Radní se přetahují s šéfem ČT o statistiky zvaní politiků i odpovědi na stížnosti

Rada České televize na své aktuální schůzi oficiálně konstatovala, že generální ředitel ČT Petr Dvořák nesplnil jedno z jejích předchozích usnesení. Šlo o požadavek z letošního 27. ledna, kdy rada uložila šéfovi veřejnoprávní televize, aby jí předložil loňské statistiky pozvánek předsedů a představitelů parlamentních subjektů do pěti pořadů zpravodajské stanice ČT24. V příslušném usnesení radní neuvedli žádný termín, šest týdnů nato, ve středu 10. března se nicméně usnesli, že původní požadavek nebyl naplněn. Pro hlasovalo sedm radních, konkrétně Hana Lipovská, která usnesení přednesla, dál předseda Rady ČT Pavel Matocha, místopředsedové Daniel Váňa a Jiří Šlégr a také radní Pavel Kysilka, Jiří Kratochvíl a Lubomír Xaver Veselý. Lipovská následně navrhla uložit Dvořákovi konkrétní termín, kdy má požadavek splnit, a to 14. dubna, toto usnesení ale dostatek hlasů k přijetí nezískalo.

Statistiky zvaní politiků do profilových pořadů Události, Události, komentáře, Interview 24, 90′ ČT24 a Otázky Václava Moravce si Rada ČT v lednu vyžádala právě na návrh radní Lipovské. Ta teď připomněla „gentlemanskou dohodu“ z loňského léta, kdy údaje radě přislíbil ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal a mluvilo se o tom, že budou probrány na interním semináři. Znovu to Lipovská nadnesla v říjnu, načež ředitel Dvořák požadoval, aby byl požadavek formulován jako usnesení rady. To přišlo v lednu a jak Lipovská nyní uznala, bez konkrétního termínu.

„Usnesení, které navrhla radní Lipovská, je lživé, je šikanózní a je účelové,“ prohlásil šéf ČT k hlasování na aktuální schůzi. „Pokud takové usnesení přijmete, je pro nás nesplnitelné,“ opakoval radním svou dřívější výhradu. Radní mají kontrolovat, zda jsou jednotlivé politické proudy z parlamentu adekvátně reprezentovány ve vysílání České televize. O tom pozvánky hostí nevypovídají. Odmítnutí pozvání mívají nejrůznější charakter, včetně osobních důvodů, upozornil radní Jaroslav Dědič, který kdysi ve zpravodajství ČT pracoval. „V tomto bodě usnesení není naplnitelné,“ podotkl Dědič. „Jakýmsi seznamem zvaní, nezvaní, odmítání a tak stejně ničeho nedosáhneme,“ uvedl později v diskusi radní Xaver Veselý. „Seznam samotný bude v konečném výsledku nám všem k ničemu,“ řekl také.

Šéf ČT Dvořák zopakoval, že optimálním řešením požadavku je veřejná debata na zasedání Rady ČT s ředitelem zpravodajství Šámalem, v rámci chystané roční zprávy o programu ČT24. Tu měl jako zpravodaj přednést na aktuální schůzi radní Roman Bradáč, byl ale omluven a na návrh předsedy Matochy se projednání zprávy posunulo na „některé z příštích jednání“ rady.

