Peněžitou ani ostřejší sankcí zatím neskončil žádný z případů, který rada pro vysílání za rok platnosti nové směrnice reguluje kromě televizí také internetové video. Regulátor před rokem začal evidovat provozovatele internetových videoslužeb, na základě nově přijatého českého znění evropské směrnice o audiovizuálních službách na vyžádání.
„Rada doposud nezahájila žádné řízení o správním deliktu vůči poskytovateli služby na vyžádání, zjištěná porušení zákona řešila, v souladu s danou právní úpravou, upozorněním na porušení zákona,“ sdělila na dotaz Médiáře předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Kateřina Kalistová.
Nejčastěji rada upozorňovala na to, že provozovatel jasně neuvádí své kontakty. Několik se jich nepřihlásilo, ačkoli podle rady musejí. Pár jich řádně neoznačilo reklamu nebo product placement. Přesná evidence nevážných prohřešků zní podle rady pro vysílání takto:
- 18 uložených upozornění pro neplnění povinnosti zajistit snadný, přímý a trvalý přístup k základním údajům o službě a jejím poskytovateli,
- 6 uložených upozornění pro nesplnění povinností evidenční povinnosti,
- 2 uložená upozornění pro porušení povinnosti nezařazovat skrytá audiovizuální obchodní sdělení,
- 1 uložené upozornění pro porušení povinnosti, aby pořady obsahující umístění produktu byly na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů.
Rada momentálně eviduje 87 poskytovatelů služeb na vyžádání. Kromě internetových archivů klasických televizí, videa na vyžádání od HBO či videoserveru Stream.cz je v seznamu třeba videosekce zpravodajského portálu Aktuálně.cz, iDnes.tv, videoarchivy serverů společnosti Miton o vaření či filmu, ale i Návratdoreality.cz se sekcí porna a „televize“ komunistických Haló novin.
Audiovizuální směrnice umožnila politicky nominované radě pro vysílání přibrat ke svému rozhodování také samoregulátory z trhu. Internetová i televizní branže nominovala své zástupce.
„V současné době Rada vede v seznamu spolupracujících samoregulačních orgánů dvě sdružení, a to Sdružení pro internetovou reklamu v ČR (SPIR) v oblasti nelineárních služeb a Asociaci televizních organizací (ATO) v oblasti lineárních služeb,“ přiblížila předsedkyně Kalistová.
Rada a oborová sdružení tak společně pracovali třeba na některých právních stanoviscích a doporučeních.
„Nejdůležitější dokumenty představující shodu obou subjektů se týkají např. otázky zamezení běžné dostupnosti problematického obsahu dětem a mladistvým poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání – současné řešení spočívá ve využití tzv. kvalifikovaného disclaimeru; dále například povinnost poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup k základním údajům podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb. a v neposlední řadě doporučení související s aplikací nové právní úpravy umístění produktu, tzv. product placement,“ přiblížila předsedkyně.
„Nesmíme dále opominout spolupráci týkající se výkladu některých zákonných pojmů, nově se objevujících v právním řádu (například katalog pořadů a podobně,“ pochvaluje si šéfka rady pro vysílání spolupráci se samoregulátory.
Kritika nové směrnice
V Česku loni přijatý audiovizuální zákon byl národní verzí evropské směrnice, která v principu předepsala všem státům rozšířit regulaci, jíž podléhají televize, také na internetové video.
To právě SPIR kritizoval jako „cenzuru internetu“. Bolestně se později rodil také kompromis rady s tuzemskými televizemi, jak označovat product placement, tedy umístění produktu coby reklamy přímo do děje pořadů, kteroužto praktiku směrnice povolila.
Ani po roce nejsou akademici ani televizní a internetoví praktici přesvědčeni, že nový zákon není nadbytečný.
„Obsah registrovaných služeb by byl stejný, i kdyby tady žádný zákon neexistoval, a jejich provozovatelé se nemuseli u RRTV povinně registrovat. Tady zákon přinesl hlavně nové úřadování,“ napsal před měsícem na Médiáři znalec mediální legislativy Milan Šmíd.
Podle šéfa internetu televize Nova Pavla Krbce zvolila Evropská unie „fundamentálně chybný směr audiovizuální směrnice“ - měla „místo rozšíření regulace na online rozvolnit regulaci pro televizní vysílatele“.
„Budeme v šoku, že jsme si pustili regulátora do svobodného média. Protože regulace je špatná. Existují normální postupy, jak problémy řešit v rámci platných zákonů. Není potřeba rada, který by určovala, jak se má postupovat,“ uvedl Krbec předminulý týden na konferenci IAC v Praze.
„Evropská unie vytvořila svým podnikatelům nerovné podmínky,“ kritizovala rovněž právnička nejnavštěvovanějšího tuzemského portálu Seznam.cz Mária Čuhelová.
„Největší svobodu nám dává hlad po penězích. Když společnost funguje kapitalistickým způsobem. Ať si to určí divácí, nepotřebujeme komise a rady,“ prohlásil Krbec z Novy.
K tématu čtěte:
Milan Šmíd: Brabec s pastou Corega v seriálu Ulice aneb Směrnice o mediálních službách po roce