Pozor: jitřní newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat pouze v pondělí.

Rozhlas nedal Agrofertu slovo, tvrdí velká rada

Regulátor vysílání zahájil s Českým rozhlasem řízení o přestupku kvůli Kroupově reportáži.

Spor o listopadovou reportáž Janka Kroupy ve veřejnoprávním rádiu o obhospodařování pozemků s neznámým majitelem pokračuje. “Velká” rada pro vysílání (“malé” dohlížejí na Český rozhlas, respektive na Českou televizi) zahájila s Českým rozhlasem řízení o přestupku, neboť vysílatele podezírá, že loni 28. listopadu v sérii příspěvků přes den (v časech 7.00:52 až 7.02, 8.00 až 8.01, 9.00 až 9.02, 12.01 až 12.02 a 18.01 až 18.02) ani v podvečerním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu (od 17.05 do 17.24) nenechal přímo zaznít reakci akciové společnosti Agrofert, o níž se v Kroupově reportáži jednalo především. Reportáž informovala, že Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1.700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou, přičemž na většinu pozemků navíc pobírá dotace.

“V těchto příspěvcích a pořadu mohlo dojít k nedostatečné objektivní prezentaci problematiky pobírání dotací na hospodaření na pozemcích bez právního důvodu, kdy vyjádření k této problematice získaná od nezávislých odborníků nebyla ověřena v souvislosti s platnou právní úpravou, a k vyjádření odborníků nebyla získána přímá reakce od společnosti Agrofert, která byla přímo zmiňována,” konstatovala rada pro vysílání v tiskovém prohlášení po své aktuální schůzi.

Radiožurnál už v sedm ráno v první ze zpráv, které ten den o kauze vysílal, nepřímo citoval z písemného stanoviska Agrofertu, v poledne z něj citoval doslova a v šest večer odvysílal nahrávku vyjádření mluvčího Agrofertu. Za jednu z dceřiných firem koncernu přitom dopoledne ve zprávách i opakovaně po páté odpolední v delší publicistické relaci mluvil její manažer.

Rozhlas v minulosti za reportáž kritizoval radní Tomáš Kňourek, podle něj nebyl dostačně zdůrazněn kontext, totiž že se zmíněná praxe týká řady jiných hospodářů, ne jen Agrofertu. Ke kritice se přidal generální ředitel rozhlasu René Zavoral, byť některá svá vyjádření vzal po vlně kritiky od stovek petentů zevnitř rozhlasu zpět. Kroupa kritiku formálních nedostatků své práce odmítl. Kauza se dostala i na pořad únorových schůzí mediální komise Senátu i výboru dolní parlamentní komory. Kromě toho se rozhlas podle Zavorala dočkal písemné stížností Agrofertu a také předžalobní výzvy koncernu spojeného s Babišem.

Co Radiožurnál vysílal o kauze první den

Zprávy (Radiožurnál) z 28. 11. 2017, 7.00

Jana PETROVÁ, moderátorka: Holding Agrofert, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů, zřejmě neoprávněně hospodaří na víc jak 1700 hektarech půdy. Jde o pozemky, které nemají jasného majitele. Společnost je tedy nevlastní a ani je nemá v nájmu. Navíc na většinu půdy čerpá dotace od Evropské unie. Problém se týká nejen dneška, ale taky doby, kdy byl Andrej Babiš místopředsedou vlády, ministrem financí a zároveň majitelem Agrofertu. Podle advokáta Václava Vlka by mohlo jít i o dotační podvod.

Václav VLK, advokát: Dá se to pojmenovat. Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodného obohacení, takový v uvozovkách squatting, prostě vlezl jsem někomu do bytu a užívám z toho plody, beru z toho nájemné. Z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, anebo dotační podvod, když to řeknu velmi zjednodušeně. Ostatně máme, pokud vím, dva nebo tři rozsudky, které říkají ano, to je trestný čin na úkor Evropské unie, je to neoprávněné čerpání dotací.

Jana PETROVÁ, moderátorka: Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů říká, že na půdě neznámých vlastníků firma hospodařit může a majitele se snaží aktivně dohledávat. V případě, že je najde, nájem zpětně doplatí. Další podrobnosti najdete na serveru iRozhlas.cz.

