Radní Kratochvíl vystupňoval svou kritiku šéfa ČT

„Nejhorší generální ředitel, který byl v České televizi, je pan Dvořák,“ prohlásil v úterý před poslanci Jiří Kratochvíl, doyen Rady České televize, který teď usiluje o své znovuzvolení.

Jiří Kratochvíl. Foto: Vojta Herout

Jiří Kratochvíl při jednom z loňských zasedání Rady České televize. Foto: Vojta Herout

Služebně nejstarší člen Rady České televize Jiří Kratochvíl se odhodlal ke své dosud nejsilnější kritice generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. Při veřejném slyšení kandidátů do Rady ČT v úterý na půdě poslanecké sněmovny označil Dvořáka za dosud nejhoršího šéfa České televize a obvinil současný management ČT z neprůhledného hospodaření. Kratochvíl usiluje o znovuzvolení, do rady ho stejně jako před šesti lety nominovaly hned dva spolky, a to Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace a Sdružení pro obnovu hasičských tradic.

„Nejhorší generální ředitel, který byl v České televizi, je pan Dvořák,“ zopakoval Kratochvíl před poslanci volebního výboru to, co prohlásil už na zasedání Rady ČT minulý týden. „V historicky krátké době dovedl utratit přes dvě miliardy korun. A navíc jsou tu ještě peníze z digitalizace. Díky sněmovně a její laskavosti dostala televize výjimku na DPH. To nejsou malé peníze. Když jsem se zeptal, jaké je účtování, kolik zbylo z těch peněz, kolik stála digitalizace - možná, že se to ani neutratilo, protože jsou tam šikovní kluci kolem této sféry -, bylo mi řečeno, že je to v mandatorních výdajích. Čili se to promlsalo.“ Dosavadní roční rozpočty České televize i její dlouhodobé plány s výhledem na několik let dopředu přitom vždy schválila Rada ČT, jejímž je Kratochvíl členem. Rozpočty i dlouhodobé plány zahrnují mimo jiné právě údaje o investicích a také o výši finanční rezervy, kterou ČT postupně spotřebovává na investice či na zmíněnou digitalizaci vysílání, a to opět na základě radou schválených dlouhodobých plánů.

„Pan generální ředitel Dvořák si v současné době, v této době, řekne o padesát tisíc navíc. Má až pět milionů ročně. Má možná víc než prezident nebo tady předseda sněmovny, o vás vůbec nemluvím,“ řekl radní směrem k poslancům. Odměny generálního ředitele probírala Rada ČT rovněž minulý týden, zmíněných padesát tisíc navrhuje Dvořák přesunout z pohyblivé do fixní části své odměny. Snížila by se tak pohyblivá částka, tedy roční bonus, o jehož výši na základě kritérií v ředitelově manažerské smlouvě rozhodují radní. Dvořák zdůraznil, že celková jeho roční odměna by se nezvýšila (dál by na ni zůstalo vyhrazeno 5,3 milionu Kč), jen by se změnil poměr jejích složek. Kratochvíl v debatě o ředitelově odměně na schůzi rady minulý týden prohlásil: „Každý zaměstnanec - protože pan Dvořák je zaměstnanec - má právo odejít, když se mu nelíbí podmínky. Když se nelíběj podmínky, svět je váš, tak běž.“

„Má k dispozici další věci - dvě auta. Nevím, proč má mít generální ředitel dvě auta. Jedno noblesní, jedno normální, a to normální je škodovka Laurin & Klement, druhé je bavoras, nebo co to je. Jsou tam peníze, o kterých nevíme,“ pokračoval při slyšení radní Kratochvíl. Ten byl do Rady ČT zvolen poprvé už v květnu 2000, a to za ČSSD. Byl tehdy v radě, která odvolávala z funkce tehdejšího generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka. Nato pak v roce 2001 celou radu - v rámci takzvané televizní krize - odvolala sněmovna. Znovu Kratochvíl přišel do rady v květnu 2009 (v letech 2011 až 2013 byl jejím místopředsedou), v květnu 2015 pak šestiletý mandát obhájil. A funkci radního teď chce na dalších šest let. Jako kritik managementu České televize začal být slyšet až loni, kdy do rady přišla šestice nových členů.

„Určitě se mě někdo zeptá, co jsem tam dělal tak dlouhou dobu, že jsem mlčel. Víte, co to je, jít hlavou proti zdi? Tam bylo čtrnáct lidí, kteří by mě okamžitě rozcupovali a okamžitě rozbili hlavu o zeď. Podařila se nám jedna věc, a sice, že podali rezignaci ti, kteří jsou v poslední době strůjci těchto hrůzností. Tam se nekontrolovalo, protože dozorčí komise nemá jediný záznam, jak se sešla, kolik se jich sešlo a co se vlastně projednávalo. Vůbec jediný záznam z toho není.“ Bývalá dozorčí komise Rady ČT nerezignovala, radní ji sami odvolali a čtyři z pěti členů komise se dnes s radou soudí o to, že způsob odvolání byl nezákonný. K odvolání dozorčí komise došlo loni v listopadu, Kratochvíl odvolání navrhoval už v srpnu.

Poslancům v úterý dál řekl, že v České televizi jsou ještě „další věci“. „Kdybyste o nich věděli, budou se vám možná oči točit v sloup,“ prohlásil před poslanci, aniž vysvětlil, co tímto myslí.

