Radiožurnál zůstává jedničkou v poslechovosti, Impuls výrazně ztratil

Stanicím Českého rozhlasu pomohl zájem o informace i to, že se dotazují lidi až do 84 let.

Nejposlouchanějším českým rádiem zůstává Český rozhlas Radiožurnál, následují soukromá rádia Impuls, Evropa 2, Blaník a Frekvence 1. Impuls, který léta vedl s víc než milionovým publikem, teď na vedoucí Radiožurnál ztrácí přes 130.000 denních posluchačů. Všech pět největších celoplošných stanic za poslední klouzavé pololetí, tedy čtvrtý kvartál 2020 a první kvartál 2021, přitom zaznamenalo pokles poslechovosti. Naopak posluchačů přibylo dalším v pořadí, tedy veřejnoprávním stanicím Dvojka, Vltava a Plus a také Junior, Wave, D-dur a Jazz.

Denní poslechovost rádií, v tisících lidí

provozovatel stanice  4Q 2020 a 1Q 2021 2. pololetí 2020
Celoplošné stanice
Český rozhlas Radiožurnál 915 937
Londa Impuls 778 841
Active Evropa 2 644 766
Media Bohemia Blaník 622 640
Active Frekvence 1 499 584
Český rozhlas Dvojka 366 344
Český rozhlas Plus  104 98
Český rozhlas Vltava 56 52
Český rozhlas Junior  7 1
Český rozhlas Wave 7 6
Active Zet 5 6
Český rozhlas D-dur 5 4
Český rozhlas Jazz 5 4
Nadregionální stanice
Media Bohemia Hitrádio 528 625
Radio United Kiss 352 361
Radio United Country 267 259
Radio United Beat 236 252
Media Bohemia Fajn Radio 168 208
Media Bohemia Rock Rádio 141 114
Rádio Čas Čas 93 101

Datum sběru: 4. kvartál 2020 a 1. kvartál 2021. Cílová skupina: 12-84 let. Počet respondentů: 15.234. Náhodný výběr (od 1. kvartálu 2021: 95 % náhodné generování mobilních telefonních čísel, 5 % z databáze pevných linek). Zdroj: Radioprojekt, SKMO, STEM/Mark, Median, Nielsen Admosphere

Čerstvé výsledky poslechovosti dnes oznámili realizátoři průzkumu Radioprojekt, k nimž vedle agentur Median a STEM/Mark nově přibyl Nielsen Admosphere. Od začátku letošního roku se také rozšířila věková skupina respondentů. Dosud činila 12 až 79 let, nyní jde o lidi od 12 do 84 let. Tato změna hraje v datech významnou roli.

Obecně rádia v Česku v posledním měřeném období zažila plošný pokles poslechovosti, za což může především první čtvrtletí letoška. Vlivem omezení kvůli covidu se totiž mění chování lidí - mobilita obyvatel byla kvůli lockdownu minimální, což omezilo poslech v autech, spousta lidí přešla na home office, čímž zase poklesl kulisový poslech v kancelářích.

Zároveň posluchači začali dávat výrazněji přednost rádiím poskytujícím zpravodajství a informace, a rozšířením věkové skupiny začal výzkum sledovat víc seniorů. To obojí nahrálo stanicím Českého rozhlasu.

Obecně lidi v Česku tráví s rádiem 271 minut denně, tedy čtyři a půl hodiny. Mezi způsoby poslechu převažuje klasické rádio nebo autorádio (92 %), následují mobilní telefon (15 %), počítač, notebook a tablet (13 %), televizor (9 %) a digitální rádio (7 %).