Dvořák už dřív řekl, že statistiky zvaní politiků do zpravodajství považuje za „striktně interní“. Předseda Rady ČT Matocha citoval z Dvořákova dopisu ze začátku února, v němž podle něj Dvořák „ani v nejmenším“ neměl problém s termínem či rozsahem statistik, přičemž počítal, že takové „striktně interní informace, které ČT považuje za důvěrné“, se budou probírat neveřejně, na pracovním jednání s radou. Matochu zajímalo, proč chce Dvořák najednou věc probírat na veřejné schůzi. „Váš požadavek z 19. února a ze 3. března mě znejistěl v tom, jak to chcete používat,“ odkázal šéf ČT na dodatečné Matochovy požadavky. Matocha totiž nad rámec oficiálního usnesení mailem neformálně žádal o další podrobnosti. Zajímali ho „zástupci think-tanků a podobných ústavů (minimálně think-tanků politických stran)“ a také přehledy zvaní novinářů, u nichž žádal „shlukovat do redakcí“, jak popsalo Info.cz. Proto se Dvořák minulou středu, před odpolední veřejnou schůzi rady odmítl zúčastnit dopolední interní schůzky s radou a raději na veřejné schůzi ještě probrat, zda má Rada ČT právo v rámci své kontrolní funkce takové interní statistiky požadovat. Mimo jiné také proto, že „někteří členové rady, konkrétně radní Lipovská, používají interní informace ČT na svých sociálních sítích“.

„Pohybujete se za hranou,“ upozornil kolegy ohledně požadavku na statistiky pozvánek radní Zdeněk Šarapatka. Informoval, že písemně oslovil volební výbor, předsedy poslaneckých klubů a předsedy politických stran, aby zabránili politické ingerenci Rady ČT do obsahu, výroby a vysílání zpravodajství České televize. „Tímto se bude muset politická reprezentace zabývat. Postupnými krůčky jste převálcovali management České televize,“ obvinil Šarapatka část rady. „Žádám vás, abyste od toho ustoupili, ať je zadání jakékoli. Nastupujeme maďarskou a polskou cestu,“ prohlásil také. „Děláte to sice chytře, ale toto vám neprojde.“

Radní Lipovská tvrdila, že požaduje „objektivní materiál“, který má vysvětlit nadreprezentovanost či podreprezentovanost parlamentních subjektů ve vysílání a zjistit, „na které straně vzniká vychýlení, které bývá široce diskutováno“. Bývalý předseda Rady ČT a nyní řadový radní René Kühn o kritice managementu pochyboval: „Působí to na mě dojmem těžkopádného hledání důvodu k neplnění usnesení.“

Debata o pozvánkách politiků do televizního zpravodajství byla ale jen prvním dějstvím březnové schůze rady, která trvala s přestávkami sedm hodin.

Jak se změní odměňování ředitele ČT

Další spor se rozhořel v diskusi nad kritérii ohodnocení generálního ředitele. Ten dosud pobírá měsíční mzdu 242.000 Kč a na roční odměně si navíc může přijít až na její desetinásobek, tedy 2,42 milionu. Celkově je tak na ohodnocení ředitele určeno 5,324 milionu za rok (12 platů a bonus), a to od roku 2017, kdy rada určila kritéria pro pohyblivou složku mzdy. Na těchto kritériích závisí výše ročního bonusu a o výši této odměny rozhodují radní. Ti loni, poprvé po sedmi letech, řediteli nepřiznali bonus v plné výši, snížili ho o třetinu. Rada ČT se nyní podle svého předsedy Matochy snaží kritéria bonusu „vylepšit“, spor se vede o poměr pevné a pohyblivé části celkové odměny. Ředitel Dvořák navrhuje poměr 66:34. „Což v praxi znamená, že by Rada ČT nerozhodovala o udělení bonusu do výše maximálně 2,4 milionu, ale pouze zhruba 1,8 milionu. Což se v praxi projevuje tak, že by došlo o navýšení fixní měsíční mzdy o 20 %, tedy zhruba o 50.000 Kč,“ informovala radní Lipovská. Rada teď chce o aspektech ohodnocování generálního ředitele diskutovat.

