
Václav Klaus odchází z rozhovoru s Vladimírem Krocem. Repro: Radiožurnál
Radní Českého rozhlasu na dnešním zasedání kritizovali výkon moderátora Vladimíra Kroce v nedávném interview s Václavem Klausem, z něhož bývalý prezident předčasně odešel. Radní Josef Nerušil rozhovor označil za „zpackaný“, místopředseda rady Tomáš Kňourek soudí, že měl mít Kroc jiný přístup, než když hovoří s řadovým poslancem. Přesto podle Kňourka nešlo o porušení Kodexu či Zákona o Českém rozhlase. Klaus radě poslal stížnost, jíž se kontrolní orgán rozhlasu chce zabývat na své příští schůzi.
Kňourek rozhovor srovnával s rozhovorem s Václavem Havlem v tomtéž pořadu Dvacet minutách Radiožurnálu, který vedl v roce 2009 Martin Veselovský. „Bavili se normálně, nekonfrontačně, úplně na pohodu. Tady jsem neměl pocit, že by pohoda měla být resultátem debaty,“ prohlásil Kňourek. Na jeho slova reagoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, podle něhož v publicistických Dvaceti minutách Radiožurnálu nejde o „pohodu“. Šéf veřejnoprávního rádia také uvedl, že poslal dopis samotnému Klausovi, v němž se ohradil proti jeho kritice moderátora Kroce. Toho exprezident na odchodu ze studia označil za „zrůdu lidskou“.
Moderátora se zastal radní Marek Pokorný, který bývá vůči většině radních tradičně v opozici. „Nebylo tam nic, co by bylo přes čáru,“ míní. Na Pokorného slova reagoval radní Vítězslav Jandák. „Běda, kdyby někdo napadl někoho z vaší strany. To by byl cirkus ve všech novinách. Láska a pravda s prapory ve všech ulicích. Vy jste typický představitel, vy to máte v očích,“ prohlásil. „Žijí s tím, že vyhrají volby, pak nás všechny postaví ke zdi,“ dodal Jandák, podle něhož to tak ale ve skutečnosti nedopadne.
Má rozhlas dbát na rating od „neprůhledné instituce“?
Radní také probírali rating médií Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Na něj se totiž odkázali šéf zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný spolu s šéfredaktorem webu iRozhlas.cz Radkem Kedroněm, když v odpovědi radnímu Nerušilovi ohledně jedné zprávy na rozhlasovém webu vysvětlovali, proč ji přebrali od Deníku N (ten je v ratingu ohodnocen nejvyšším stupněm A). „To mě zaujalo,“ řekl Nerušil a tázal se: „Co vlastně Nadační fond nezávislé žurnalistiky je, že mu Český rozhlas přisuzuje takovou bezmeznou důvěru, které se těší zpravidla jenom agentury?“ Kňourek dodal, že by Český rozhlas měl být sebevědomé médium, které nepoužívá podobné berličky při hodnocení kvality.
Samotnému Kňourkovi na Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky vadí, že ve skutečnosti není nezávislý, a to ideologicky. Odkazoval přitom na motto Nadačního fondu, v němž stojí, že „nejlepší obranou liberální demokracie je kvalitní nezávislá žurnalistika“. „Jak mohu věřit instituci, pokud je z definice liberálně demokratická, tedy symbolizuje ideologický proud ve společnosti. Tím ztrácí punc nezávislosti,“ soudí Kňourek. Vedle toho se mu také nelíbí, že fond nefunguje transparentně, když se nedá zjistit, čí peníze redakcím rozdává. „Naprosto neprůhledná instituce hodnotí, jestli jsou instituce průhledné,“ kritizoval Kňourek s odkazem na rating fondu, který zohledňuje také transparentnost redakcí a jejich vlastníků.
