Radní začnou vybírat ředitele Českého rozhlasu na dalších šest let

Současným ředitelem Českého rozhlasu je René Zavoral. Foto: Vojta Herout

Zájemci o místo generálního ředitele veřejnoprávního Českého rozhlasu mohou do 16. srpna podávat přihlášky do výběrového řízení. Otevřený tendr vyhlásila rozhlasová rada na svém středečním zasedání. Hledají vysokoškolsky vzdělaného jedince s aktivní znalostí angličtiny, ideálně s praxí v médiích a na manažerských postech, který musí předložit projekt na téma Situace a výhled Českého rozhlasu 2022 - 2028, a to nejvýš na 10 normostran. Podrobnosti rada zveřejnila na svém webu a výběrové řízení bude inzerovat ve vysílání Českého rozhlasu či v tiskových titulech.

Výběr se bude řídit příslušným řádem rady. Ten předepisuje, že ze všech přihlášených kandidátů nejprve radní po seznámení se s jejich projekty a rozpravě vyberou nejvýš pětici finalistů. O té se hlasuje tajně. Finalisté se následně představí radním v rámci veřejné volby. Ředitelem se pak stane ten, kdo od rady, která je devítičlenná, dostane aspoň šest hlasů. Pokud se nerozhodne v prvním kole, do druhého postupují dva finalisté s nejvyšším počtem hlasů.

Při minulé volbě rada vybírala z 26 uchazečů. Ve finále porazil stávající generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral tehdejšího manažera Mladé fronty Tomáše Skřivánka poměrem 7:2. V pětici finalistů byli se Zavoralem a Skřivánkem též děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, bývalý šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček a někdejší finanční ředitel České televize Michael Kralert.

Proč se vybírá pět měsíců dopředu

Zavoralův současný mandát započal den po volbě, tedy 21. ledna 2016. Generálního ředitele vybírají a jmenují radní na šest let, Zavoralův mandát tedy vyprší v lednu 2022. Nadcházející výběr podle odhadu radních potrvá zhruba dva měsíce. Výsledek by tak měl být známý do poloviny října, tedy zhruba v době, kdy v Česku proběhnou parlamentní volby.

„Jako Rada Českého rozhlasu se domníváme, že pozice generální ředitelky či generálního ředitele je tak významná a hlavně odpovědná, že by se na ni racionálně uvažující člověk měl mít čas připravit,“ uvedl na jednání rady její předseda Miroslav Dittrich. „Připomínám, že Český rozhlas má zhruba 1.400 zaměstnanců, má samostatné studio v každém kraji České republiky, budovy, technická zařízení a tak dále a tak dále, mimo jiné proto je pozice generálního ředitele tak odpovědná.“

„Generální ředitel, který nakonec bude zvolen, by měl mít čas případně si vybrat spolupracovníky, kteří se také musejí třeba vyvázat ze svých dosavadních aktivit. Případně dosavadní ředitel by měl mít čas se zařídit pro budoucnost po skončení mandátu. To jsou hlavní důvody, proč jsme k celému procesu přistoupili už v létě 2021,“ doplnil Dittrich. Podobně byl takto s předstihem vybírán i současný generální ředitel České televize Petr Dvořák. Toho Rada ČT znovu zvolila v dubnu 2017, přičemž jeho druhý, dosavadní mandát začínal týž rok v říjnu.

Bez Pokorného, ale s Nerušilem

Vyhlášení výběrového řízení Rada Českého rozhlasu schválila jednomyslně, a to hlasy všech sedmi přítomných. Ze schůze byli omluveni radní Zdeněk Mahdal a Marek Pokorný. Pokorný se chtěl zúčastnit na dálku, ale ostatní radní - přítomní osobně - mu to neumožnili. „Přítomní členové rady považují za jedinou plnohodnotnou formu výkonu mandátu člena Rady Českého rozhlasu jeho osobní účast na veřejné schůzi. Rada v tomto duchu jednací řád upraví,“ stojí v zápisu ze schůze.

„Veřejná schůze Rady ČRo bez mojí plánované online účasti. Odhlasováno nadpoloviční většinou, že tento běžný typ účasti na jednání, využívaný i Radou ČT v době pandemie, není pro Radu ČRo vhodný,“ uvedl Pokorný na Twitteru. „Termín dnešní veřejné schůze přitom byl určen až jako náhradní, když původně plánovaný bod vyhlášení výběrového řízení na ředitele ČRo kolegové stáhli z mimořádné schůze. V kontextu projednávání výběrového řízení, pravidel vysílání před volbami a kandidaturou kolegy Nerušila za SPD to dává smysl,“ doplnil.

Pokorný tak odkazuje na to, že radní Josef Nerušil, který je propagačním pracovníkem Arcibiskupství pražského v čele s Dominikem Dukou, má být podle Seznam Zpráv lídrem pražské kandidátky SPD v podzimních parlamentních volbách. Okamurovo hnutí chce kandidátky oficiálně představovat právě dnes. Nerušil je na zasedáních rady častým iniciátorem výtek, že SPD nemá ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu odpovídající zastoupení či že o něm rozhlas referuje nepřesně.

Pravidelně také kritizuje vysílání stanice mluveného slova Český rozhlas Plus. Na aktuální schůzi přečetl stížnost posluchače nadepsanou slovy Stížnost na komunisty a svazáky v Českém rozhlasu Plus. Stěžovatel tím míní mimo jiné šéfredaktora stanice Petra Šabatu, jenž byl před rokem 1989 členem Komunistické strany Československa. „Kdybych seděl na vašem místě, tak bych s šéfredaktorem zpravodajské stanice coby bývalým členem KSČ hned vyrazil dveře. Zajímal se vůbec někdo, co psal pan Šabata do svého svazáckého deníku [Mladá fronta] před rokem 1989, než si chytře předělal na velkého havlistu?“ citoval Nerušil stížnost. „Pracovní kariéru pana Šabaty příliš neznám, přišlo mně to ale jako poměrně závažné nařčení, obvinění. Nevím, jestli k tomu pan ředitel má informace, ale minimálně do příští rady by bylo dobré mít na tohle nařčení jednoznačnou odpověď,“ prohlásil radní. Stížnost chce rada vyřizovat na dalším zasedání plánovaném na 25. srpna, reakci přislíbil i generální ředitel Zavoral.

Zákon o Českém rozhlasu říká, že „člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v radě“. Konkrétně pirátský poslanec Tomáš Martínek, jeden z místopředsedů volebního výboru sněmovny, který má v gesci mediální problematiku, proto předpokládá, že pokud SPD skutečně dá Nerušila na kandidátku, Nerušil „s ohledem na zpochybnění nezávislosti a nestrannosti“ rezignuje.

I pokud Nerušil kvůli své politické kandidatuře rezignuje, bude mít rozhlasová rada stále dostatek hlasů, aby o generálním řediteli na dalších šest let rozhodla. Ke zvolení totiž stačí šest hlasů. Momentálně je rada kompletní, má devět členů, včetně čerstvě zvoleného Jiřího Šuchmana. Ten byl dosud předsedou Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Záhy po svém zvolení členem rady poslal rezignační dopis na tuto funkci a dozorčí komisi v současné době vede její místopředseda Jiří Hrabovský.