Redaktoři ČT mají na sítích dbát na nové desatero

Interní předpis uznává svobodu projevu, zároveň vyžaduje od redaktorů nestrannost. „Veškeré aktivity novinářů ČT na sociálních médiích jsou vždy veřejnými projevy,“ stanoví.

V České televizi začalo platit nové Desatero pro práci novinářů na sociálních sítích. Nový předpis vznikal v divizi zpravodajství a vyšel 18. října jako opatření ředitele zpravodajství a sportu ČT Zdeňka Šámala. Má platit rok, poté bývá platnost podobných dokumentů zpravidla prodloužena, případně jsou pozměněny. Dokument uznává důležitost sítí, zároveň redaktory upozorňuje na nutnost zachovat nestrannost.

Desatero je prvním samostatným dokumentem, který upravuje chování redaktorů ČT (včetně externistů) na sociálních sítích. Ty považuje za „důležitý prostředek pro získávání informací, komunikaci s veřejností.“ Podporuje proto jejich aktivní využívání, během kterém ovšem redaktoři musí dbát na „specifická pravidla“.

Nejdůležitějším bodem stručného desatera je hned ten první, podle něhož jsou „veškeré aktivity novinářů ČT na sociálních médiích vždy veřejnými projevy“ a „platí pro ně proto pravidla týkající se veřejného projevu zaměstnanců ČT vyplývající z Kodexu České televize a dalších předpisů“. Další body připomínají, že na sítě nepatří vulgarity, interní informace nebo materiály, které ještě nebyly zveřejněné ve vysílání.

Redaktoři by také měli obezřetně využívat vtipu, ironie, sarkasmu a nadsázky, kvůli nimž „vyjádření nemusí být správně pochopena“, jak se nedávno přesvědčily třeba některé tváře publicistiky, a musí se zdržet podpory „stanovisek politických stran a hnutí nebo obchodních zájmů firem a produktů či celebrit“.

Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích

V souladu se svobodou projevu, v zájmu zachování nestrannosti a důvěry ve vysílání televize veřejné služby stanovím Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích.

Článek 1

Využívání všech typů médií je jednou z podmínek pro kvalitní výkon novinářské profese. V tomto kontextu Česká televize chápe i sociální média jako důležitý prostředek pro získávání informací, komunikaci s veřejností, ale také pro sběr postojů, názorů nebo hledání respondentů. Podporuje proto aktivní přístup redaktorů k sociálním platformám, a to zejména Twitteru, Facebooku a Instagramu.

Česká televize respektuje ústavně zaručené politické právo na svobodu projevu, z hlediska zachování nestrannosti a důvěry v její vysílání je nicméně nutné dodržovat při aktivitách na veřejných sítích specifická pravidla:

  1. Veškeré aktivity novinářů České televize na sociálních médiích jsou vždy veřejnými projevy. Platí pro ně proto pravidla týkající se veřejného projevu zaměstnanců České televize vyplývající z Kodexu České televize a dalších předpisů. Cokoli, co publikujeme, lajkujeme nebo sdílíme na sociálních sítích, nesmí ohrozit důvěru v naši vlastní nestrannost, ani v objektivitu, nezávislost a vyváženost vysílání České televize.
  2. Máme na paměti, že pro veřejnost je obtížné rozlišit osobní postoje novináře prezentované na veřejné síti od oficiálního vyjádření téže osoby ve vysílání.
  3. Cokoli, co publikujeme, včetně fotografií, nesmí ohrozit důstojnost novináře ani dobrou pověst České televize.
  4. V diskusích reagujeme vždy s rozmyslem. Dodržujeme standardy, pravidla a zásady slušné komunikace, věcnost a úctu k faktům. Jsou nám cizí zbytečné spory nebo vulgární způsob diskuse.
  5. Ručíme svou osobní pověstí za to, že informace námi zveřejněná je ověřená a že splňuje základní formální parametry, které bychom uplatnili i v naší novinářské práci. Při zacházení s cizími texty na sítích dodržujeme autorský zákon a pravidla pro práci se zdroji platná ve zpravodajství a publicistice České televize.
  6. Informace, které získáme při práci, nesmíme zveřejnit na sítích dříve, než jsou publikovány ve vysílání nebo na webu České televize.
  7. Jsme obezřetní při používání vtipu, ironie, sarkasmu nebo nadsázky. V psané komunikaci nemáme k dispozici řadu výrazových prostředků, a naše vyjádření tak nemusí být správně pochopena.
  8. Na sítích nediskutujeme interní agendu České televize a nezneužíváme informace, které jsme získali při výkonu povolání v České televizi, a informace, které nejsou určené pro zveřejnění.
  9. Zdržíme se čehokoli, co by mohlo být vykládáno jako podpora stanovisek politických stran a hnutí nebo obchodních zájmů firem a produktů či celebrit a podobně.
  10. Snažíme se kultivovaně používat mateřský jazyk.

Článek 2

Pokud vyvstanou pochybnosti ohledně naplňování některého z bodů desatera uvedenému v článku 1, je třeba se obrátit na přímého nadřízeného vedoucího zaměstnance, případně na ředitele divize Zpravodajství a sport.

