Nielsena. Na problematičnost přijatých rozhodnutí jsem v minulosti upozornil také u podnětu pana Podkonického, pana Rajchla a společnosti Agrofert. Mám za to, že by se rada minimálně ve zmíněných případech měla ke svým usnesením znovu vrátit a posoudit je znovu v kontextu soudních rozhodnutí, respektive souvisejících argumentů.“

Šéf ČT napadl také dosavadní praxi kontrolního orgánu televize: „Jestliže se má konstatovat porušení kodexu, je oprávněný požadavek, který jsem tady vznášel už několikrát, aby pokud se tak děje, rada nejenom samostatně hlasovala o případném takovém rozhodnutí, ale aby veřejně vysvětlila, na základě jakých pohnutek vůbec porušení kodexu konstatuje. Protože to tady nikdy nezaznělo. Víte dobře, že minulý předseda rady pan Matocha to dělal tím způsobem, že vás nechával tyhle texty hlasovat v nepřehledných balících, v nichž se při hlasování téměř nikdo nevyznal. Ano, teď došlo ke změně, teď se usnesení, která konstatují porušení kodexu, hlasují samostatně, ale stejně k jednotlivým zdůvodněním vůbec nedochází. Myslím, že je to špatně, protože porušení kodexu je závažná konstatace, která by si zasloužila veřejné obhájení radou.“