Tým webu Hlídací pes uvádí svou druhou knihu Babiš. Vůdce pro 21. století. Pokřtil ji koblihou.

Ředitel iDnes.cz Kábele: Česká televize na internetu se za veřejné poslání jen schovává

Nejlepší řešení je textové zpravodajství na webu veřejnoprávních médií neprovozovat, zapojil se ředitel iDnes.cz Jaroslav Kábele do debaty o koexistenci veřejnoprávních a soukromých médií v online prostředí.

Jaroslav Kábele. Foto: iDnes.cz

Jaroslav Kábele. Foto: iDnes.cz

Představte si, že ráno vstanete a ve schránce máte noviny. Zdarma. Žádné inzertní, pěkně seriózní, zpravodajství ze včerejší produkce veřejnoprávní televize. A odpoledne vám přijde poštou kniha – textová verze Všechnopárty Karla Šípa. Taky zdarma.

Tedy zdarma jen zdánlivě, někdo to přece musel zaplatit. Až pak vám dojde, že jste to byli vy. V koncesionářských poplatcích.

Když pomine první a prvoplánové nadšení, že jste dostali něco „zadarmo“, budete asi dumat, jestli je to v pořádku.

Ti přemýšlivější zřejmě nebudou nadšeni, že se z koncesionářského poplatku, který každý měsíc ukrajuje z vašeho účtu, financuje něco jiného než televizní vysílání, na něž je určen. Kdyby tyhle noviny nebo knihy „zdarma“ nevycházely, mohl by být poplatek evidentně nižší.

A ti, kdo mají navíc zkušenosti s podnikáním nebo chápou pravidla rovné soutěže, se musí otřepat také. Tady se běží závod, v němž má jeden závodník právo se během závodu občerstvit nebo se nadýchat z kyslíkového přístroje z veřejného zdroje. Ostatní nedostanou nic a musí se o sebe postarat sami.

Dost už ale přirovnání, pojďme k věci. Nejde o běžecký závod ani o knižní vydání Četnických humoresek. Jde o působení veřejnoprávních médií financovaných z koncesionářských poplatků (tedy i z mé kapsy) na internetu.

Nemám samozřejmě nic proti tzv. iVysílání, tedy využívání internetu a dalších nových médií jako dalšího kanálu pro šíření televizního signálu nebo pro zhlédnutí archivních pořadů. Této aktivitě naopak fandím.

Ale nechápu, proč by měla například Česká televize budovat zpravodajský internetový portál, který sice zobrazuje videoobsah už jednou použitý v běžném televizním vysílání, ale u něhož navíc redakce vytváří textový produkt, který je v přímé konkurenci se soukromými subjekty typu iDnes.cz, Novinky.cz, Lidovky.cz nebo Aktuálně.cz.

Česká televize argumentuje, že internet využívá jen jako marketingový kanál pro své hlavní poslání – televizní vysílání – a že soukromým provozovatelům konkurovat nechce. A že naše poukazování na tuto nekalou konkurenci je jen závist z úspěchů České televize a nepřipravenost na novou, digitální dobu. Ani jedno není pravda.

Portál ČT24.cz zpravodajským portálům konkuruje. Mimo jiné tím, že na něm Česká televize prodává reklamu a ukusuje tak ze stejného koláče příjmů komerčních portálů – pro ně jediného zdroje. Ale ani veřejnoprávní portál bez reklam by vše nevyřešil. Čtenáři reklamu na webu (ani jinde) rádi nemají, proto by raději chodili tam, kde reklamy nejsou. Což by opět poškozovalo ty, kteří právě z reklamy žijí.

Nejlepší řešení tedy je textové zpravodajství na webu veřejnoprávních médií neprovozovat. Není tu žádná společenská poptávka po textovém zpravodajství veřejné služby. Kdyby byla, musel by už dávná léta existovat na začátku zmíněný tištěný deník. Tím, že nastala éra internetu, přece ona poptávka po veřejnoprávních textech nevznikla.

A nepřipravenost na novou dobu? Například iDnes.cz tu jako plně digitální médium funguje více než 13 let. Jádro problému je však v tom, že jsme v každém okamžiku a s každým novým projektem museli počítat, zda se nám to vyplatí, zda se uživí nově nabraní lidé nebo dokonce ti původní. Když ne okamžitě, tak aspoň ve střednědobém horizontu. Všechno, čeho iDnes.cz dosáhl, dosáhl proto, že si na to vydělal.

Česká televize tento problém řešit nemusí. Má jistý přísun miliard z televizní daně. Při vší úctě ke kolegům z ČT je to v plně konkurenčním internetovém prostředí naprosto zjevná výhoda, ať už vypouštějí z úst sebevznešenější věty o veřejném poslání. A je to také jasným důkazem, že televizní daň (koncesionářské poplatky) může být nižší, když zbývá na milionové investice do internetu.

Autor reaguje na téma, které vybudil Médiář, aby rozpoutal diskusi o podobě budoucí koexistence veřejnoprávní a komerčních televizí.

Na totéž téma Médiář nabízí pohled generálního ředitele Novy Jana Andruška, bývalého šéfa Novy Petra Dvořáka a generálního ředitele České televize Jiřího Janečka.