Rada schválila svou výroční zprávu o ČT, těsně do ní prošla výtka ohledně SPD

Šest radních ze 13 prosadilo pasáž, že SPD loni ve zpravodajství a diskusích ČT nedostala adekvátní prostor. Také celá výroční zpráva o činnosti ČT pak prošla jen těsnou většinou.

Daniel Váňa. Foto: Vojta Herout

Výtku ohledně SPD vpravil do výroční zprávy radní Daniel Váňa. Foto: Vojta Herout

Rada České televize dnes schválila výroční zprávu o činnosti České televize za rok 2020. Prošla do ní i pasáž konstatující, že prostor SPD v loňském roce „ve zpravodajských a diskusních pořadech České televize ve srovnání s ostatními politickými stranami a hnutími je možné označit za neadekvátní, vzhledem k zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR“.

Pro schválení zprávy hlasovali předseda Rady ČT Pavel Matocha, všichni tři místopředsedové Daniel Váňa, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr a dále Hana Lipovská, Jiří Kratochvíl, Roman Bradáč a Lubomír Xaver Veselý. Nikdo nebyl proti, zdrželi se zpravodaj dokumentu Jaroslav Dědič a také Martin Doktor, René Kühn, Tomáš Samek a Zdeněk Šarapatka. „Kabaretní“ vsuvku podle Kühna předvedl Veselý, když se předtím na dvacet minut odpojil od videopřenosu schůze, připojil se těsně před hlasováním, přeptal se na to, o čem se hlasuje, a po hlasování se opět odpojil. Šarapatka následnou argumentaci, kterou Veselého hlas obhajoval předsedající schůze Váňa, označil za „zoufalý zmatek“.

Zmíněnou pasáž o SPD do konečného znění vpravil místopředseda rady Váňa, a to na poslední chvíli. Termín pro finální připomínky k výroční zprávě si totiž radní stanovili na 24. února, přičemž Váňa se s tímto doplněním přihlásil 10. března a její textaci poskytl až 15. března. Radní přitom o výroční zprávě hlasovali v poslední možný termín. Do konce března totiž musejí svou zprávu podle zákona předložit poslanecké sněmovně, které se zodpovídají. Váňovo doplnění ohledně SPD je konkrétně součástí kapitoly ohledně zpravodajství, kterou měl na starosti radní Roman Bradáč. Ten se z minulé schůze 10. března omluvil kvůli nemoci. Dnešní schůze tak byla poslední, na níž mohli radní zprávu prodiskutovat, protože v následujících dnech se má zpráva tisknout a doručovat poslancům.

Radní dnes přiznali, že zprávu schvalují v časovém tlaku. „Vznikalo to rychle, vyčítám tomu absenci diskuse,“ předeslal k doplnění zpravodaj celé výroční zprávy, radní Dědič. „Určitě se to nedá dělat takto narychlo,“ uznal Bradáč, který Váňovo doplnění do kapitoly o zpravodajství zapracoval, „nicméně trvám na tom, co se tam doplnilo prostřednictvím pana místopředsedy.“ Ovšem v následném hlasování, zda ve výroční zprávě Váňova pasáž o SPD zůstane, byl Bradáč proti. „Chtěl jsem od toho trošku odstoupit,“ hájil se, přičemž se předtím omlouval za komplikace s tím, že kapitolu do výroční zprávy jako radní zpracovával poprvé, že do časové tísně se projednávání zprávy dostalo jeho nezkušeností a že předpokládal, že o navrženém jednání zprávy se ještě bude na schůzi diskutovat. „Je to chyba, snažím se jí napravit,“ tvrdil.

Usnesení o Váňově dodatku se zmínkou o SPD původně zpravodaj Dědič navrhl ve znění „Souhlasím s...“, místo toho ale předseda Matocha a radní Lipovská prosadili, aby se hlasovalo o formulaci „Nesouhlasí se zachováním...“. Pro (tedy aby ve zprávě pasáž nezůstala) hlasovali Dědič, Bradáč, Kühn, Doktor, Samek a Šarapatka, proti (tedy aby pasáž s výtkou ohledně SPD ve výroční zprávě zůstala) byli Váňa, Matocha, Lipovská a Kratochvíl. Kysilka a Šlégr se zdrželi a Veselý se hlasování neúčastnil.

