Rokytka ani Zilvar do rozhlasové rady nepůjdou

Radní Českého rozhlasu bude vybrán z tria Martina Kociánová, Zdeněk Musil, Jiří Šuchman.

  • ČTK
  • 24. 06. 2021 16:00

Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu bude poslanecká sněmovna vybírat z trojice kandidátů, kterou po dnešním veřejném slyšení vybral sněmovní volební výbor. Šanci na zvolení dostala bývalá moderátorka Českého rozhlasu Martina Kociánová, Zdeněk Musil ze spolku Naděje v pohybu a předseda Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu Jiří Šuchman. Neuspěli tak někdejší tajemník poslaneckého klubu Okamurova Úsvitu Jan Zilvar a publicista Milan Rokytka. „Všichni kandidáti byli opravdu velmi kvalitní,“ komentoval slyšení předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO).

Nově zvolený člen rady obsadí místo, které uvolnil někdejší ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Výbor doporučil sněmovně, aby volba kandidátů na plénu byla tajná. Sněmovna by mohla nového člena rady veřejnoprávního rozhlasu volit už na své červencové schůzi. Člen volebního výboru a poslanec ANO Aleš Juchelka dnes kandidáty upozorňoval, že vzhledem k obstrukcím ohledně volby členů Rady České televize nemusí na jejich volbu vůbec přijít řada.

Devítičlenná Rada Českého rozhlasu je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontrolovat veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží jmenování a odvolání generálního ředitele či schvalování rozpočtu.

Aktuální složení Rady Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu má mít ze zákona devět členů, jedno místo je neobsazené

  • Miroslav Dittrich (předseda)
  • Tomáš Kňourek (místopředseda)
  • Vítězslav Jandák
  • Zdeněk Mahdal
  • Ondřej Matouš
  • Jan Krůta
  • Josef Nerušil
  • Marek Pokorný

Co kandidáti říkali před poslanci

Názory pětice kandidátů do Rady Českého rozhlasu ohledně případného zvyšování rozhlasového poplatku se lišily. Zatímco Kociánová by ho nyní nezvyšovala, Šuchman stejně jako Musil by byli pro jeho zvýšení. Kandidáti by hledali možnost úspor v rozpočtu veřejnoprávního rozhlasu.

Kociánová není pro zvyšování poplatků, a to hlavně v současné době, kdy mnoho lidí zjistí, jak moc na ně dopadla koronavirová krize. Hledala by spíš úspory. „Určité navýšení pět až sedm korun je věc, která by prospěla Českému rozhlasu, a myslím si , že to nejsou nějaké horentní sumy pro obyvatele,“ míní naproti tomu Musil. Rokytka, kterého navrhlo Sdružení koncesionářů veřejnoprávních médií, uvedl, že to záleží na tom, jak se v příštím volebním období rozhodnou poslanci.

Také Zilvar, kterého navrhl Svaz autorů a interpretů, míní, že poplatky jsou z valné části politikum. Není však podle něj etické je nyní zvyšovat. „Nebylo by šikovné jít touto cestou,“ poznamenal. „Já jsem zastáncem toho, že by se [poplatky] měly zvednout,“ míní Šuchman, někdejší prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukázal, že od roku 2005 se nezvyšovaly.

Kociánová, již navrhl Český spolek přátel Izraele, zdůraznila strategickou úlohu veřejnoprávního rozhlasu v různých krizových situacích. „Dokud vysílá veřejnoprávní rozhlas, tak existuje stát,“ popsala jeho roli jako způsob, jak dostat informace k občanům. Dotkla se i toho, že v rozhlasové radě není nyní žádná žena. „Klubu gentlemanů v dosavadní radě by možná jeden ženský pohled na svět a na věc mohl prospět,“ míní.

Musil řekl, že pokud by se stal členem rady, byla by pro něj podstatná kontrolní činnost. „To si myslím, že je věc zcela zásadní,“ poznamenal. Ve svém vystoupení si kladl například otázku, proč se Odpolední Radiožurnál nevysílá z Brna. Rozhlas by podle něj také neměl ztratit přízeň mladšího publika, a proto ocenil, že vznikly projekty jako Rádio Junior.

Rokytka uvedl, že v Radě má zastupovat zájmy koncesionářů a že každý koncesionář chce co nejvyšší kvalitu za co nejméně peněz. Zmínil možnost sloučit rozhlas a televizi obdobně jako na Slovensku.

Šuchman řekl, že rozhlas čekají výzvy v jeho hospodaření. Pokud skončí výjimka na širší uplatňování odpočtů na dani z přidané hodnoty, která platí do konce letošního roku, přijde rozhlas o 130 milionů Kč a bude muset přehodnotit svůj rozpočet a přistoupit k úsporám. Řekl také, že pokud se stane členem rady, skončí jeho členství v Dozorčí komisi.

Zilvar, který má z minulých dekád bohaté zkušenosti ze soukromých rádií, zdůraznil, že činnost radního je hlavně kontrolní. Kontrola by se měla týkat hlavně financí, dodržování kodexu rozhlasu a naplňování veřejné služby.