Zdroj: Newton Media

Zprávy (Radiožurnál) z 28. 11. 2017, 8.00

Jana PETROVÁ, moderátorka: Holding Agrofert, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů, podle všech důkazů Radiožurnálu neoprávněně hospodaří na víc jak 1700 hektarech půdy. Jde o pozemky, které nemají jasného majitele. Společnostem tedy nepatří a ani je nemají v nájmu, přesto však na většinu půdy pobírají dotace od Evropské unie. Problém se týká i doby, kdy byl Andrej Babiš nejen majitelem Agrofertu, ale taky ministrem financí a místopředsedou vlády. František Košťál ze společnosti Oseva Agri Chrudim z koncernu Agrofert říká, že pokud se vlastník dohledá, firma mu peníze za užívání půdy, tzv. pachtovné, doplatí.

František KOŠŤÁL, Oseva Agri Chrudim: Máme to vyřešený úplně jednoznačně. Evidujeme, na kterých hospodaříme, a řeknu máme nějakej, nějakej účet, na který odkládáme jakoby pachtovný.

Jana PETROVÁ, moderátorka: Podle oslovených advokátů však postup firmy lze označit za doznání viny a jde o trestný čin. Podrobnosti se dočtete na serveru iRozhlas.cz.

Zdroj: Newton Media

Zprávy (Radiožurnál) z 28. 11. 2017, 9.00

Jana PETROVÁ, moderátorka: Na víc než 1700 hektarech půdy podle všech důkazů neoprávněně hospodaří holding Agrofert. Jde o pozemky, které nemají jasného majitele. Společnostem tedy ani nepatří a ani je nemají v nájmu, přesto však na většinu půdy berou dotace od Evropské unie. Rozlohu pozemků spočítal Radiožurnál z veřejně dostupných databází. Problém se netýká jen stavu dnes, ale taky doby, kdy byl Andrej Babiš současně majitelem Agrofertu a zároveň místopředsedou vlády a ministrem financí. Podle oslovených právníků jde o trestný čin. Dotační poradce ze společnosti Agroteam Michal Weber říká, že na takové čerpání dotací nemá Agrofert nárok.

Michal WEBER, dotační poradce společnosti Agroteam: Neměli by na ně čerpat dotace. Samozřejmě tady se vystavují tomu riziku, že v případě toho sporu samozřejmě to bude odhaleno, ty pozemky budou de facto násilnou formou ze strany poskytovatele dotace vyškrtnuty z toho, z toho jejich užívání, ale v obecné rovině sami o sobě oni dobrovolně by neměli užívat tyto pozemky.

Jana PETROVÁ, moderátorka: Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů říká, že Agrofert hospodaří na pozemcích v souladu s platnými právními předpisy. Společnost se prý navíc snaží majitele aktivně dohledávat. Podrobnosti najdete na serveru iRozhlas.cz.

Zdroj: Newton Media

Zprávy (Radiožurnál) z 28. 11. 2017, 12.00

Jana GULDA, moderátorka: Holding Agrofert hospodaří podle veřejně dostupných databází neoprávněně na víc než sedmnácti stech hektarech půdy. Jak zjistil Radiožurnál, jde o pozemky bez jasného majitele. Na většinu půdy přitom koncern bere dotace od Evropské unie. Problém se týká taky období, kdy byl majitelem Agrofertu předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Oslovený advokát Petr Toman říká, že jde o trestný čin.

Petr TOMAN, advokát: Pokud nemám právní vztah k tomu pozemku, pak ho nesmím užívat a pokud ho užívám, pak se podle mého názoru jedná o trestný čin neoprávněného užívání cizí věci.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů mailem napsal, že na půdě neznámých vlastníků Agrofert hospodařit může. Společnost se údajně snaží majitele aktivně dohledávat.

Redaktor – citace: Jan PAVLŮ, mluvčí Agrofertu: “Koncern Agrofert bezesporu není v České republice jediným, kdo se v dané historicky vzniklé situaci nachází. Ovšem na rozdíl od jiných subjektů se snaží situaci narovnat.”

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš kauzu nekomentoval, nezvedal telefon ani nereagoval na SMS. Janek Kroupa a Markéta Chaloupská, Radiožurnál.

Zdroj: Newton Media

Dvacet minut Radiožurnálu z 28. 11. 2017, 17.00

Jan POKORNÝ, moderátor: Dobrý den. Holding Agrofert podle nashromážděných důkazů neoprávněně hospodaří na více než 1 700 hektarech půdy. To je víc než 2 300 fotbalových hřišť. Jsou to pozemky, které nemají jasného majitele. Na řadu z nich Agrofert pobírá dotace. To je základní zjištění, s nímž přichází Janek Kroupa a tým investigativních reportérů Radiožurnálu. V dnešních Dvaceti minutách, speciálních Dvaceti minutách s Jankem Kroupou, budeme debatovat o některých otázkách, které výše uvedené zjištění vyvolává. Janku, dobrý den.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor: Jak jste přišli k tomu číslu 1 740 hektarů, na kterých údajně neoprávněně hospodaří Agrofert?

