Česko má v roce 2017 v regionu střední a východní Evropy nejsilnější reklamní trh. Dokládá to nově vydaný výroční žebříček WeCan, index, který vykazuje procento výdajů na reklamu na jednoho obyvatele ve srovnání s nominálním HDP země. Hodnocení WeCan vydává stejnojmenná síť nezávislých agentur ze 14 zemí střední a východní Evropy, přičemž žebříček zohledňuje právě státy, kde jednotlivé agentury působí. Poprvé index vyšel za rok 2015, publikován je tak už potřetí a má ambici ukazovat, zda je reklamní trh jako hospodářský sektor silnější nebo slabší, než by naznačovala celková ekonomická výkonnost země.
Ve srovnání s předchozím rokem 2016 si pět zemí polepšilo (kromě Česka je to Polsko, Ukrajina, Rusko a Litva), pět naopak pohoršilo (vedle Slovinska, které loni žebříček vedlo, to bylo Maďarsko, Srbsko, Estonsko a Lotyšsko) a čtyři ukazatel nezměnily (Chorvatsko, Bulharsko, Slovensko, Rumunsko). „Stejně jako loni platí, že na horních místech žebříčku jsou země Visegrádu s rozvinutým digitálním trhem a balkánské země se silným televizním trhem,“ uvádějí autoři studie.
Z globálního pohledu je Česko za Spojenými státy americkými, Velkou Británií a Austrálií, ale před Německem, Kanadou i Rakouskem. Index WeCan se v případě Česka meziročně zvýšil z 0,48 % na 0,71 %. Globálně nejsilnější země USA vykazuje index 1,09 %, naopak v místním regionu nejslabší Rumunsko 0,20 %.
Reklamní trh střední a východní Evropy v součtu zvýšil svůj objem z 9,9 miliard eur na 11 miliard eur (zhruba 280 miliard Kč) za jeden rok. Z hlediska mediatypů stále vede televize, zatímco tisk klesá v podstatě stejnou rychlostí, jakou roste digital. Venkovní reklama a rádio stagnují - nerostou, neklesají.
Česko vede rovněž v podílu investic do digitálního prostředí, z hlediska penetrace internetového připojení v populaci je druhé za Estonskem. „Sledujeme to v detailních datech už tři roky,“ podotýká k dominanci digitalu jako mediatypu Jan Rauschert z Comtechu. „Je to trend, který se šíří po celém světě, vždy v závislosti na několika faktorech. K nim patří hlavně samotná vyspělost země a vyspělost technologií. Prvenství digitalu nad televizí bych ovšem nedémonizoval. Televize zůstane klíčovým kanálem, ve spendech je stabilní. S digitalem roste celé mediální spektrum, a to proto, že v digitálním prostředí si přijdou na své i menší inzerenti, kteří si televizi buď nemůžou dovolit, anebo mají natolik specifickou cílovou skupinu, že útočit ‚kanónem na vrabce‘ pro ně nedává smysl. Digitálně tedy komunikuje daleko víc zadavatelů a také běží různé cílené kampaně od jedné značky.“
Co se týče rozšíření mobilního připojení, respektive chytrých telefonů, v obou ukazatelích je Česko v regionu průměrné.
Analytici WeCan též posuzovali, jaká část obyvatel toho kterého státu používá nejpopulárnější sociální sítě Facebook, YouTube a Instagram. V Česku je to v součtu víc než polovina obyvatel starších 14 let, konkrétně 54 %, což Česko řadí na šestou pozici v regionu. Slováci jsou hned sedmí. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu Maďaři.
Na růstu výdajů na digitální reklamu ve střední a východní Evropě se významně podíleli globální giganti Facebook a Google se svým videoserverem YouTube. Právě uživatelská základna YouTube rostla loni nejrychleji. Zatímco počet nových uživatelů Facebooku rostl v jednotlivých zemích o 3 až 5 a Instagramu o 5 až 10 procentních bodů, YouTube vzrostl vesměs ve všech sledovaných zemích o 10 procentních bodů. „Proto lze konstatovat, že spotřeba videa v regionu střední a východní Evropy posiluje nejen z hlediska intenzity, ale také co do počtu jeho konzumentů,“ uvádějí analytici WeCan.
Podrobná data za celý region i 14 zemí zvlášť přinesl i letos výroční Cannual Report, publikace o 160 stranách, vydána právě sítí WeCan. Stejně jako žebříček, i Cannual Report letos vyšel potřetí.
Do sítě WeCan v Česku patří agentura Comtech_Can, který k tomu 17. října uspořádala pro své kolegy z ostatních zemí celodenní setkání v Praze, v galerii Černá labuť. Jak v reportu, tak v průběhu říjnové Cannual Conference se letos zástupci agenturní sítě zabývali content marketingem coby aktuální trendem i ve střední a východní Evropě, a to zejména ve spojitosti s influencery.
Už pramáti Eva podlehla obsahovému marketingu
Chtěl bych věřit tomu, že marketingová komunikace je parta neskutečně vynalézavých vynálezců, kteří přicházejí obden s inovací, která „těm venku“ změní život k lepšímu. Inu, možná to tak je, jen těch důkazů není příliš.
