Veřejnoprávní Český rozhlas zastavil spolupráci se Štěpánem Kotrbou, svým dosavadním externím analytikem, někdejším členem Rady Českého rozhlasu. Důvodem je incident z královéhradeckého nedělního sjezdu ČSSD. Vyjádření rozhlasu i Kotrby přináší Echo24.cz, incident popisuje Respekt.

Rakušané budou zkoumat kvalitu zpravodajství napříč médii

Cílem je vyvolat diskusi o zpravodajství jako takovém, dát veřejnosti vodítka jak ho hodnotit.

Zajímavý projekt prezentovali na začátku prosince představitelé rakouské Akademie věd a regulačního orgánu RTR, který kontroluje činnost rozhlasu a televize. Hodlají se zabývat analýzou zpravodajství v médiích – od deníků rozdávaných zdarma až po televize veřejné služby. Studii, která se inspirovala podobnými projekty ve Spojených státech a ve Švýcarsku, inicioval člen RTR Alfred Grinschgl.

Obavy, že půjde o nějaké známkování, na jehož konci vydají akademici žebříček médií s nejlepším a nejhorším zpravodajstvím, nejsou podle vedoucího projektu, nazvaného Kvalita denní informační mediální nabídky, Josefa Seethalera, na místě. Seethaler je zástupcem ředitele Institutu pro srovnávací výzkum médií Akademie věd. Toto pondělí prezentoval záměr rakouským novinářům.

Studie se bude při posuzování zpravodajství zabývat především těmito otázkami: jak rozmanitá je škála témat, jimž se zpravodajství věnuje, jaký je jejich geografický horizont (tedy jinak řečeno, jakou pozornost věnují zkoumaná média zahraničním událostem a v jakých regionech), jaká je relevance zpravodajství, kolik takzvaných hard news (s důrazem na původní obsah, analýzu, kontext, význam pro společnost; týkají se důležitých událostí) a soft news (spíše převzaté, emočně laděné, včetně jejich subjektivního komentování; netýkají se důležitých událostí) zpravodajství obsahuje, kolik úhlů pohledu se v něm objevuje, jaká je jeho vzdělávací hodnota, zda se ve zpravodajství pracuje více se stanovisky oficiálních institucí nebo s postoji občanské společnosti, do jaké míry je využívána takzvaná občanská žurnalistika, jak se pracuje s fakty a jak jsou zkoumány příčiny událostí a jevů a také možnosti jejich řešení.

Tyto otázky vycházejí z parametrů, které se uplatňují u podobných studií v zahraničí – například v každoroční analýze State of the News Media ve Spojených státech.

V první fázi vybrala akademie věd nikoli všechna rakouská média, ale jejich reprezentativní vzorek. Patří k nim první, druhý a třetí program veřejnoprávní televize ORF, komerční stanice ATV, ATV 2, Plus 4, a Servus TV. Mezi rozhlasovými stanicemi byly zvoleny veřejnoprávní Ö1, Ö3 a FM4 a komerční, Kronenhit, Antenne Steiermark a Life Radio Oberösterreich. V kategorii onlinového zpravodajství bude studie posuzovat ORF.at, gmx.at, DerStandard.at. oe24.at a krone.at. Dále pak tištěné deníky: Heute, Kleine Zeitung, Krone, Kurier, Österreich, Die Presse a Der Standard.

Seethaler zdůraznil, že analýza samozřejmě bude brát v úvahu i cílové skupiny jednotlivých médií – tedy neporovnávat mezi sebou média, jejichž zaměření se tak výrazně liší jako kupříkladu bulvár Kronen Zeitung a seriózní deník Der Standard. Nicméně v každém z těchto segmentů lze použít kritéria, která odliší kvalitní a nekvalitní nabídku.

Podobná záležitost není samozřejmě levná, tedy pokud se má dělat opravdu pořádně. Rozpočet rakouské studie je 225.000 euro – regulační orgány přispějí 150.000 eur, 75.000 eur poskytne akademie věd, 10.000 eur dá Erste bank. Zpravodajství bude sledovat skupina mediálních odborníků po 28 dnů – s vyhodnocením pak seznámí média a jejich prostřednictvím veřejnost, studie bude dostupná v elektronické podobě na stránkách akademie a regulačního orgánu. Plánuje se podobný projekt, který bude srovnávat zpravodajství v médiích v německy mluvících zemích a Rakušané chtějí iniciovat i studie, které budou zkoumat kvalitu zpravodajství i v dalších státech.

Cílem je podle Seethalera především vyvolat diskusi o zpravodajství jako takovém, dát veřejnosti vodítka jak ho hodnotit. O tom, že studie vyvolá širokou diskusi, je přesvědčen i Afred Grinschgl: „Máme v současnosti k dispozici nebývale pestrou nabídku informací. Ale přesto kvalitní žurnalistika spojená s dobrými rešeršemi a snahou o prohloubení společensko politického vědomí veřejnosti není samozřejmostí. Univerzita v Curychu vydává každý rok Ročenku kvality médií, která vždy vyvolává někdy kontroverzní, ale vždy důležitou diskusi – a to je cílem i naší studie,“ vysvětloval Grinschgl listu Der Standard.

Je toho poměrně hodně, v čem by se tuzemské regulační orgány, dohlížející na elektronická média, mohly poučit v zahraničí. Rakouská studie do této kategorie rozhodně patří.