Radním Českého rozhlasu budu dál, říká Nerušil, který jde do voleb za SPD

Josef Nerušil je radním Českého rozhlasu od loňského září. Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Radní Českého rozhlasu Josef Nerušil zůstane členem kontrolního orgánu veřejnoprávního rádia i přesto, že v parlamentních volbách kandiduje za hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. „Budu se držet precedentů, které tady máme z minula,“ říká v rozhovoru pro Médiář Nerušil, který byl dnes oficiálně oznámen jako lídr pražské kandidátky SPD. Sám vidí dvě možnosti: buď nebude na schůze rozhlasové rady vůbec docházet, nebo pouze nebude hlasovat. Radu přitom před volbami čeká mimo jiné volba generálního ředitele Českého rozhlasu.

Nerušil působí v komunikačním týmu Dominika Duky na Arcibiskupství pražském, radním rozhlasu ho poslanci zvolili loni v září. V kontrolním orgánu se opakovaně zastával právě hnutí SPD, které je podle něho ve vysílání málo zastoupené. Nelíbilo se mu ani spojování SPD s extremismem nebo opakovaně kritizoval rozhovorů s předsedou Okamurou.

Budete pokračovat jako radní Českého rozhlasu? 

Budu. Já nejsem v žádné konfliktní situaci, kterou by zákon jmenoval. To znamená, že se budu držet precedentů, které tady máme z minula. To znamená Michal Stehlík kandidující do Senátu za lidovce nebo jiní kolegové, kteří kandidovali na volenou funkci [do Senátu se loni neúspěšně snažil dostat rozhlasový radní Vítězslav Jandák jako nestraník za ANO a radní ČTK Petr Žantovský jako nestraník za SPD, oba jsou členy mediálních rad doposud - pozn. red.]. Úzus byl takový, že se dotyčný neúčastnil hlasování, aby nebylo pochyb o jeho nestrannosti.

Myslíte hlasování týkající se politických stran?

Celkově. Pokud si dobře pamatuju, Michal Stehlík tehdy vůbec nechodil na veřejné schůze Rady Českého rozhlasu. V tomto mám otazník, protože zákon mně to nezakazuje. To znamená, že je to spíš otázka zvážení, nakolik to je vhodné a nevhodné a podle toho vystupovat.

Vy byste tedy docházel, ale nehlasoval?

Je to jedna z variant. Druhá varianta je, že bych nedocházel vůbec. Na druhou stranu mám zákonnou povinnost se zasedání účastnit. Když se člen neúčastní, po určité době končí, jeho mandát zaniká [poslanci mají podle zákona odvolat radního, který nevykonává funkci po dobu víc než tří měsíců - pozn. red.].

Když Tomio Okamura dnes jmenoval na pódiu krajské lídry, tituloval vás jako člena SPD. Stal jste tedy členem SPD?

Stal jsem se členem. To mi zákon taky nezakazuje. V radě mám minimálně tři nebo čtyři kolegy, kteří mají takzvaně přerušené členství ve straně. To znamená, že já může postupovat úplně stejně. Je to kolega Marek Pokorný, který má podle všeho přerušené členství v ODS, kde byl kulturním referentem [Pokorný nikdy nebyl členem ODS, pouze radil Petru Fialovi s kulturní politikou, to podle svých slov přestal dělat před zhruba čtyřmi lety - pozn. red.]. Je to kolega Ondřej Matouš, který zase pro jistotu je zastavený člen TOP 09. Nevidím problém, že by tam měl být radní, který má pozastavené členství v SPD.

Vy ho ale nemáte pozastavené.

To je jenom úzus. Zákon to nevyžaduje. To znamená, že se bavíme hypoteticky do budoucna. Pokud bych v radě setrval, řešil bych to tak, že bych své členství v SPD pozastavil.

Když zákon říká, že by radní neměl vystupovat jménem stran nebo působit v jejich prospěch, jak se toto slučuje s volební kampaní?

V zákoně se hovoří, pokud si to dobře pamatuju, o aktivitě na radě. Já jsem si ten paragraf četl několikrát, tam se hovoří o aktivitě na radě. Tady je už nějakou dobu daný úzus, že se buď člen rady vůbec neúčastní, nebo se neúčastní hlasování.

Na minulé, červnové schůzi rady jste se vracel k rozhlasovým příspěvkům z února a března, které se týkaly právě SPD. Jak si mám vykládat, že se vracíte z pohledu rady k něčemu tak starému, abychom se o něco později dozvěděli, že kandidujete právě za SPD? Nevidíte právě ve svém dosavadním působení střet zájmů?

