Radními ČT se stali Mrklas, Richterová, Novák, Šafařík a Ježek. Volilo se veřejně

Sněmovna dnes večer zvolila pětici nových členů Rady České televize. Stali se jimi politolog a spoluzakladatel soukromé vysoké školy CEVRO Ladislav Mrklas, bývalá členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák, bývalý předseda Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík a bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. Všichni byli zvoleni hlasy vládní pětikoalice, která pro každého z nich hlasovala téměř jednomyslně. 

V první volbě na zkrácený mandát po loni odvolané Haně Lipovské, tedy do 27. května 2026, byl zvolen Mrklas, který z 99 možných hlasů dostal plný počet 99. Neuspěli Jakub Končelík a Jan Svačina, oba dostali jeden hlas.

V druhé volbě šlo o plnohodnotné šestileté mandáty, tedy do června 2028. Z 98 možných hlasů dostala Richterová 98, Novák a Šafařík po 97, Ježek 96. Neuspěli Jan Mikuláštík (dostal jen tři hlasy), Vratislav Dostál, Bohuslav Fliedr, Bohumil Kartous, Kamil Machart, Tomáš Řehák, Jiří Voráč (všichni po jednom hlasu) ani Luboš Beniak (žádný hlas).

Při předchozím pokusu o volbu radních na začátku června vznášela opozice pochybnosti o tom, zda je volba skutečně tajná. Tajnost volby zpochybnil například předseda SPD Tomio Okamura. „Při minulé tajné volbě členů Rady České televize jsem osobně viděl vládní poslance, jak ukazují vládním členům volební komise svůj vyplněný volební lístek, a až poté ho vhodili do urny,“ prohlásil tehdy. Koaliční politici to odmítli.

Při dnešní schůzi poslanci vybírali nové radní veřejnou volbou pomocí hlasovacího zařízení, zatímco v minulosti hlasovali tajně prostřednictvím volebních lístků se jmény kandidátů. Veřejnou volbu prosadila vládní pětikoalice, při hlasování o způsobu výběru kandidáta tajnou volbu se její poslanci zdrželi. Opoziční hnutí SPD a ANO si v reakci na to vyžádaly přestávky na porady klubů.

Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že co on ve sněmovně pamatuje, byly personální volby vždy tajné. Řekl, že veřejně se volilo před rokem 1989. „Tak se volilo před rokem 1989, abychom dobře viděli, který soudruh zradil,“ prohlásil. Pětikoalice si podle něho nevěří a jde o první krok k jejímu konci. Měla by dostat čas, aby si způsob volby rozmyslela. Vyžádal si hodinovou přestávku na poradu svého klubu. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že jde o jasný znak toho, že si pětikoalice nevěří. „Kam moje paměť sahá, nikdy nebyla volba aklamací. Je to mezi vámi nedůvěra, nejste schopni se domluvit,“ uvedla a vzala si též přestávku na poradu klubu.

Volba se tak posunula na večer. Ještě předtím se na návrh předsedy klubu KDU-ČSL Marka Výborného sněmovna usnesla, že se volbou radních může zabývat i přes dnešní půlnoc.

Po přestávkách opoziční poslanecké kluby ANO a SPD oznámily, že se odmítají volby zúčastnit, a to v reakci na rozhodnutí sněmovní koaliční většiny neumožnit tajnou volbu. Předsedkyně klubu ANO Schillerová nejprve citovala dřívější výroky tehdejšího předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, v nichž tajnou volbu obhajoval. „To je ta změna k lepšímu,“ poznamenala ironicky. „Klub ANO se nebude účastnit takové blamáže,“ dodala. Obdobně se poté vyjádřil i předseda klubu SPD Fiala. Podle něj přestávají platit základní principy demokracie.

Sněmovna volila šestici televizních radních v březnu a v dubnu. V březnu zvolila v prvních kolech pouze Ilju Racka, bývalého ředitele ostravského studia ČT. V dubnových druhých kolech pak žádný z kandidátů nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů a pět míst zůstalo v Radě ČT neobsazených. Z vyjádření poslanců vládní většiny tehdy vyplynulo, že se zástupci koalice na kandidátech, kteří měli být zvoleni, dohodli. Někteří poslanci ale dohodu zřejmě nerespektovali.

Část členů Rady ČT měla Sněmovna volit už v minulém volebním obdobím. Kluby tehdejší opozice ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN i za přispění tehdy vládní sociální demokracie volbu zablokovaly.