Janek KROUPA, investigativní novinář: My jsme propojili několik existujících databází, vyšli jsme z údajů, které zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde zveřejnili pozemky, u kterých není známý majitel. Ty pozemky jsme prolnuli s takzvaným LPISem, což je registr půdy, na které hospodaří zemědělci. Mimochodem ten registr je důležitý v tom, že on je vlastně rozhodujícím faktorem pro udělování dotací. K tomu se dostaneme později. A to celé jsme promítli do katastru. A z toho vyšlo číslo, které je výrazně vyšší než těch 1 740 hektarů a my jsme pak použili ještě další filtr, kdy jsme ořízli pozemky, které mohou být chybou, chybou v měření, nebo mohou být důsledkem třeba zorání mezí, cest. Použili jsme filtr, tuším, 200 nebo 500 metrů čtverečních tak, abychom, abychom vlastně se vyvarovali chyb a vyšlo nám číslo 1 740. Je to číslo, které ale nepochybně nemůže být konečné, protože ve skutečnosti ten problém se týká pozemků, ke kterým ten zemědělec nemá právní důvod. My jsme vzali pozemky, ke kterým právní důvod technicky mít ani vlastně nemůže, ale to ještě neznamená, že nemá právní důvody i .. i s lidmi, které třeba zná a hádá se s nimi. Ti lidé nechtějí, aby na nich hospodařil. Ale to jsou pozemky, na které my nedokážeme tímto mechanismem přijít.

Jan POKORNÝ, moderátor: Dodejme jenom, že je to společná práce investigativní redakce a datařského týmu Českého rozhlasu. Jak dlouho jste na tom dělali?

Janek KROUPA, investigativní novinář: My jsme vlastně původně to začali dělat s tím, že za mnou přišel zemědělec, který mi vyprávěl, že má spor s Agrofertem a že mu Agrofert hospodaří a bere dotace na jeho pozemky a on to nechce. Potíž je, že my, jak jsem říkal, nejsem, nejsme schopni vlézt do databází Agrofertu a vytáhnout z těch databází, neb jsou neveřejné, kde vlastně všude mají a nemají právní důvody. A tak jsme zvolili jiný mechanismus. Je tam ještě jedna, jedna pozoruhodná okolnost a ta se týká, a vyplynula z toho, že když jsme oslovili Agrofert, tak Agrofert sám přišel, že těch sporných pozemků má 1,5 % z jím obhospodařovávaných pozemků celkem. A to je číslo více než 2,5krát větší než to číslo, na které jsme přišli my. To znamená, nějakých 3 700 hektarů půdy, což je v podstatě celá Praha, celá vnitřní Praha, promiňte.

Jan POKORNÝ, moderátor: Pro spravedlnost dlužno dodat, že Agrofert sice toto uznává, říká ale také, že podobným stylem hospodaří řada dalších zemědělských podniků v České republice, ale Agrofert je alespoň ten, který aktivně ty původní majitele vyhledává, jestli jsem dobře rozuměl jejich reakci.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Ano, to říkají. Když jsme tu reakci předestřeli právníkům, ti se smáli a říkali, že ta reakce se jmenuje “doznání k trestné činnosti”. My nejsme od toho, abychom tu trestnou činnost jaksi titulovali trestnou činností, to nepochybně na konci udělá soud, pokud k němu dojde. V každém případě nelze říci, že by se to opravdu týkalo všech zemědělců, to není pravda.

Jan POKORNÝ, moderátor: Ale nelze říci, že se to týká jenom Agrofertu.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Ne, netýká se.

Jan POKORNÝ, moderátor: To je pravda.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Ne, netýká se to jen Agrofertu, ale uznejte, Jene, že ve skutečnosti ne mnoho zemědělců je ve vládě.

Jan POKORNÝ, moderátor: Uznávám. Poslechněme si reportáž, kterou Janek Kroupa na tohle téma natočil.

