V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

Radní chtějí vědět, jak ČTK řeší chyby redaktorů

„Zajímalo by mě, jak se jasné chyby promítají do vnitřní komunikace ČTK. Jak funguje vnitřní systém evaluace,“ řekl na schůzi Rady České tiskové kanceláře její místopředseda Petr Žantovský. Podává stížnost na zprávu, na níž stížnost už přišla zvenčí.

Petr Žantovský. Foto: Karel Choc

Radní Petr Žantovský se v průběhu pondělní schůze rozhodl sám podat stížnost na zprávu, na kterou už přišla stížnost radě. Foto: Karel Choc

Členové Rady České tiskové kanceláře se na své pondělní schůzi shodli na požadavku znát, jak vedení redakce řeší s jejími členy chyby v textech, které agentura vydává. Interní vyhodnocování podle radních v odpovědích generálního ředitele na stížnosti dosud chybělo. Jde o obdobnou výzvu, s jakou přišel v září radní Českého rozhlasu Tomáš Kňourek - toho konkrétně zajímalo, jak byl potrestán reportér Janek Kroupa za „nedostatečně objektivní“ reportáže o holdingu Agrofert. 

Čerstvý návrh radních zpravodajské agentury teď vzešel z rozpravy nad stížností, která Radě ČTK přišla kvůli zprávě s titulkem Češi se třicet let po pádu Želené opony bojí o demokracii (publikována byla třeba na webu Lidovky.cz). Stěžovateli se nelíbil právě titulek, který podle něj neodpovídal. Místopředsedkyně rady Jaroslavy Wenigerové (zvolena za ODS) podotkla, že stěžovatel měl pravdu, tedy že titulek skutečně neodpovídal obsahu. Vedení agentury podle ní výtku akceptovalo, změnilo titulek (na webu agentury je teď ve znění Průzkum: Východ se i po 30 letech bojí o demokracii, Češi nejméně) a šéfredaktorka jednala s jednotlivými redaktory. Radní by ovšem rádi znali průběh a výsledek jednání s odpovědným redaktorem.

Radní Petr Žantovský (zvolen za ANO) připomněl, že na jednom z dřívějších zasedání rady ČTK kritizoval agenturní titulek, který označoval italské Hnutí pěti hvězd za extrémní a populistické. Podobné přívlastky jsou podle něho dezinterpretací. „Tohle jsou hned dvě hrubé chyby, které se objevily v servisu, a já nevím, jak byly řešeny. Zajímalo by mě, jak se jasné chyby promítají do vnitřní komunikace ČTK. Jak funguje vnitřní systém evaluace,“ uvedl na pondělní schůzi rady Žantovský.

Žantovského podpořil zejména Pavel Foltán, další radní za ANO. „Ke každé stížnosti bychom potřebovali, kdyby pan ředitel vedle stanoviska předložil výsledek či záznam projednání s konkrétním redaktorem nebo editorem. Bez toho to nemůžu považovat za projednatelné,“ prohlásil Foltán, podle něhož by součástí zprávy pro radní mělo být také vyjádření redaktora: „Jaký je jeho názor. Aby to bylo konkrétní.“

Nová radní Angelika Bazalová (zvolena za Piráty) nesouhlasila s Žantovským, že by v titulku šlo o hrubé zkreslení. „Podle výzkumu se 47 % Čechů skutečně bojí dalšího vývoje. Bylo to dobré upřesnit, ale nemyslím, že šlo u hrubé zkreslení,“ vysvětlovala Bazalová. Radní včetně Michaely Marksové (zvolena za ČSSD) se ovšem shodli, že by je ředitel ČTK měl příště informovat o postupu při projednávání chyb. Marksová zároveň připomněla, že stížností na zpravodajství tiskové agentury chodí minimum. Loni jich bylo podle výroční zprávy celkem osm. 

Radní Žantovský si zprávu v mezičase přečetl a rozhodl se na ni sám podat stížnost. Ve zprávě o průzkumu nadace Open Society Foundations finančníka George Sorose mu totiž chyběl popis metodiky výzkumu. „Nevíme, na jak velkém byl dělán vzorku, jak byl vzorek stavěn a jak zněla výzkumná otázka. Jak ta zpráva stojí, je napolovic fake,“ odůvodňoval svou stížnost Žantovský.

Volit předsedu budou až v prosinci

Radní také schválili rozpočet Rady ČTK pro příští rok ve výši 2.250.000 Kč. Na závěr zasedání pak přijali negativní stanovisko generálního ředitele ČTK Jiřího Majstra k dřívějšímu návrhu radního Žantovského, podle něhož by měla agentura bezplatně zveřejňovat tiskové zprávy parlamentních a europarlamentních stran. Žantovský chtěl o bodu diskutovat na příštím zasedání, až bude rada v kompletním složení. „Je tam několik právnických otázek, které zasluhují diskusi,“ je přesvědčen Žantovský. Rada jeho procedurální návrh zamítla. Usnesení o stanovisku následně přijala s tím, že se k tématu „mohou ještě někdy vrátit“.

Radní připomněli, že rozhodování o agenturním obsahu je plně v kompetenci ředitele. Ten podle Wenigerové ve svém stanovisku „pregnantně vysvětlil, proč službu nezavede“. Wenigerová podobně mluvila už v září, kdy Majstr poslal radním svou odpověď. Tehdy Médiáři řekla, že „stanovisko odpovědi [ředitele] vychází jednoznačně ze zákona“, a to „nejen ze zákona o ČTK, ale i ze zákona o politických stranách a v tomto duchu je tedy vedena argumentace“. Majstr v září prostřednictvím agenturního zpravodajství doplnil, že „ČTK bude nadále nabízet službu šíření tiskových sdělení Protext v dnešních parametrech, tedy jako placenou službu pro každého.“

Příště radní zasednou 16. prosince, kdy vyberou svého předsedu. Po říjnovém zvolení Bazalové a zářijovém zvolení Davida Soukupa (za ANO) je rada po několika měsících kompletní, tedy sedmičlenná. Volba byla původně v plánu na dnešek, ale kvůli omluvence Jany Gáborové (zvolena za SPD) byla přesunuta na schůzi další měsíc. Na ní se má mimo jiné řešit rozpočet celé tiskové agentury.