„Já jsem tedy Dvořáka nevolil,“ tvrdil rovněž Jiří Kratochvíl. Pokud jde o volbu generálního ředitele v roce 2017, kdy stávající šéf České televize obhajoval svůj mandát, v jejím druhém kole zvítězil Dvořák nad druhým finalistou Martinem Konrádem v poměru 15:0 a dostal tak hlasy všech 15 tehdejších členů Rady České televize. Mezi nimi byl podle oficiálního zápisu z příslušné schůze také Jiří Kratochvíl.

„Nemohl jsem nic dělat, byl jsem tam sám“

„Když dostanu vaši důvěru, rád bych pokračoval v započaté práci. Sám jsem vedl největší úsek v televizi, nebo jeden z největších, druhý, a to byla celá realizace a výroba. Celý život jsem se pohyboval na Barrandově, kde jsem měl na starosti herce z celé republiky. Šlo tam také o velké peníze,“ řekl režisér Kratochvíl, který se při veřejném slyšení uvedl slovy, že do televize „poprvé vstoupil v roce 1967 jako asistent“. „Už v roce 1969 a 1970 jsem točil svoje první filmy,“ pokračoval.

To, jak Kratochvíl ke konci svého druhého mandátu v Radě ČT obrátil, poslance zaujalo. „Jste radní několik let, už několikeré období. Vaši kritiku slyším v posledních pár měsících. Proč jste ji neříkal dřív? Ono to vypadá, že to děláte jenom proto, abyste byl znovuzvolen,“ reagoval poslanec ANO Aleš Juchelka. „Proč se ozýváte až v posledních chvílích?“ zajímalo ho.

„Do loňského podzimu nebo léta tam nebyla vůbec žádná atmosféra k jakékoli kritice, diskusi,“ odpověděl mu Jiří Kratochvíl. Dvořákovi prý opakovaně během posledních dvou let radil, aby obměnil management, protože v něm má „špatné a nekvalitní lidi“. „Já jsem nemohl některé věci. Xkrát jsem se pídil, kolik pořadů je na základě licenční smlouvy. Koupí se licence velmi špatného Doktora z hor nebo jak se to jmenuje. To se koupilo za drahé peníze. Máme tam dramaturgii. Co dělá dramaturgie? Pečeme a vaříme z Německa a z Anglie! To je nesmysl. Nemohl jsem nic dělat, byl jsem tam sám,“ přesvědčoval poslance radní Kratochvíl. „Na začátku to všechno šlo, nějak, ale pak jsem dostával přes čenich. Od vlastního vedení, od vlastních kolegů. Tam nebyl nikdo. Tam byl Kratochvíl, jeden čas tam byla Fibingerová, a to bylo všechno.“ Zmíněná Helena Fibingerová, někdejší olympijská vítězka ve vrhu koulí, bývala vlivnou místopředsedkyní Rady ČT, členkou kontrolního orgánu České televize byla do roku 2011. Pokus o návrat v roce 2015 jí nevyšel.

„Proč, když to minulé roky bylo tak hrozné, jste nevyjádřil aspoň hlasováním, že jste proti?“ zajímalo taky pirátského poslance Tomáše Martínka. „Pane poslanče, to bych dostal přes čenich hned,“ odvětil Kratochvíl. „Dokonce by mě chtěli vyloučit, tak už to bylo daleko někdy.“ Martínek se pídil po tom, kdo by Kratochvíla chtěl vyloučit. „Byl i návrh. Někteří členové, se tam o tom povídalo, že by bylo záhodno mě střihnout.“ Poslanec Pirátů namítl, že sami členové Rady ČT jiného člena vyloučit nemohou. „Můžou požádat volební výbor,“ namítl radní.

Stanislav Berkovec, poslanec ANO a předseda volebního výboru, se radního na závěr otázal, zda chce něco vzkázat divákům. Kratochvíl odpověděl: „Diváci musejí mít trpělivost, protože tato rada a budoucí rada bude určitě natolik konkrétní a reálná, že věci se budou dít. A ne že věci budou spát. A já osobně, když budu zvolený do rady a dostanu vaši důvěru, pojedu naplno. Protože vím, ze své historické paměti, kam sáhnout. A z praxe. Vedl jsem čtyři sta lidí v realizaci v televizi. Všechny, co vyrábí, mimo techniky a mimo dramaturgii. Všechno. Asistenti střihu, střihači, zvukaři, to bylo čtyři sta lidí. Problematiku znám. Kde jsou a jaké fígle. Člověk toho má tolik kolem sebe, že informací je dost.“

Aktuální volba nových členů Rady ČT

Poslanci tento týden začali s výběrem čtyř nových radních České televize. Ke konci května totiž končí mandáty čtveřici stávajících radních, kterými jsou Jaroslav DědičJaroslav Maxmilián KašparůJiří Kratochvíl a jeden ze tří místopředsedů rady Daniel Váňa. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu, Dědič a Kašparů už ne.

Uchazečů o místo v Radě České televize je celkem 56, v úterý a ve středu defilují přes poslaneckým volebním výborem. Každý má na prezentaci 15 minut. Výbor pak plánuje už tento čtvrtek zúžit nominaci na 12 finalistů. Dvanáct proto, že v Radě ČT se uvolní čtyři místa - volební výbor vždy vybírá třikrát tolik kandidátů, než kolik je míst. Finální čtyřku nových televizních radních následně hlasováním vybere sněmovna na plénu.

Rada České televize, jejímž prostřednictvím uplatňuje veřejnost své právo na kontrolu televize veřejné služby, má ze zákona 15 členů. Jejich mandát je šestiletý. Do působnosti Rady ČT patří schvalování rozpočtu veřejnoprávní televize či volba i odvolávání jejího generálního ředitele.