A proč si to myslím? Trendem současnosti je ten tzv. obsahový marketing. Jeden by řekl, že je to novinka jako hrom. Přitom, když jsem jako malý klouček dával pozor při hodinách dějepisu, slyšel jsem paní učitelku vyprávět o tom, že před tím, než pan Gutenberg uvedl na světlo světa takový ten stroj na tištění knih, předávali si lidé mezi sebou zkušenosti formou zvanou orální. A ve vesnici pak byl ještě někdo, kdo to uměl zapsat do kroniky. Když jste měli štěstí, potkali jste na návsi prodavače, kteří zrovinka dováželi hedvábí z dalekých krajů, možná i nějakou sladkost. A co vám ti prodavači navykládali za historky, jakže to hedvábí přichází na svět z jakéhosi brouka, housenky, či co. Každý znal jiný příběh a ještě svůj přidal. Jestli tohle není obsahový marketing, tak sním svůj klobuk.
Když bychom šli v historii ještě dál, zaskočili na chvilku do Edenu, abychom viděli naše prarodiče Adama a Evu, možná by nám povyprávěli, co jim to navykládal proradný had s jablkem v ústech! Che, jablkem.
Asi cítíme, že obsahový marketing není zrovna nóvum. Ale teď se mu teda ale zatraceně dobře daří.
V Česku vznikají mraky týmů, agentur, kteří cítí vůni klientských peněz, které se hodlají utratit na něco s tím obsahem.
Ano, je to móda. Ale jsme v byznyse, který módní je.
A z té módy nejmódnější jsou v současném českém marketingovém rybníčku především youtubeři. Už dvě desítky českých youtuberů vydělají na milion korun ročně (nějakých 37.500 eur). Připomeňme, že Česká republika má trochu přes 10 milionů obyvatel, přes 76 % domácností je připojených k internetu a prakticky každý druhý obyvatel republiky je uživatelem facebooku. To jsou čísla lehce nad průměrem EU. To vše nahrává snahám vydělávat slušné peníze v pohodlí českých domovů. S kamerou na stativu a s hlavou plnou nápadů.
Ještě před dvěma třemi lety stačilo youtuberovi poslat pár kosmetických vzorků a nadšenka s kamerou vychválila kosmetickou značku do nebes. Na takový postup už vesele zapomeňme. Teď si youtubeři říkají o částky, které nevydělávají ani manažeři velkých firem, obyčejně youtuber baží po dlouhodobé spolupráci.
Je zajímavé, že youtubeři nechtějí o svých příjmech příliš mluvit. Častokrát se jedná o jednotlivce, freelancery, kteří nepodléhají žádnému auditovanému účetnictví. Zato začínají platit DPH, což je v českém daňovém systému povinné právě pro jedince, kteří vykazují zisk více než milion korun za 12 měsíců. Takové „štěstí“ ale určitě nemá každý youtuber.
Z čeho plyne nejvíce peněz? Laickou matematikou dojdeme k závěru, že něco zaplatí youtuberovi Google za přehraná videa a zobrazenou reklamu, něco partner, který si obsahové video u youtubera objednal. Ale namíchání finální částky je pak vpravdě alchymie.
Youtubeři z horních pater jsou natolik populární, že prodávají svůj vlastní merchandising. Nejoblíbenější youtuber Jirka Král prodává svou kšiltovku za 900 korun (34 eur), což už není zrovna láce. Ale nekup to!
Které firmy nejčastěji spojíte s klasickým úspěšným youtuberem? Zmíněný Jirka Král připravoval příspěvky například pro největšího prodejce elektroniky Alza.cz, služby Jirky Krále využili ale také T-Mobile, Milka, Philips i Red Bull. Nutno podotknout, že úroveň videí Jirky Krále je dávno nad záznamen průmyslové kamery z ložnice youtubera, což si stále ještě mnoho klientů při označení online video představí.
Mezi českými youtubery nenajdeme zástupce starších generací. Proč tomu tak asi je? Vytváření obsahu je módou mladých, nadměrné konzumování obsahu je pak v zásadě už formou závislosti. Není výjimkou dítko školou povinné přilepené k tabletu či telefonu sledující videa třeba osm hodin denně. Rodiče se rozdělují na dva póly, jedni tvrdí, že je to lepší, než aby hrálo střílečky, druzí zakazují internet docela. Čeští psychologové hledají cestu, upozorňují, že jsou dospělí, kteří v klidu sledují televizní vysílání celé odpoledne, večer a překvapivě jim to příliš nenarušuje sociální prostor. Důležité je, aby díky sledování videí na internetu nedošlo u dítěte k narušování vnímání skutečného světa. Simon Sinek upozorňuje, že uživatelé sociálních sítí touží po lajkování, po jakémsi hedonismu. To může vést k úplnému odcizení. Nebudou to mít naše děti lehké.
K tomu si přidejme ještě dotaz, co můžeme udělat, abychom netvořili obsah, který bude stát za starou bačkoru, aby po nás něco zůstalo? Koukněme ještě jednou do historie. Obsah, který je kvalitní, přetrvá. I když se smáli Mozartovi, že skládá, použijme současné slovo, laciný pop, podívejme, jak kvalitní jeho dílo je. Tak se může zrovna stát, že věc, kterou budeme považovat za popovou slaďárnu současnosti, bude budoucí generace pochvalovat. Kdo ví.
Petr Laštovka
group head of planning at Comtech_Can Czech Republic