Radní ČT žádají statistiky zvaní politiků do Událostí nebo k Moravcovi

S usnesením o statistikách přišla Hana Lipovská, podle šéfa ČT jsou ale „striktně interní“.

Hana Lipovská. Foto: Vojta Herout

Hana Lipovská. Foto: Vojta Herout

Radní České televize požadují statistiky přijatých a odmítnutých pozvánek politiků do zpravodajských a publicistických pořadů ČT. Pro návrh radní Hany Lipovské na středeční schůzi televizní rady hlasovalo osm radních, proti byli Martin DoktorZdeněk Šarapatka, zdrželi se Tomáš Samek Jaroslav Maxmilián Kašparů. „Nejsem si jistý, že takový materiál jsme schopni a ochotni poskytnout. Tematika je to složitá, komplexní a striktně interní,“ reagoval v rozpravě generální ředitel Petr Dvořák.

Radní si vyžádali statistiku přijatých a odmítnutých pozvánek jednak předsedů, jednak dalších představitelů parlamentních stran do Událostí, Událostí, komentářů, Interview 24, 90′ ČT24Otázek Václava Moravce. Podle radní Lipovské vyjasnit diskuse, jestli ČT zástupce některých partají přehlíží, nebo politici naopak odmítají do zpravodajství a diskusí chodit. Odvolávala se přitom na údajný precedent z Rady Českého rozhlasu. Na té už se sice opravdu několik měsíců probírá nízké zastoupení poslanců za SPD Tomia Okamury ve vysílání vysvětlované vedením právě odmítáním pozvánek, usnesení přijaté loni v červenci ale požaduje od rozhlasu pouze kvartální přehledy účasti, celkem třech pořadech. Nejde tedy o pozvánky, o něž žádá Lipovská.

Usnesení Rady České televize

Rada žádá generálního ředitele, aby Radě ČT postoupil informace o účasti a) předsedů, b) představitelů parlamentních subjektů v kalendářním roce 2020 v rozsahu

  • počtu pozvání,
  • počtu přijatých pozvání,
  • počtu odmítnutých pozvání,

a to zvlášť za každý z hlavních profilových pořadech ČT24 (Události, Události, komentáře, Interview 24, 90′ ČT24, Otázky Václava Moravce).

Zdroj: Rada České televize, 28. 1. 2021

Usnesení Rady Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu žádá vedení Českého rozhlasu, aby Radě zasílalo Přehled zastoupení hostů v publicistických pořadech Českého rozhlasu – 20 minut Radiožurnálu, Interview Plus a Pro a proti, a to za každé kalendářní čtvrtletí, nejpozději do 15. dne následujícího měsíce.

Zdroj: Rada Českého rozhlasu, 22. července 2020

Není jasné, jakou formou mají televizní radní informace obdržet. Lipovská podle svých slov chce první krok nechat na managementu, mluvila přitom zejména o pracovním semináři: „Na základě semináře může vzniknout konkretizace návrhu, který se může stát součástí oficiálních dokumentů.“ 

Radní blízká někdejší ředitelce zpravodajství ČT a političce Janě Bobošíkové též připomněla, že téma pozvánek už radní probírali loni v červenci, kdy na zasedání přišel ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Zdeněk Šámál, který byl návrhu otevřený. Generální ředitel ČT tehdy nebyl přítomný a Šámalovu někdejší vstřícnost tentokrát korigoval. „Kolega Šámal trochu nepředloženě slíbil něco, co není úplně jednoduché poskytnout. Specificky u odmítnutí respondentů je potřeba mít informaci plnou, to znamená vědět, že respondent nepřišel, protože se mu to časově nehodilo, téma nechtěl řešit, nechtěl přijít do debaty s druhým respondentem nebo řada dalších důvodů,“ vyjmenoval Petr Dvořák.

Lipovská mu ale ocitovala z části jeho podzimního dopisu radním, v němž psal, že je připravený problematiku na semináři diskutovat. Pro takové setkání se vyslovil i bývalý předseda Rady ČT René Kühn a radní Samek, podle něhož by ale mělo předcházet před usnesením: „Něco přijmout a až potom hledat způsoby, jakým to budeme naplňovat – to mně opravdu nepřipadá šťastné. Tím spíš, že se z toho trochu v poslední době stává zvyk.“

Česká televize zveřejňuje statistiky o zastoupení ve stručnější podobě ve výročních zprávách, podrobněji ve zprávě o kanále ČT24. Obě radní schvalují. „Uznávám, že máme profilové zprávy, ale vzhledem k tomu, že v těchto zprávách jsou z logiky věci pouze agregáty, domnívám se, že je nutné vytáhnout data v jemnějším členění,“ prohlásila Lipovská.

Podrobné analýzy naplňování veřejnoprávní služby připravuje pro Českou televizi dlouhodobě výzkumná agentura Media Tenor. Radní loni projednali například Posouzení vyváženosti zpravodajských příspěvků v roce 2019 nebo Analýzu publicistických pořadů České televize Reportéři ČT a 168 hodin.

Vyváženost médií veřejné služby je dlouhodobě sporné téma, nové nástroje měření připravuje například projekt Jana Křečka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vždy jde přitom o to, kdo a jak se objevuje v reálném vysílání.

Na pozvánky se ale často odvolávají samotní moderátoři televize, některé z nich se jim dlouhodobě vrací.

To potvrdil radní Roman Bradáč. „Stejnou věc jsme řešili před jedenácti lety,“ zavzpomínal na své někdejší šéfování ČT24 a dodal, že jde o citlivou záležitost a bude záležet na metodice: „Výsledky by v lepším případě mohly být velmi dobrým štítem pro Českou televizi, v případě horších výsledků by se mohly stát bičem. Já pevně věřím, že by to byl spíše štít.“