Doplnění výroční zprávy po termínu označil bývalý předseda rady Kühn za „procedurální šílenosti“. „Tak zásadní záležitost, jako je tvrzení v závěru, de facto prochází na základě toho, že pan místopředseda Váňa to tam propašoval na poslední chvíli, člověk zodpovědný za tuto část Roman Bradáč hlasuje pro vyjmutí této pasáže a hlavně - tak zásadní věc opět dnes v už dnes čtrnáctičlenné radě prochází šesti hlasy,“ shrnul. Narážel na to, že rada má čerstvě jen 14 členů, protože před týdnem na své členství zde zdravotních důvodů rezignoval Jaroslav Maxmilián Kašparů. Na dnešní schůzi navíc nebyl přítomen radní Vladimír Karmazín, účastnilo se jí tedy 13 radních. „Přijde mi donebevolající, aby tak zásadní věci byly tlačeny šesti hlasy,“ prohlásil Kühn. „Považuji to za neuvěřitelnou manipulaci, která se s výroční zprávou stala,“ přidal se radní Šarapatka s tím, že doplněnou konstataci považuje za protiprávní.

Proti doplnění výroční zprávy na Váňův popud se zásadně ohradil také generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Takovýto bezprecedentní útok na svou redakční autonomii zažívá [Česká televize] poprvé,“ prohlásil na dnešním zasedání televizní rady. Pasáž týkající se zastoupení SPD ve zpravodajství a publicistice podle Dvořáka obsahuje „několikeré zkreslení“ a „manipulace“. „Konstatování rady o straně SPD a její účasti ve zpravodajských a diskusních pořadech vychází z agregátních údajů pouze u vybraných pořadů České televize. Nevedla se diskuse, co znamená počet účastí v konkrétním pořadu a že počítání čárek v jedné či druhé diskusi není možné zaměňovat s vysíláním České televize jako celku,“ upozornil mimo jiné.

„Jde mi jenom o to, aby se v této věci hrála rovina. Měl jsem jen dojem z údajů, které mi byly předloženy, že to rovina není,“ hájil se místopředseda Váňa.

Reakce Petra Dvořáka

Vážení členové Rady,

Výroční zpráva, která právě leží před námi, podrobně popisuje činnost České televize v uplynulém roce. Současně obsahuje závěry Rady České televize o tom, zda Česká televize plnila své úkoly v souladu se zákonem o České televizi a Kodexem ČT.

Nechci opakovat, jak mimořádný rok je za námi. Je to součástí mého úvodního slova a podrobně popsáno v jednotlivých kapitolách. Podoba této zprávy je výsledkem spolupráce České televize a vás radních, kteří v této věci máte poslední slovo, neboť jste to vy, kdo podle zákona předkládá výroční zprávu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Rád bych proto využil této příležitosti a ještě před jejím projednáním upozornil na některé skutečnosti, které se zněním této zprávy souvisí.

Jedním z hlavních úkolů veřejné služby, jak o nich hovoří zákon o České televizi, je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.

Těmto povinnostem a některým souvisejícím úkolům se věnuje takzvaný Cíl 1, který je součástí výroční zprávy na stranách 104 až 115. Zde je popsáno, jak k těmto úkolům Česká televize v uplynulém roce přistupovala, jak podle výzkumů její snahu vnímala veřejnost a jak se plnění úkolů projevilo na některých vybraných programech. Z dlouhodobé zkušenosti víme, že je to právě tato část, která je současně nejčtenější pasáží výroční zprávy, zejména ze strany politiků.

Jedním z klíčových pro tuto činnost je článek 6.2 Kodexu České televize, který hovoří o vysílání politických diskuzí v rámci demokratické soutěže politických stran a hnutí, a také mj. konstatuje, že prostor, který je dán politickým stranám a hnutím, má být ve svém celku vyvážený. Přičemž vyváženost se posuzuje podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je třeba zajistit, aby poměr mezi diskuzními vystoupeními činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutého prostoru přibližně vyrovnaný. A rovněž vytvářet podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních stran a hnutí v těchto diskusích.

Jak vyplývá ze všech uvedených dokumentů, v podmínkách televizního vysílání se nejedná o absolutní rovnost. Absolutní rovnost na rozdíl od odstupňované rovnosti je totiž používána pouze ve specifickém případě, kterým je vysílání tzv. volebních spotů.

Je pochopitelné, že politici v textu a v každém grafu hledají zmínku o svém politickém subjektu a zkoumají, zda jejich strana nebo hnutí nebyly nějak znevýhodněny ve srovnání s ostatními. A letos poprvé se v závěru této kapitoly dočtou, že jeden konkrétní politický subjekt údajně znevýhodněn byl. Vzhledem k tomu, že to je za mého mandátu poprvé, co text výroční zprávy konstatuje, že Česká televize v této dílčí záležitosti nesplňuje ustanovení zákona, považuji za důležité se u této skutečnosti zastavit.

