Seznam Zprávy se uvedly v nové podobě. Web chce posílit investigativu, sekci o byznysukomentáře. „V internetovém prostředí chceme být tím, čím bývaly ve zlaté éře tradiční, nezávislé noviny,“ prohlašuje šéfredaktor Jiří Kubík. V redakci dělá přes 70 lidí, včetně externistů. 

Rozhlas dává za Xavera ruku do ohně a vyšle ho do regionů

Vedení Českého rozhlasu hájí před radou rozhovor moderátora Luboše Xavera Veselého s premiérem Andrejem Babišem. Pro Veselého má na příští rok nový pořad Xaver na cestách.

Luboš Xaver Veselý v září při rozhovoru s Andrejem Babišem. Repro: Český rozhlas

Luboš Xaver Veselý v září při rozhovoru s Andrejem Babišem. Repro: Český rozhlas

„Co bylo odvysíláno, za to dám roku do ohně. Nebyl porušen Kodex [Českého rozhlasu] ani zákon,“ prohlásil ředitel regionálního vysílání Českého rozhlasu Jan Menger o dosavadním vysílání pořadu Xaver a host, zejména pak o průběhu nedávného rozhovoru moderátora Luboše Xavera Veselého s premiérem Andrejem Babišem (ANO). 

Menger tak reagoval na výtku místopředsedy Rady Českého rozhlasu Jiřího Vejvody, který na čtvrtečním zasedání rady v Ostravě vyzval ke zvážení koncepce pořadu, zvlášť toho, zda by si měl moderátor Veselý do své každodenní talk show na vlnách regionálních stanic zvát politiky. „I když nechám [politiky] vyprávět o přírodě a kytičkách, tak mu umožňuju dělat PR za peníze koncesionářů,“ míní Vejvoda. Politici mají podle něj dost příležitostí mluvit na Radiožurnálu nebo Plusu, stanicích veřejnoprávního rádia, které se ve větší míře zabývají zpravodajstvím a publicistikou.

Pořadu Xaver a host, který se vysílá od letošního června, se dostalo zatím největší pozornost po uveřejnění zářijového rozhovoru Veselého s premiérem Babišem. Ten předseda vlády podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání „využil pro propagaci svých osobních kvalit a politických úspěchů a cílů, a to v nadstandardní míře, neboť ho moderátor nijak neusměrňoval, přestože si uvědomoval, že zde tato propagace probíhá“. Vyjádření regulátora dnes zveřejnil web Hlídací pes, který předtím rovněž jako první na rozhovor upozornil.

Generální ředitel rozhlasu René Zavoral dnes radním v Ostravě řekl, že „vnímá podnět velmi vážně“, zároveň upozornil, že analýza rady pro vysílání neshledala porušení vysílacího zákona. Velká rada svůj závěr odůvodňuje se slovy, že „popsané skutečnosti jsou záležitostí dramaturgie pořadu“. Ta je podle regulátora „v původním záměru nepolitická“, jakkoliv v tomto případě Veselý „politizaci nezabránil“. Přesto „do roviny politické debaty [kurzíva RRTV - pozn. red.] rozhovor nesklouzával, protože moderátor prakticky vůbec nereagoval na vlastní obsah témat, k nimž host rychle odbočoval od původních otázek“ a „vždy pouze položil další otázku nepolitické povahy“.

Podle webu Hlídací pes vysvětlení rady pro vysílání vychází z toho, že zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání zohledňuje objektivitu a vyváženost „zpravodajských“ a „politicko-publicistických pořadů“. S odkazem na zábavnou povahu pořadu argumentoval také Menger, který relaci přirovnal ke Všechnopárty Karla Šípa: „Přišlo nám dobré představit [politiky] v jiném světle, abychom je stejně jako v případě Všechnoparty viděli jako lidi.“

Ředitel regionů Menger na dnešní schůzi rozhlasové rady představoval program regionálních stanic pro příští rok. Jednou z novinek bude pořad Xaver na cestách, v němž moderátor vyrazí mimo Prahu.

Slíbil Klausovi hlas, rozhlasu to nevadí

Xaver Veselý moderuje také na videowebu XTV, který se prezentuje jako „nezávislá internetová televize“. Její stejnojmenná provozující firma má, jak upozornil týdeník Euro, uzavřenou smlouvu se Správou Pražského hradu, jež firmě platí za propagační videa. Xaver Veselý tvrdí, že o smlouvě nic neví. Nehlásí se k ani firmě XTV, která sídlí na místě jeho trvalého bydliště. „O té společnosti opravdu nic nevím. Jsem tady páté kolo u vozu,” řekl Euru Veselý, který je hlavní tváří XTV. Rozhovory pro Hrad prý moderovat nebude. Hlavním akcionářem společnosti PowerMind, mateřské firmy XTV, je Jakub Černý, jednatel XTV a zároveň statutární ředitel a předseda správní rady PowerMind.

Na svém kanálu Xaver Live Veselý nedávno zveřejnil záběry ze sněmovních kamer z neveřejného semináře, na kterém diskutovali poslanci s generálním ředitelem České televize Petrem Dvořákem a televizními radními před schvalováním výročních zpráv ČT. Právě do Rady České televize by se Xaver Veselý rád dostal. Podporu mu už vyjádřila Trikolora Václava Klause mladšího. Ten byl v červnu hostem XTV, přičemž Veselý rozhovor zakončil slovy „na závěr mám pro vás jednu dobrou zprávu, pane Klausi, až budou volby, tak máte jistý jeden hlas“.

Český rozhlas v tom nevidí problém. „Xaver Veselý zde nevyslovuje explicitně sám za sebe preferenci nebo podporu a neříká jednoznačně, čí že to hlas má vlastně pan Klaus jistý. Domnívat se tak můžeme pouze z kontextu, ale stále budeme v rovině ‚domněnky‘,“ argumentoval na dotaz Hlídacího psa mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Podle Kodexu Českého rozhlasu přitom je spolupráce zaměstnanců rozhlasu s jinými médii limitována tím, že „nevytvoří dojem, že konkrétní zaměstnanec je spojen s určitými politickými nebo náboženskými názory či obchodními zájmy“. Hošna kontroval, že „pan Veselý spolupracuje s Českým rozhlasem jako externista a nemá s Českým rozhlasem podepsanou exkluzivní smlouvu“ a „citované ustanovení kodexu se z logiky věci vztahuje na zaměstnance Českého rozhlasu.“ Doslovná logika kodexu je skutečně taková, jak říká Hošna, kodex ovšem v jiné části stanovuje, že ho „musí zachovávat všichni tvůrci, kteří pracují pro Český rozhlas jako zaměstnanci nebo externí spolupracovníci“.

Případem Xavera Veselého se zabývá také Rada Českého rozhlasu. Odpověď na otázky Ondřeje Neumanna, ředitele spolku nazvaného Ústav nezávislé žurnalistiky, který provozuje zmíněný web Hlídací pes, zveřejní v pondělí na webu Českého rozhlasu. Vyjádřit by se měla také k činnosti Jiřího Fencla, mediálního analytika Českého rozhlasu, který na sebe nedávno upozornil v rozhovoru se zmíněným Neumannem. V něm mimo jiné řekl, že v Česku „nevládli politici, ale novináři“, což vedlo k „ožebračení státu a národa, zotročení“ a Česko tak podle Fencla kvůli České televizi a dalším médiím skončilo jako „německá kolonie“.