Diskuse o tom se následně vedla už na veřejném zasedání rady. Dvořák kritizoval, že interní pracovní schůzku s ním právě nad kritérii ohodnocení Lipovská vzápětí komentovala na sociálních sítích a že se průběžné vyjednávání o jeho odměně vede veřejně, což je podle něj nepatřičné; standardně veřejné by mělo být podle něj až přijaté nastavení jeho odměn. Lipovská kontrovala, že na Facebooku pracovala jen s veřejnými informacemi a o kritériích se mluvilo veřejně už na dvou uplynulých schůzích Rady ČT. Podle radního Šarapatky to ale od ní bylo „krajně nekorektní“. „Připadá mi, že tuto debatu není vhodné vést na veřejném zasedání rady a připadá mi, že tímto způsobem zřejmě k dohodě nedojdeme,“ ohradil se Dvořák po otázce předsedy Matochy, zda je podle něj „vhodná doba“, aby se skoro o padesát tisíc zvýšil jeho základní plat. Dvořák zdůraznil, že celková jeho roční odměna se nezvyšuje, jen se má změnit poměr jejích složek. „Pokud se chceme takovým způsobem dohadovat o tak diskrétní věci, jako je můj plat a moje celková odměna, na veřejných zasedáních, pak to pojďme zrušit a neřešit tuhle situaci. Pro dohodu musí být vždycky dva - jak já, tak potom i rada. Takovou dohodu nejsem zvyklý, nikdy jsem zvyklý nebyl a do budoucna si nezvyknu dělat veřejně. Samozřejmě pokud k dohodě dojdeme, předpokládám, že finální výsledek dohody bude veřejnou informací, jako tomu bylo dosud,“ uvedl Dvořák. Debata skončila usnesením, že Kysilka s Lipovskou mají v jednání s Dvořákem o novém nastavení kritérií dál jednat a přijít s návrhem na příští schůzi rady 24. března.

Nad stížnostmi diváků

Následovala víc než hodinová debata nad stížnostmi zaslanými Radě ČT. Radní otevřeli balík 188 dopisů, kteří jim zaslali diváci. Některými z nich se zabývali jednotlivě, mimo jiné tou, která souvisela s pražskou galerií Leica, jejíž je generální ředitel ČT spolumajitelem a předsedou správní rady. Radní Lipovská, který se příslušnou stížností zabývala, v dopise určeném Dvořákovi kritizovala, že neodpověděl přímo on, ale pracovníci jeho týmu. Dvořáka se zastal radní Martin Doktor, který poukázal, že je jasné, že všechny odpovědi nepíše přímo ředitel. „Když odpovědný pracovník zpracuje odpověď, beru to tak, že odpověděl generální ředitel. Toto mi připadá jako zbytečná výtka,“ podotkl. „Vyjádření, které rada obdržela 25. ledna, bylo dostačující,“ podpořil podklady od managementu České televize. Podobně radní Šarapatka označil Lipovské dopis za „šikanózní“. „Argument, že já jako partner rady musím všechny věci podepisovat nebo dokonce snad sám sepisovat, je mimo veškeré zavedené zvyklosti. Jakýkoli dopis, který řeší stížnosti nebo odpovědi na stížnosti radě, je vždy nadepsán, že je z pověření generálního ředitele. Znám ty texty, moji lidé mi je dávají ke konzultaci a je to způsob, kterým Česká televize vyřizuje stížnosti od začátku, co jsem tady, od roku 2011,“ reagoval Dvořák. Napadl také jedno z ustanovení příslušných regulí citovaných Lipovskou, ohledně možnosti ústního doplnění stížností při projednávání na radě. „Je to zase účelové a opět zase cesta, jak napsat usnesení, kterým budete se snažit prokázat, že dělám nějaké chyby, které v tomto případě rozhodně nedělám,“ prohlásil šéf ČT. Navzdory tomu rada kritický dopis Dvořákovi, „jak jej formulovala radní Hana Lipovská“, schválila. Spolu s Lipovskou pro ně hlasovali předseda Matocha, místopředsedové Váňa a Šlégr a radní Kratochvíl a Veselý.