Jak bylo zmíněno, zpravodajsko-publicistická část je popsána na stranách 104 až 115. V této části je celkem 18 grafů, které z různých pohledů a v různé míře detailu vypovídají o skutečnostech souvisejících se zpravodajskými a publicistickými pořady České televize. Více než o důkladný výčet všech statistických dat se jedná o seznámení s přístupem České televize k naplňování tak zásadního principu, jakým je vyváženost a nestrannost. Upozornit lze na grafy jako „Vnímání objektivity a vyváženosti“ na straně 106, nebo „Vnímání důvěryhodnosti“ na stejné straně. Dále pak označení nejdůvěryhodnějšího pořadu napříč televizním trhem na straně 108.

Přesto se v závěru této kapitoly hovoří pouze o grafech na straně 111 a 114, a pouze o jediné straně, konkrétně SPD. Přestože v dalším textu tato údajná nespravedlnost vůči jedné z parlamentních stran není jakkoliv doložena, pouze se bez dalšího odkazuje na graf vypovídající o vybraném segmentu zpravodajství, a toto konstatování je zobecněno pro všechny diskusní pořady České televize.

Dochází tak k několikerému zkreslení a obávám se, že i k manipulaci s výsledky uváděnými ve výroční zprávě.

Nepřesnost, resp. manipulace č. 1

Konstatování Rady o straně SPD a její účasti ve zpravodajských a diskusních pořadech vychází z agregátních údajů pouze u vybraných pořadů České televize. Nevedla se diskuse, co znamená počet účastí v konkrétním pořadu a že počítání čárek v jedné či druhé diskusi není možné zaměňovat s vysíláním České televize jako celku. Ze zákona totiž jednoznačně vyplývá, že zpravodajství a publicistika je mnohem širší oblast, než ukazují jeden nebo dva grafy. Není tak vůbec vysvětleno, proč nebyl posuzován celek zpravodajství a publicistiky, stejně jako to, proč nejsou zmíněny všechny diskusní pořady, jako by se snad mělo naplnit zadání, které vede k jedinému možnému závěru – nevyváženost zpravodajství.

Nepřesnost, resp. manipulace č. 2

Není zdůvodněn způsob, jak byly v závěrečném hodnocení posuzovány jednotlivé politické subjekty. Proč byla Radou upřednostněna právě strana SPD, aniž by bylo dáno do souvislosti její reálné politické zastoupení? Není přeci možné hodnotit význam žádného politického subjektu, aniž by bylo zohledněno současně zastoupení na celostátní, krajské a komunální úrovni. Jak už jsem řekl výše, Kodex ČT v čl. 6.2 jasné stanoví, že cituji: „vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie“.

Jak se do závěru promítla skutečnost, že strana SPD v roce 2020 v senátních volbách nepostoupila v žádném volebním obvodu do druhého kola a nemá jediného senátora? Jak je zohledněna skutečnost, že v roce 2020 v zisku krajských mandátů byla SPD až na sedmém místě se ziskem 35 z celkových 675 zastupitelů a nemá žádné hejtmanské křeslo? Nebo to, že při posledních volbách do obecních zastupitelstev v roce 2018 byl tento politický subjekt podle počtu 161 získaných zastupitelů z celkových 62.000 až 9. v pořadí?       

Česká televize nemůže zaměňovat zastoupení v Poslanecké sněmovně s celkovou politickou reprezentací a váhou strany v zastupitelských sborech a v rozhodování celé země.  Česká televize je povinna řídít se zákonem a pravidly uvedenými v Kodexu ČT a nikoliv ohýbat realitu a jít tak zcela proti ustanovením příslušných zákonů a Kodexu ČT.

---

Rád bych vám, členům Rady České televize, položil otázku. Není právě tento váš závěr  zvýhodňováním jednoho konkrétního subjektu? Tedy přesně ten případ, který je České televizi zákonem zapovězen. Co je jeho cílem? Věnovat více prostoru straně SPD, než jí přísluší na základě jejích dosavadních volebních výsledků?

Chtěl bych konstatovat, že Česká televize vždy usilovala o to zobrazovat politickou realitu, tak aby naplňovala principy vyváženosti, nestrannosti a nezávislosti - podle zákona a Kodexu ČT a při zachování principů novinářské práce. Takovýto bezprecedentní útok na svou redakční autonomii zažívá poprvé. Apeluji na vás, abyste znovu a objektivně ve světle zákona o České televizi a Kodexu ČT přezkoumali příslušnou pasáž zprávy.

