Radní Českého rozhlasu na dnešním mimořádném jednání jednohlasně schválili výroční zprávu o hospodaření za rok 2020. Veřejnoprávní rádio mělo mít podle plánů vyrovnaný rozpočet ve výši 2,3 miliardy Kč, nakonec skončilo v zisku 12,9 milionu Kč, což je o 3,4 milionu víc než v roce 2019.
„Oceňuju operativní schopnost a hledat rychle úspory, když je to potřeba,“ prohlásil s odkazem na pandemii předseda rady Miroslav Dittrich. Zbývají radní výroční zprávu nekomentovali. Pro její schválení hlasovali všichni přítomní - kromě předsedy Dittricha také místopředseda Tomáš Kňourek a radní Jan Krůta, Marek Pokorný, Ondřej Matouš a Josef Nerušil.
Generální ředitel René Zavoral prohlásil, že Českému rozhlasu povedlo po letech zvýšit příjmy z reklamy. „Já si to spojuju s tím, že jsme byli během pandemie jedním z nejdůvěryhodnějších médií,“ komentoval Zavoral. Přes 90 % příjmů Českého rozhlasu tvoří koncesionářské poplatky. Průměrná mzda jeho zaměstnanců činila 42.386 Kč, meziročně vzrostla o 1.062 Kč.
Zavoral také radní informoval, co by následovalo, pokud by Český rozhlas přišel o výjimku na odpočet DPH. Ta platí od roku 2017 a Český rozhlas měl díky ní rozpočet ročně vyšší zhruba o 120 milionů Kč. Poslanci o jejím prodloužení do roku 2024 jednali na začátku června, návrh neprošel o jediný hlas. „Pro nás to je poměrně výrazná a důležitá částka. Neprodloužení výjimky se dotkne investic, určitě se nebudeme moci pohybovat tak vysoko jako v posledních letech. Asi by bylo utopické si myslet, že se to nedotkne i personální části,“ říkal Zavoral s tím, že vedení připravuje různé varianty, které se projednávat i s odbory.
Sám přitom věří, že ke schválení výjimky přesto nakonec dojde. Rozhodovat o novele má teď mají senátoři, kteří si Zavorala spolu s ředitelem České televize Petrem Dvořákem pozvali k diskusi do výborů. Senát může vrátit novelu zpět poslancům. Česká televize by jejím neschválením přišla až o 350 milionů Kč a hrozí, že rozhodnutí může vést ke konci kanálu ČT3.
Nadační fond radní nepřesvědčil
Radní se také vrátili k tématům z minulé schůze, kdy debatovali nad Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky. Na něj se odkazovalo vedení rozhlasu v jedné ze svých odpovědí radním. To kritizoval místopředseda Kňourek a radní Nerušil, kteří považují hospodaření fondu založeného skupinou podnikatelů za neprůhledné a jeho celé působení za ideologicky předpojaté. Nadační fond se proti jejich slovům ohradil, podle Nerušila ale prohlášení fondu otázku jeho financování nevyjasnilo. Nadační fond rozdávající granty redakcím a hodnotící jejich práci ve svém ratingu strukturu dárců od svého začátku nezveřejňuje.
„Nadále tento lobbistický, nátlakový spolek považuju za netransparentně financovaný,“ prohlásil Nerušil a odkázal na údajnou kauzu sídla v zahrádkářské kolonii. Pravděpodobně tak zaměnil Nadační fond nezávislé žurnalistiky a spolek Ústav nezávislé žurnalistiky, který vydává web Hlídací pes. Ústav má sídlo zapsané na bývalé adrese svého ředitele Ondřeje Neumanna v obci Líšnice, kam v roce 2019 s videokamerou vyrazil moderátor Českého rozhlasu a radní České televize Lubomír Xaver Veselý, tehdy hlasitý kritik redakce Hlídacího psa. Právě díky jeho videu vznikla kauza „zahrádkářská kolonie“. Nadační fond nezávislé žurnalistiky - čerstvě vedený Kateřinou Hrubešovou - sídlí na Ovocném trhu v Praze.
Právě Hrubešová na radní reagovala. „Kritické hlasy ze strany některých politiků, členů mediálních rad nebo jejich politických nominantů znamenají, že aktivity NFNŽ zaregistrovali, a že se cítí ohroženi. A to nás těší, neboť je to dobrá vizitka naší práce. Dokonce očekáváme, že s přibývajícími aktivitami a rozvoji projektů NFNŽ se kritika bude stupňovat,“ prohlásila společně s dalšími reprezentanty fondu. Samotnému Nerušilovi se naopak nelíbí, jak doplnil dnes, když jsou lidé ze spolků s vlastními zájmy považováni za nezávislé. „Považuju za nešťastné, když jsou lidé z těchto spolků zvaní do vysílání a jsou tam za odborníky,“ řekl radní.
Nerušil k extremismu a nenávisti SPD
Nerušil také jako už tradičně kritizoval Český rozhlas za přístup k SPD Tomia Okamury. Pro příklad se vrátil k rozhovoru z 10. února, který vedl moderátor Jan Bumba s předsedou poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Nerušilovi se nelíbila Bumbova otázka právě po SPD, ve které odkazuje na Zprávu o extremismu z roku 2019. „Ministerstvo vnitra se ve své zprávě za rok 2019 uvedlo, že šíření nenávisti přestalo být doménou tradičních extremistů, tradiční pravicová scéna byla zcela zastíněna xenofobními uskupeními, těm jednoznačně dominovalo hnutí SPD,“ citoval Nerušil pasáž otázky, kterou považuje pochybnou z několika důvodů.
„V první řadě: šíření nenávisti není pouze výsadou pravicové scény, jak se nám snaží pan Bumba naznačit,“ soudí Nerušil, podle něhož navíc došlo k posunutí informace týkající se samotné SPD. V jeho čtení totiž zpráva o extremismu říká, že SPD nelze považovat za extremistickou. SPD tak je podle Nerušila v otázce Bumby „srovnávané s jakousi jinou skupinou, se kterou de facto nemá nic společného“. „Můžeme domnívat, jestli to bylo opomenutí, nebo zlý úmysl,“ prohlásil Nerušil.
Ve zprávě o extremismu přitom opravdu stojí, že uskupení typu SPD „nelze jednoznačně označit za extremistické“. Právě proto ale vedle „šíření extremismu“ pracuje s pojmem „šíření předsudečné nenávisti“, který použil i moderátor Bumba. Zpráva ministerstva vysvětluje užití pojmu jako reakci na to, že tradiční extremisté slabou a jejich „rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty“ typu SPD. Ty se podle zprávy „liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z totalitních ideologií“.
Nerušilovi se nelíbil také komentář z 10. března, v němž komentátor Jan Vávra označuje přímo Tomia Okamuru za extremistu a populistu. „Zpráva ministerstva vnitra mluví o SPD, nikoli o Tomio Okamurovi. Z jakého zdroje čerpá pan Vávra tvrzení, že Tomio Okamura je extremista?“ tázal se Nerušil, který pracuje v PR oddělení Arcibiskupství pražského.
Nakonec Nerušil poukázal na to, že Radiožurnál během svého informování o Zprávě o extremismu za rok 2020 uvedl, že ji Okamura nechtěl komentovat, zatímco Český rozhlas Plzeň ve zprávách ve stejný čas citaci Okamury přehrál. Ředitel Zavoral se chce případem zabývat.