Zdeněk Šámal, ředitel divize Zpravodajství a sport

K vydání pravidel „nazrál čas“

Vznik dokumentu doprovázely diskuze zejména ze strany některých poslanců, kterým chyběla jasná pravidla pro veřejnoprávní novináře na sítích. „Kvůli aktivistickému vystupování některých redaktorů ztrácí veřejnoprávní média prestiž,“ řekl Médiáři před dvěma měsíci Aleš Juchelka, poslanec ANO, člen volebního výboru, který má mediální problematiku v gesci. Juchelka si nechal na jaře připravit od Parlamentního institutu soupis pravidel v dalších evropských státech.

Diskuse o vznikajících pravidel zaujala i televizní radní, konkrétně Zdeňka Šarapatku, který se ptal generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, zda se jedná „o jakousi úlitbu, aby byla Česká televize v očích politiků lépe vnímána“. Dvořák na zářijovém zasedání rady odpověděl, že „čas nazrál“, aby médium veřejné služby situaci řešilo: „Nejsme jediná instituce, která to řeší, inspiraci jsme si vzali nejen ze zahraničí, to znamená jak to řeší novináři v BBC, takovéhle opatření či kodex má ale i ČTK.“

„Chceme formalizovat komunikaci našich lidí nejen na sociálních médiích, ale obecně vůči všem médiím,“ předeslal na zářijové schůzi Rady ČT ředitel Dvořák. „Existuje rozhodnutí generálního ředitele z roku 2012 nebo 2013, které tuto situaci nějakým způsobem řeší. My jsme si řekli, že svět internetu se trochu proměnil, takže se k tomuto opatření vrátíme a zkusíme ho revidovat,“ doplnil.

Jak je to v jiných zemích

Parlamentní institut letos v březnu vypracoval studii nazvanou Vnitřní regulace aktivity zaměstnanců veřejnoprávních televizí na sociálních sítích a regulace činnosti zaměstnanců. Zažádal o ni poslanec vládního hnutí ANO Aleš Juchelka, bývalý televizní moderátor, který je členem volebního výboru českého parlamentu. Volební výbor se zabývá mimo jiné právě mediální problematikou.

Juchelkou vyžádaná studie shrnuje regule ve Francii, Německu, Polsku, Rakousku, Slovensku a Velké Británii. Všechny země (Německo je díky své komplikované vnitrostátní organizaci složitější případ) mají zveřejněné úpravy či etická doporučení pro aktivity zaměstnanců na sociálních sítích. Jejich obsah a rozsah se ale výrazně liší. Stejně tak jejich účinnost - v Británii a na Slovensku se týkají lidí ve zpravodajství, ve Francii všech zaměstnanců, v Rakousku všech lidí podílejících se na programu a vedoucích pracovníků.

Francie

Zaměstnanci disponující interním Průvodcem osvědčených postupů pro používání sociálních sítí. Veřejnou součástí Etického kodexu je část nazvaná Komunikace mimo skupinu a na sociálních sítích. Jeden z bodů dokládá, že skupina France Télévisions vyjádřila respekt k právu svých zaměstnanců na to účastnit se veřejné debaty, pokud tak zaměstnanci činí, musí však vždy objasnit, že jde o jejich osobní projev a že momentálně nereprezentují France Télévisions.

Polsko

Součástí dokumentu Zásady novinářské etiky v Polské televizi je bod Novináři, internet a nová média. Jeden z bodů předpokládá, že novinář by měl považovat sociální média za veřejnou formu projevu a vždy jednat s vědomím, že reprezentuje také Polskou televizi. Soukromá prohlášení novinářů, kteří jsou v očích veřejnosti spojení s Polskou televizí, mohou být vnímána jako názory, které televize zastává, což může mít významný dopad na vnímání veřejnoprávní televize.

Rakousko

Pro zaměstnance je určená Příručka pro užívání sociálních médií. Příručka má formu doporučení, nejde tedy o závazný interní předpis. Její příprava vzbudila v Rakousku i Německu ohlas především díky obavě z negativního vlivu na nezávislost novinářů ve veřejnoprávním médiu. Předmětem obav bylo především možné zneužití nařčení z předpojatosti novináře k jeho odstranění z vysílání.

Slovensko

Etický kodex programových pracovníků a spolupracovníků Sekce zpravodajství sportu a publicistiky RTVS pro chování na sociálních sítích je název dokumentu na Slovensku. Jeden z bodů říká, že programový pracovník nebo spolupracovník RTSV by neměl na sociálních sítích uvádět své politické preference, vyjadřovat se tak, aby ho diváci a posluchači chápat jako zaujatého, v konfliktu zájmů nebo tak, že by ohrozil svou nestrannost.

Velká Británie

Základním dokumentem je Příručka pro zaměstnance týkající se sociálních médií. Cílem příručky je zajistit, aby smazáním hranice mezi soukromým a profesním jednáním nedošlo k přešlapům, které by vedly k podkopání důvěryhodnosti zaměstnance jako novináře, jeho kolegů a zpravodajství BBC jako takového. Zaměstnanci mají na intranetu BBC k dispozici další příručky, které vysvětlují co je a co není akceptovatelné při užívání sociálních sítí a ohledně těchto otázek podstupují i školení. Jeden z bodů uvádí, že zaměstnanci by měli mít vždy na paměti, že i když používají vlastní účet na sociálních médiích, veřejnost si může jimi prezentované názory ztotožňovat s reprezentováním BBC.

Zdroj: Parlamentní institut

Sdílejte