Nevidím rozhodně žádný střet zájmů. Že jsem tam poukázal na několik příkladů z minulosti, bylo spíš z ilustrativních důvodů, aby protiargument nemohl znít, že to je ojedinělé selhání. To je první moment. Druhý moment je, že čísla, která jsem citoval, nejsou moje analýzy, to jsou oficiální analýzy dodané Českým rozhlasem. To znamená, že se tam operovalo pouze s daty, které nám dodal Český rozhlas, a my jsme si je samozřejmě nějak vyhodnocovali. S tím nic nenaděláte, když výsledky vypadají takhle, tak z toho člověk nemůže mít jiný závěr, než který jsem přednesl [Nerušil zde nemluví o předposlední schůzi, ale odkazuje na letošní diskuse o vyváženosti, viz následující box - pozn. red.]. 

Měl jsem na mysli schůzi, kdy jste mluvil o zprávách o extremismu a SPD. Jestli tohle není střet zájmů.

Určitě ne. Nevím, z jakého pohledu by to měl být střet zájmů. Na druhé straně tam je nezpochybnitelné, že jsem upozorňoval na zjevnou nepravdu ve vysílání. Když zaznělo na vlnách Radiožurnálu, že předseda hnutí Tomio Okamura zprávu o extremismu odmítl komentovat, přitom na druhé stranici ve stejný čas zaznělo jeho vyjádření. To znamená, že Český rozhlas měl vyjádření ve zvuku. Na sítích v té době už navíc byla řada vyjádření. Došlo, řekl bych, k nekoordinaci práce v newsroomu. To je pochybení, na které se musí upozorňovat. To se nezlobte, ale to je padni komu padni. Kdybych si všiml podobného problému u strany TOP 09, budu to řešit se stejnou vehemencí.

Vy jste ale upozorňoval na tři případy. Tohle byl třetí. Nejprve jste vracel k únorovému rozhovoru s Radkem Vondráčkem (ANO), kdy jste mluvil o interpretaci výroční zprávy o extremismu za rok 2019. Tu jste jmenoval i v případě komentáře z března od Jana Vávry, který označil Tomia Okamuru za extremistu, což vy jste rozporoval s tím, že ministerstvo hovoří pouze o SPD, nejmenuje přímo Okamuru. Jaká byla motivace se vracet několik měsíců zpátky?

Analogicky jsem chtěl ukázat na několik dalších momentů, kdy se špatně pracuje s informacemi. Pan Vávra ve svém komentáři někoho označí jako extremistu a podá to jako fakt. Neřekne „podle mého názoru extremista Tomio Okamura“, ale řekne „extremista a populista Tomia Okamura“. To je prostě novinářské pochybení. Rada je tam od toho, aby podobné věci kontrolovala, aby se děly co nejméně.

Co je vaší motivací ke kandidatuře právě za SPD?

Asi víte, že pracuju na Arcibiskupství pražském, a jsem toho názoru, že pokud tady nějaká strana reprezentuje křesťanské hodnoty, pak právě SPD. Ať už se bavíme o vlastenectví, vztahu k národu nebo o principiálních věcech jako odmítání eutanazie, stejnopohlavních sňatků, obraně vlastní kultury, protože církev je kulturně důležitou instituce. Mně to z tohoto pohledu dává smysl.

Jak souvisí vlastenectví a křesťanské hodnoty? Není církev z principu nadnárodní?

Církev nadnárodní... Samozřejmě se vedou debaty o univerzalismu, ale jsme v 21. století a církev respektuje národní státy, hranice. Po pádu komunismu došlo k narovnání hranic diecézí tak, aby přesně kopírovaly státní hranice... Teď jsem se ale trochu zamotal, na co jste se ptal?

Proč jmenujete jako křesťanskou hodnotu vztah k národu.

Církev je apolitická. Jestli se mě ptáte, jak se na to dívá třeba pan kardinál [Dominik Duka - pozn. red.], tak pan kardinál není Tomáš Halík. To znamená, že on mně dává prostor a respektuje, mám nějaké politické preference. Samozřejmě za předpokladu, že strana bude demokratická. SPD je strana, která se pohybuje v demokratických mantinelech. Je to strana, která neodporuje křesťanským hodnotám. Kdybychom se bavili o Pirátech, kteří mají v programu legalizaci stejnopohlavních sňatků, legalizaci eutanazie, rozšiřování práva interrupce... Pro křesťana by mělo být morálně problematické kandidovat za takovou stranu.

Že se SPD objevuje třeba ve zmíněné zprávě o šíření nenávisti, to není problematické?

Svého času se tam objevil i pan Ondřej Kundra z Respektu [Kundra se ve zmíněných výročních zprávách resortu neobjevuje - pozn. red]. To znamená, že pokud bychom to měli brát jako bernou minci a nesmazatelné stigma, co napíše ministerstvo vnitra vedené také politikem Janem Hamáčkem, za chvíli nemůžeme dělat nikdo nic, protože ministerstvo o každém z nás něco napíše. To znamená, že co ministerstvo vnitra do zprávy napsalo, to tam napsalo. Na druhou stranu u hnutí SPD nebylo nikdy zpochybněné, že by se pohybovalo v mantinelech právního a demokratického státu.