Podobně kritická byla Lipovská v případě dalších dvou stížností. Jednak šlo o spor ČT s podplukovníkem Pavlem Černým, prezidentem spolku Liga Libe. ČT má za to, že by Rada ČT neměla na jeho stížnost konkrétně odpovědět s odkazem na to, že obě strany momentálně vedou soudní spor. „Odpověď může být použita jako argument u soudu,“ upozornil radní Šarapatka. Ten poukázal i na to, že Černý, který mimo jiné právě za spolek Liga Libe nyní kandiduje do Rady ČT, je medializován prostřednictvím Institutu svobody a demokracie, v němž je činná také radní Lipovská. Ta je tak podle Šarapatky podjatá a neměla by zpracovávat odpověď Rady ČT v této věci. S dopisem Lipovská nakonec těsně neuspěla, příslušné usnesení nebylo přijato, hlasovali pro ně kromě Lipovské opět také Matocha, Váňa, Kratochvíl, Kysilka a Veselý.

Ve věci stížnosti Advokátní kanceláře Turnhöfer vadilo Lipovské opět to, že šéf ČT nezaslal stanovisko svým jménem, ale jménem pracovníka úseku komunikace a vnějších vztahů, a také že reakci na stížnost postavil primárně „na subjektivním vyjádření“ moderátora Jakuba Železného, na kterého si kancelář stěžovala a který byl tímto podle Lipovské ve střetu zájmů. „Generální ředitel ČT nereagoval na závadné jednání svých zaměstnanců a nebylo vypořádáno porušení Kodexu ČT,“ tvrdí Lipovská. Podle ní nešlo o stížnost na Železného vystoupení na obrazovce, ale na sociálních sítích. Ze slov Lipovské vyplynulo, že mohlo jít o Železného tweet ohledně loňského 28. října. Podle radního Šarapatky se ze zmíněného moderátorova vyjádření stalo politikum, opět široce medializované skupinou kolem Lipovské, a proto i v tomto případě navrhl, aby Lipovská byla z odpovědi vyloučena. Radní Doktor znovu podpořil Dvořákovy podklady jako dostatečné. Lipovskou při hlasování v tomto bodu opět podpořili Matocha, Váňa, Kratochvíl, Kysilka a Veselý, usnesení ale těsně nebylo přijato a její kritický dopis Dvořákovi nebude odeslán.

„Z celého vyjádření radní Lipovské vyplývá - já si to tak překládám -, že v případě, že rada není spokojena s odpovědí, kterou dostane od generálního ředitele, má právo mu odpověď vrátit a navíc napsat návod, jak má být odpověď vypořádána. Tento systém nikdy nefungoval a do budoucna ani fungovat nebude. Pokud rada nesouhlasí s tím, jakým způsobem vypořádal  generální ředitel ČT svou odpověď, může se k tomu vyjádřit svým vlastním vyjádřením a svým vlastním rozhodnutím. Rozhodně není oprávněna instruovat generálního ředitele, případně jeho zaměstnance, jak mají odpovídat. Tak zákon napsaný není,“ uvedl na záznam šéf ČT Dvořák.

Po aktuální schůzi Rady ČT nakonec odejdou jen tři odpovědi na stížnosti, z nichž jedna z nich se týká zmíněné věci ohledně galerie Leica. Rada jako celek totiž na konci příslušného bodu nevzala na vědomí informaci předsedy Matochy o stížnostech jako celku, příslušné usnesení neprošlo.

S rozhlasem o financování

Jednomyslně naopak bylo přijato usnesení o dopisu, který Rada České televize chce směřovat do poslanecké sněmovny. Usnesení zavázalo předsedu Rady ČT Matochu, aby „zahájil jednání s předsedou Rady Českého rozhlasu ve věci společného možného podnětu v otázce příjmu veřejnoprávních médií a možnou společnou debatu s Radou České televize nad touto otázkou“. Radní Lipovská míní, že nastavení financování médií veřejné služby je věcí poslanecké sněmovny. „Nejsme oprávněni navrhovat žádné způsoby řešení,“ podotkla. Podobně radní Kühn a Dědič vyzvali ke zdrženlivému přístupu, ohledně financování byli spíš pro to, diskutovat než posílat návrhy.