Česká televize je nadále připravena plnit své úkoly, tak jak jí to ukládá zákon a Kodex ČT a jak to cítí jako svou povinnost.

Příslušná pasáž Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2020

Zásadním úkolem České televize jako média veřejné služby při naplňování obecného Cíle 1, jak to ukládá zákon o České televizi a Kodex ČT, je poskytovat veřejnosti všestranné, úplné a vyvážené informace. S ohledem na tyto zákonem stanovené úkoly Rada České televize dlouhodobě zjišťuje, jak velký prostor je ve vysílání věnován jednotlivým politickým subjektům (ať už z vládního nebo z opozičního tábora), jaký je jejich podíl na celkovém objemu politického zpravodajství, jaká je politická příslušnost hostů zvaných do diskusních pořadů či jakým způsobem Česká televize ve vysílání o jednotlivých subjektech referuje.

Pokud jde o podíl devíti politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně na politickém zpravodajství, hlavní zpravodajské relace České televize, TV Nova, TV Prima a Českého rozhlasu v loňském roce nevykazovaly zásadní rozdíly v relativní intenzitě, s jakou se těmto jednotlivým uskupením věnovaly. Nejvyšší podíl na politickém zpravodajství měly ve všech případech ANO a ČSSD, které se také největší měrou podílely na chodu státu. Z opozičních stran bylo nejvíce pozornosti věnováno ODS i z důvodů úmrtí předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery a mediálně silně prezentované návštěvy Tchaj-wanu předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila.

2020: Podíl devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů na politickém zpravodajství

2020: Podíl devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů na politickém zpravodajství

Tón medializace politických subjektů v pořadu Události vykazoval v porovnání s hlavními zpravodajskými relacemi Novy, Primy a Českého rozhlasu podobně nízké podíly pozitivních a výrazně nižší podíly negativních výpovědí, což svědčí o vysoké míře postojové neutrality zpravodajství České televize. V ostatních zpravodajských relacích se objevovaly častěji negativně konotované zmínky především v případě SPD, KDU-ČSL a ANO.

2020: Tón medializace devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů v hlavních zpravodajských pořadech

2020: Tón medializace devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů v hlavních zpravodajských pořadech

Následující graf přehledně prezentuje nejčastěji medializované politiky v relacích ČT24 v roce 2020, včetně tónu jejich medializace. Jednoznačně nejvyšší počet zmínek se týkal premiéra Andreje Babiše (6 381). Následují vládní představitelé nominovaní hnutím ANO a ČSSD, kteří byli prezentováni především v souvislosti se zvládáním koronavirové krize. Nejčastěji medializovaným opozičním politikem byl v roce 2020 na 11. místě Miloš Vystrčil z ODS (810 zmínek).

2020: Nejčastěji prezentovaní politici v relacích ČT24 a tón jejich medializace (počet výpovědí)

2020: Nejčastěji prezentovaní politici v relacích ČT24 a tón jejich medializace (počet výpovědí)

V uplynulém roce se v popředí výběru neobjevil žádný politik s převahou pozitivních výpovědí nad negativními. Nejvyšší četnost negativních výpovědí zaznělo o Andreji Babišovi: 88 % těchto výpovědí mělo původ v citacích různých osob, 12 % potom v obsahu proneseném autory příspěvků.

Výrazná negativita se projevila v prezentaci již bývalých ministrů zdravotnictví Adama Vojtěcha a Romana Prymuly. Oba byli ve výpovědích kritizováni za své řízení zdravotnického resortu v době šíření epidemie, přípravy kapacit i zdravotnických pomůcek na nadcházející období a nepřehlednosti nařízení.

Sledované relace: Události, Události, komentáře, Zprávy ve 12, Zprávy ve 23, Události v regionech (Praha, Brno, Ostrava)

Důležitým indikátorem je pro Radu České televize také počet představitelů jednotlivých politických stran a hnutí zvaných do diskusních pořadů České televize. Nejčastějšími diskutéry v pořadech Otázky Václava Moravce a Máte slovo s M. Jílkovou byli v roce 2020 představitelé dvou vládních uskupení, ANO (69 účastí) a ČSSD (51 účastí). Ve vysílání uvedených pořadů se objevili zástupci celkem patnácti politických subjektů, pochopitelně častěji těch parlamentních. Skladba politických hostů obou pořadů odpovídala koaličnímu a opozičnímu rozložení sil v Poslanecké sněmovně PČR.

