Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Rozhlas loni na poplatcích vybral přes 2 miliardy Kč

Veřejnoprávní rádio otočilo pokles příjmů peněz od lidí a firem, přesto volá po novém zákonu o výběru poplatků.

Českému rozhlasu loni vzrostly výnosy z koncesionářských poplatků přes 2 miliardy Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 50 milionů Kč. Proti plánu byly výnosy vyšší o 7,5 milionu. Radě Českého rozhlasu to ve středu řekl náměstek pro správu a provoz Michal Koliandr. Loňský plán původně počítal s výnosy 1,993 miliardy Kč.

„Na dobrém výsledku mají zásluhu zejména realizované akviziční akce zaměřené na firmy, které provozují vozové parky, a dále zvýšená aktivita v oblasti vymáhání poplatků,“ řekl náměstek. Rozhlas už na konci loňského roku počítal s meziročním zvýšením výnosů o 35 milionů Kč. Veřejnoprávnímu médiu se tak podařilo otočit pokles z minulých let, především díky přírůstku nových poplatníků.

„Ve srovnání s rokem 2012 bylo [v roce 2013] vybráno o 35 milionů více než v roce 2012, touto aktivitou jsme se dostali přes úroveň výnosů 2011,“ říkal náměstek Koliandr v půli ledna poslancům na schůzi volebního výboru, který schvaloval výroční zprávu rozhlasu za rok 2012. Nárůst nakonec činil zmíněných 50 milionů.

Přiznal přitom, že kromě liknavosti plátců se rozhlas ještě předloni potýkal se špatným vedením výběru koncesí. „V roce 2012 došlo ve srovnání s rokem 2011 k poklesu výnosu z rozhlasových poplatků [v roce 2011 to bylo 1,965 miliardy Kč, v roce 2012 pak 1,950 miliardy - pozn. red.]. Příčiny jsou zřejmé: nedostatečný management výběru poplatků a přirozený úbytek, který je třeba na trhu kompenzovat zvýšenou aktivitou jednak v oblasti akvizice nových přijímačů, jednak v oblasti vymáhání už předepsaných pohledávek. Zde jsme v průběhu roku 2012 zřídili expertní tým rozhlasových poplatků, který má za úkol oživit celou problematiku rozhlasových poplatků,“ řekl ve sněmovně Koliandr.

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan potom vyzval poslance, aby rozhlasu ulehčili změnou příslušné legislativy: „Zákon o výběru koncesionářských poplatků je na hranici své životnosti a skutečně si zaslouží širokou diskusi, najít jinou metodu. Procházejí tím všechny rozhlasy v rámci Evropské vysílací unie, a úspěšně. Mohli bychom se inspirovat v Německu, zajímavé věci se dějou na Slovensku. Přimlouval bych se za to, abychom minimálně na úrovni volebního výboru vedli na toto téma diskusi.“

Šéf „mediálního“ výboru Martin Komárek (ANO) mu to slíbil: „Určitě ji zařadíme na jednání výboru.“ Jeho stranický kolega Michal Kolovratník, bývalý ředitel pardubického studia Českého rozhlasu potom navrhl požádat Radu Českého rozhlasu, aby poslala své „nápady“ na nový zákon. Poslanci Zbyněk Stanjura (ODS) a Jan Birke (ČSSD) ovšem namítli, že navrhovat novou podobu zákonů náleží vládě, konkrétně v tomto případě ministerstvu kultury.

Vedle akcí zaměřených na provozovatele autoparků rozhlas pokračoval i v oslovování odběratelů elektrické energie. Ve spolupráci s Českou poštou byl rovněž spuštěn projekt DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva), v němž obyvatele, kteří dluží za rozhlasové poplatky, upomínal napříč celou zemí.

Koncesionářský poplatek je hlavním zdrojem příjmů rozhlasu. Jejich výnosy rozhlas letos plánuje přes 2 miliardy Kč, tedy o necelé 1 % vyšší než loni. Vedle toho rozhlas počítá s výnosy z reklamy a sponzoringu, které po ukončení spolupráce s agenturou Media Master jsou plánovány zhruba ve stejné výši jako loni, a to na 94,3 milionu Kč (v roce to bylo 94,6 milionu).