Vznikla Asociace regionálních novinářů, která chce podporovat vznik lokálních redakcí. Oborové sdružení založila redakce Ohlasů dění na Boskovicku spolu s novinářkou Lucií Sýkorovou, která v létě spustí vlastní médium v Plzni. Sýkorová je také místopředsedkyní představenstva nedávno vzniklé Asociace online vydavatelů a členkou mezinárodní novinářské organizace Evropské centrum pro svobodu tisku a médií.
„Vytváříme platformu pro výměnu zkušeností a různá partnerství. Chceme pomáhat s transformací stávajících redakcí a současně také těm, kdo by chtěli založit vlastní redakci,“ řekl Médiáři Tomáš Znamenáček, spoluzakladatel a mecenáš redakce v Boskovicích, která na webu informuje o dění v mikroregionu o 50.000 obyvatelích. Nezávislé regionální redakce podle něho o sobě vzájemně neví, nemohou tak společně hledat udržitelné modely. „Malé redakce také bývají pod rozlišovací schopností státu, jako asociace mu dlouhodobě partnerem můžeme být,“ doplňuje Znamenáček.
Sýkorová by ráda, kdyby v Česku vznikla mediální obdoba Státního fondu kinematografie, který by lokální média podporoval. „Podobné programy fungují úspěšně třeba v Dánsku, kde slouží právě regionálním médiám,“ říká. Sama svou redakci v Plzni rozjíždí díky grantu Stars4Media. Jde o inovační program spolufinancovaný Evropskou komisí, který staví na přeshraniční spolupráci. „My máme za partnera podobně malý web v Belgii, který provozuje kousek za Brusel jedna investigativní novinářka. Společně chceme vyvinout byznys model, abychom byli udržitelní,“ říká Sýkorová. Na svůj web dostala 15.000 eur (zhruba 380.000 Kč), různé modely bude podle zadání projektu zkoušet od září do prosince. „Co by fungovalo, můžeme nabídnout ostatním,“ říká Sýkorová, která naposledy psala pro Veřejnou správu, časopis vydávaný ministerstvem vnitra.
„Řeší totéž, co velké redakce“
Součástí Asociace regionálních novinářů je také expertní rada, která má přijít s etickým kodexem pro lokální média. Zasedá v ní politolog Přemysl Rosůlek ze Západočeské univerzity v Plzni, etik médií Jan Motal z brněnské Masarykovy univerzity a Lenka Waschková Císařová z téže univerzity, která se dlouhodobě věnuje výzkumu regionálních redakcí v Česku. Právě na jejích datech chtějí Znamenáček se Sýkorovou stavět. „Teď chceme hlavně zmapovat, kde fungují jaké redakce a co mají za potřeby,“ říká Znamenáček.
Sama Waschková Císařová, vedoucí brněnské Katedry mediálních studií a žurnalistiky, dosud mapovala tištěné deníky, svůj výzkum ale rozšiřuje i na další mediatypy. „Oni řeší z 90 % to samé, co celostátní média. Pouze je do kroužku, kde se o tom bavíme, nikdo nevzal, protože nejsou vidět,“ přibližuje svou zkušenost z regionálních redakcí. To znamená, že hlavně hledají modely financování. „Místní podniky nemají moc peněz za inzerci, část redakcí tak padla do pasti inzerce od města, to je ale potom drží na krátkém provázku. Jiní se snaží se vydolovat peníze ze čtenářů, dělají to ale způsobem, jaký doposud znají,“ vyjmenovává výzkumnice.
Samotné Ohlasy jsou od svého založení v roce 2015 ve ztrátě 700.000 Kč. Loni měly 100.000 Kč příjmů od čtenářů, 100.000 Kč od trojice mecenášů a 50.000 Kč z reklamy. „Potřebovali bychom 300 čtenářů platících 100 Kč měsíčně. Teď jsme zhruba na třetině. Zkoušíme ale různé modely,“ přiblížil financování projektu Znamenáček ve své prezentaci na pátečním Novinářském fóru, které pořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Mluvil též o konkurenci v podobě radničních listů, které do svých 5.000 výtisků na křídovém papíru přijímají reklamu, čímž podle Znamenáčka křiví trh: „Navíc nedělají novinářskou práci, lidé to ale nevidí. Když si něco čtou, neví, kde se to pohybuje na škále od PR přes inzerci po žurnalistiku.“
Asociace regionálních novinářů chce spolupracovat hlavně s Asociací online vydavatelů, která sdružuje menší celostátní redakce. Založili ji šéfové Reportéra, Hlídacího psa a regionální sítě Drbna.cz, záhy se k nim přidalo Forum 24 nebo Echo 24.