Nadační fond nezávislé žurnalistiky založila v roce 2016 skupina podnikatelů, z nichž několik později též financovalo rozjezd Deníku N. Fond rozdává peníze vybraným redakcím. Peníze fondu od jeho vzniku poslalo dalších asi 200 dárců, jejichž jména fond nezveřejňuje. „Hodně jsme to na začátku diskutovali, nakonec vyhrálo řešení, že nechceme vytvářet další seznam lidí, na které by novináři měli v uvozovkách brát ohled,“ vysvětloval důvody Josef Šlerka, někdejší šéf, jehož v čele nadace letos vystřídala dlouholetá šéfka Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Kateřina Hrubešová. Fond jen do loňska rozdal přes 23 milionů Kč. Vedle toho také ve svém ratingu hodnotí zpravodajské weby, publicistické weby, tištěné deníky a publicistické časopisy. Na jejich hodnocení spoléhá například reklamní systém Seznamu, nejnavštěvovanějšího českého webu, který dovoluje inzerentům vyškrtnout portály ohodnocené stupněm C. Zatímco Deník N má nejlepší hodnocení A, nejhorší stupeň C ratingu přisuzuje třeba anonymnímu Aeronetu, ale také Blesku. Hodnocení tak podle kritiků nemusí být vždy odpovídající.
EuroZprávy žalují spolek Nelež kvůli tomu, že je označil za dezinformační
Ředitel Zavoral směrem k Nadačnímu fondu prohlásil, že nejde o instituci, který by ze strany Českého rozhlasu požívala zvláštní respekt. „Myslím, že v odborné společnosti existuje řada jiných institucí, na které bych se já obrátil, kdybych odpověď koncipoval. Právo kolegů ale respektuji,“ dodal.
Reakce Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) se důrazně ohrazuje vůči bezprecedentnímu obvinění vznesenému některými členy Rady Českého rozhlasu, jimž vadí „liberálně-demokratická“ orientace NFNŽ, někteří dokonce napadají transparentnost fungování NFNŽ, ať už při udělování grantových pobídek, nebo v rámci metodiky projektu Ratingu, který hodnotí kvalitu médií.
Posláním a primárním úkolem NFNŽ, jež vychází z jeho Zakládací listiny a v souladu s Ústavou České republiky a s Listinou základních práv a svobod (oddíl druhý, článek 17) je obrana svobody projevu, právo na informace, právo na vyjádření svého vlastního názoru a nepřipuštění cenzury jako politického nástroje pro umlčení demokratických principů v této zemi. Proto NFNŽ poskytuje podporu nezávislé žurnalistice a médiím nehledě na jejich názorovou platformu prostřednictvím grantových pobídek, vyjadřuje se ke konkrétním mediálním kauzám, komentuje zákonné normy a provozuje zcela transparentně projekt hodnocení médií Rating, jehož metodiku lze najít na webových stránkách NFNŽ.
„Kritické hlasy ze strany některých politiků, členů mediálních rad nebo jejich politických nominantů znamenají, že aktivity NFNŽ zaregistrovali, a že se cítí jím ohroženi. A to nás těší, neboť je to dobrá vizitka naší práce. Ba dokonce očekáváme, že s přibývajícími aktivitami a rozvoji projektů NFNŽ se kritika bude stupňovat,“ komentuje situaci výkonná ředitelka NFNŽ Kateřina Hrubešová. „Nicméně chtěli bychom všechny ujistit, že NFNŽ je připraven těmto útokům čelit, a o to víc se zasadit o podporu kvalitní, nezávislé žurnalistiky a kultivaci mediálního prostředí v Česku, zvláště v této době, neboť jsme přesvědčeni, že kvalitní a nezávislá žurnalistika a demokracie jsou od sebe neoddělitelné.“
Je nezpochybnitelné, že veškeré procesy při udělování grantů jsou transparentní a mají svoje jasná pravidla, stejně tak projekt Rating má svoji veřejně známou metodiku, a i zde platí „padni komu padni“. Nicméně věrni zakládací listině NFNŽ se nebráníme kultivované diskusi. Jsme otevřeni jiným názorům, ovšem za podmínky, že si diskutující nastudovali informace, znají metodiky a tudíž vědí, o čem hovoří. Bez této podmínky je jakákoliv diskuse jen politickou přestřelkou a nemá na mediální scéně co pohledávat.
Za NFNŽ podepsáni:
- Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka NFNŽ
- Tomáš Richter, předseda Správní rady NFNŽ
- Michal Klíma, místopředseda Správní rady NFNŽ
- Jiří Kučera, člen Správní rady NFNŽ

Generálním ředitelem ČT zvolen Jan Souček, Petr Dvořák po 12 letech končí

Parlamentní listy mění majitele, přebírají je Pavlíček a Španěl do firmy Naše média

Vznikla agentura BF Company, založili ji bývalí manažeři Zootu
