Radní ČTK se neshodli, jestli potřebují přehled odborníků komentujících pandemii

Bývalou editorku zpravodajství ČT Angeliku Bazalovou do Rady ČTK nominovali Piráti. Foto: Karel Choc

Radní ČTK stále nemají jasno, jak by měla vypadat analýza toho, kdo z odborníků promlouval v agenturních zprávách o pandemii covidu. O přehled zastoupení expertů požádala na minulém zasedání radní Angelika Bazalová (za Piráty), návrh podpořili Petr Žantovský a Pavel Foltán (oba za ANO), zbytek radních postrádal konkrétnější zadání a osvětlení smyslu analýzy. Nedobrali se k němu ani dnes, bod proto znovu odložili. Vedení ČTK se k návrhu staví skepticky: externí analýza by vyšla na statisíce korun a na interní rozbory navíc není v redakci zahlcené válečným zpravodajstvím kapacita. 

Analýza požadovaná Bazalovou má ukázat, zda redakce dávala ve zprávách o pandemii prostor různým názorovým proudům. ČTK ale o pandemii publikovala na 100.000 zpráv, externí analýza by tak vyšla na statisíce korun, sdělil radním před dnešním jednáním neveřejným dopisem generální ředitel agentury Jiří Majstr. Externí analýzu Bazalová považuje za zbytečný výdaj, dnes proto doplnila, že by jí stačil pouze přehled jmen opatřený počtem výstupů. Jména by pak už podle svých slov dokázala „sama rozdělit na dvě skupiny“. Rada by podle ní přehled zvlášť nerozebírala, ale každý - stejně jako ona - by si mohl na základě dat doplnit vlastní výklad. „Zdůvodnění si může každé udělat své, já bych to nedělala,“ říká radní. „Každý ví, nositelem jakých stanovisek byl třeba profesor Beran,“ popisuje Bazalová, proč podle ní stačí přehled výstupů. Sama píše o pandemii pro časopis Reflex a podobně jako zmíněný epidemiolog Jiří Beran patří mezi ty, kteří se staví k opatřením spíše skepticky. 

Seznam expertů by podle Bazalové měla připravit samotná ČTK. „Požádáme redakci, aby řekla, které odborníky z oblasti covidu oslovovala. Když jsem seděla v redakci jako editorka, dokázala bych za rok zpátky najít, které odborníky jsme zvali do studia. Pro redakci to zásadní problém nebude,“ přednesla svůj návrh Bazalová, která v minulosti působila ve zpravodajství České televize. Vznikl by tak podle ní seznam několika desítek jmen, která se objevila například v pěti tisících zpráv, a ty by pak někdo musel ručně projít a vyřadit nerelevantní zprávy. Podobná práce by ale už mohla stát pouze desetitisíce korun, usuzuje radní.

Ředitel ČTK Majstr jí odpověděl, že na vytváření seznamu nemá redakce kapacitu. „Kdo má ruce, nohy, dělá na válce na Ukrajině,“ říká Majstr. Rada podle něho dostává podklady o zpravodajství průběžně, stejně tak existuje i systém zpětné vazby uvnitř redakce. „V redakci máme denní zpětnou vazbu, není to tak, že by si redakce nechtěla zhodnotit zpravodajství o covidu. Jde ale o to, aby to mělo vypovídající hodnotu,“ prohlásil ředitel. „Nechci redakci zatěžovat. Hlavní jména dá každý za pět minut dohromady,“ odpovídala mu Bazalová.

Skeptická k jejímu návrhu byla, stejně jako minule, radní Jana Gáborová (za SPD). „Nejlepší zpětnou vazbou je, že chodí stížnosti. To se nestalo,“ říká Gáborová. Stížnost přišla na zpravodajství o pandemii za dva roky pouze jedna, upozornil minule ředitel. Gáborová také podotkla, že jí osamocená jména mnoho neřeknou. Podobně hovořila místopředsedkyně Jaroslava Wenigerová (za ODS): „Jsem velmi skeptická k žebříčkům. Že tam budou jenom jména, Angelika říká, že by jí to stačilo, pro mě žebříček není o ničem vypovídající. Někdo se může ptát, jakou to má relevanci.“

Radní se ničeho bližšího nedobrali. „Otevřela bych to na příštím jednání, jestli se situace změnila a redakce najde pět hodin času,“ uzavřela Bazalová. Pro přesunutí bodu na dubnové zasedání kromě Bazalové hlasovali radní Aleš Mareček (za ČSSD), radní Foltán, místopředsedkyně Gáborová a na dálku také předseda David Soukup (za ANO). Ten se jednání nezúčastnil, avizoval však, že bude pro jakýkoliv návrh Bazalové. Místopředsedkyně Wenigerová se zdržela, radní Žantovský pro nemoc chyběl.