2020: Účast zástupců politických stran a hnutí v diskusních pořadech

2020: Účast zástupců politických stran a hnutí v diskusních pořadech

V podílu na celkovém počtu zmínek o zákonodárcích v politickém zpravodajství i v roce 2020 výrazně převažovali poslanci nad senátory (v poměru 88 % proti 12 %), meziročně ale došlo k navýšení podílu zmínek o senátorech. Členové Poslanecké sněmovny se v porovnání s jejich kolegy z horní komory parlamentu objevovali častěji také v diskusních pořadech (79 % účastí ze všech zákonodárců připadlo na poslance a 21 % na senátory). Meziroční navýšení podílu účasti senátorů lze dát do souvislosti se senátními volbami na podzim roku 2020.

2020: Podíl poslanců a senátorů na celkovém počtu zmínek o zákonodárcích a na účasti zákonodárců v diskuzních pořadech

2020: Podíl poslanců a senátorů na celkovém počtu zmínek o zákonodárcích a na účasti zákonodárců v diskuzních pořadech

Na základě uvedených skutečností Rada České televize dospěla k názoru, že mediální prezentace významných politických stran a hnutí ve zpravodajských a diskusních pořadech České televize odpovídala i v roce 2020 jejich postavení na politické scéně a jejich zastoupení v hlavních zastupitelských orgánech, tedy především v Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. Politické strany a hnutí dostaly podle uvedených zjištění Rady České televize přiměřený prostor pro prezentaci svých představ, postojů a politických programů.

Jak vyplývá z údajů Media Tenoru o podílu devíti nejčastěji zmiňovaných politických subjektů na politickém zpravodajství (údaje a graf na str. 111) a o účasti zástupců politických stran a hnutí v diskusních pořadech (údaje a graf na str. 114), výjimkou byla v roce 2020 SPD, jejíž prostor ve zpravodajských a diskusních pořadech České televize ve srovnání s ostatními politickými stranami a hnutími je možné označit za neadekvátní, vzhledem k zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Všechny výše zmíněné kvantitativní indikátory vyplývající z výzkumů veřejného mínění, interních dat, mezinárodních srovnání či analýz odvysílaného obsahu mají zásadní význam pro hodnocení míry naplňování Cíle 1 – Poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie. Kromě nich ale Rada České televize využívá k hodnocení plnění veřejné služby České televize též expertní a kvalitativní analýzy nezávislých odborníků z akademického prostředí.

V roce 2020 se na zpracování kvalitativních analýz obsahu vysílání podílely dva autorské týmy. Prvním byli odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni, konkrétně doc. PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D., a PhDr. Pavel Hlaváček, Ph.D. Druhý tým tvořili PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D. (New York University Prague a Filozofická fakulta Univerzity Palackého) a PhDr. Tereza Klabíková Rábová, Ph.D. (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy).

Týmy zpracovaly analýzu prezentace dvou významných témat, která rezonovala médii v roce 2020:

  • COVID-19 A VYHLÁŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU
  • PŘEDVOLEBNÍ KAMPAŇ A VOLEBNÍ VYSÍLÁNÍ K PREZIDENTSKÝM VOLBÁM V USA

Závěry první analýzy (COVID-19) poukazují na vysokou míru neutrální a nestranné prezentace informací, detailní informování o prezentovaných událostech, informační a argumentační vybavenost redaktorů a redaktorek či jejich schopnost prezentovat i složitější problémy.

Ve druhém případě (volby v USA) je oceňována především kvalita zpracování reportáží, erudovaný tým zpravodajů a moderátorů, schopnost jít hlouběji do témat, přehlednost a přesnost prezentovaných informací či pestrá paleta hostů ve studiu během pořadu Americká volební noc.

Kvalitativní analýzy zpravodajství České televize tvoří samostatnou netištěnou přílohu této výroční zprávy.

Závěr:

Na základě všech sledovaných indikátorů naplňování obecného Cíle 1 Rada České televize konstatuje, že Česká televize s výjimkou podílu SPD na politickém zpravodajství a účasti zástupců této politické strany v diskusních pořadech splňuje ustanovení:

  • odst. 2, § 2 zákona o České televizi,
  • odst. 3, § 31 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
  • článků 1.2.; 5.1.; 5.3.; 5.4.; 5.6; 5.7; 5.8.; 5.11.; 5.12.; 5.14.; 6.1.; 6.2. Kodexu ČT, preambule Kodexu ČT i všech dalších souvisejících zákonných norem.

Dále Rada České televize konstatuje, že Česká televize v roce 2020 splnila obecný Cíl 1 médií veřejné služby, zaměřený na poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie.

Zvýraznění podle původního dokumentu