/ Reportáž /

Janek KROUPA, investigativní novinář: Jsem zhruba 500 metrů od malé vesnice Kočí. Právě tady sídlí společnost Oseva Agri Chrudim, která je součástí holdingu Agrofert. Tato společnost má hospodařit na necelých 100 hektarech, u kterých stát nezná majitele, stejně jako ostatní. Zkusím zjistit, jestli tady ještě někdo pracuje, jsou 3 hodiny za chvilku. Haló? Dobrý den.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Dobrý den.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Já se jmenuju Janek Kroupa a jsem z Českýho rozhlasu.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Jasně.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Zjistili jsme, že hospodaříte na 97 a kousek hektarech, u kterých stát nezná majitele, respektive není schopen ho identifikovat.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: To bych řekl, že je, že to, že to bude daleko míň, ale budiž jako. Nevím, jo.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Vysvětluje inženýr František Košťál ze společnosti Oseva Agri Chrudim. On je odpovědný za evidenci půdy a dotace. Radiožurnál oslovil řadu právníků a specialistů na dotace, aby posoudili, co vlastně neoprávněné hospodaření znamená. Jedním z nich je i advokát Václav Vlk.

Václav VLK, advokát: Každopádně by to bylo podle mého názoru neoprávněné užívání cizí věci a s tím způsobený zisk, na který pamatuje i dneska nový zákon, jak trestní, tak nový občanský zákoník, protože já prostě hospodařím na cizím majetku a vím to, že hospodařím na cizím majetku. A ty peníze jsou někoho cizího, anebo jsou státu, když ten cizí není.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Když na to ještě čerpám dotaci, tak se dopouštím čeho?

Václav VLK, advokát: Když na to čerpám dotaci, tak je to dotační podvod. To je prostě naprosto jednoznačné, buď běžný, prostý podvod na úkor toho vlastníka pozemku, anebo dotační podvod na úkor státu, respektive Evropské unie, protože to je přímo trestný čin proti Evropské unii.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Ta moje základní otázka je, na základě jakého právního důvodu vy na těch pozemcích hospodaříte a čerpáte na ně dotace?

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Jasně, to může bejt, ale nemusí bejt, že jo. Ne vždy, ne vždy na to čerpáme asi dotace. No, tak nic, do toho se nebudeme teďka pouštět, jasně. Já vám to, já vám teďka nezodpovím, že jo, já bych to, musím, musíme to nějakým způsobem rozebrat. Jednak 97 hektarů, což se mi zdá hodně.

Janek KROUPA, investigativní novinář: My máme ty pozemky identifikovaný, my jsme si, my jsme schopní je dokonce jako definovat.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Jasně, o to míň, že jo. Takže my to samozřejmě nějako samozřejmě jsme schopni …

Janek KROUPA, investigativní novinář: My jsme schopný to definovat.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: … nějako dohledat, no. Já to, já tohle …

Janek KROUPA, investigativní novinář: A problematicky.

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Já to, já to, já to, jasně, beru, tak teď to vememe obráceně, jako když to, když skutečně nebudeme užívat, tak jak to bude v krajině vypadat, otázka druhá, jako jak se to potom tomu státu vrátí.

Janek KROUPA, investigativní novinář: V zásadě pro nás je jako klíčový, jestli byste uměli teda jako vysvětlit tenhle ten princip, jak, jak to máte vyřešený i právně?

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: My samozřejmě v evidenci, v evidenci mám lidi, co si budeme říkat, ano, jsou a máme je, ale 97 hektarů se mi zdá …

Janek KROUPA, investigativní novinář: A jak to, jak to, jak to s nimi máte vyřešený u těch, o kterých víte teda?

Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim: Jako mám, máme to vyřešený úplně jednoznačně. Evidujeme, na kterých hospodaříme a řeknu, máme nějakej, nějakej účet, na kterej odkládáme, na který odkládáme jakoby pachtovný, že jo. Jak může mít, prostě ti, ti lidi, stejně jako je nedohledá stát, ani my nejsme je schopní dohledat.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Aha. S vysvětlením Františka Košťála z firmy Oseva Agri, která patří do holdingu Agrofert, ale nesouhlasí ani právník Petr Toman. Ve chvíli, kdy já tady mám vlastně jaksi argumentaci, že je pravdou, že ta společnost užívá pozemky, u kterých nezná majitele, ale že ty peníze z toho, z toho užívání odvádí na nějaký speciální účet, který si vede a pak z něj třeba někdy v budoucnu vyplatí. Je to argumentace, která je jaksi oprávněná?

Petr TOMAN, právník: Nespatřuju žádnou oprávněnost na této argumentaci. Naopak já to spatřuju jako doznání k té trestné činnosti, jako vědomí o tom, že porušuju zákon, vědomí, dokonce přímý úmysl, že užívám cizí věc a vědomí o tom, že ji užívám neoprávněně.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Holding Agrofert jako celek reagoval jen písemně. Podle mluvčího Jana Pavlů se majetkové vztahy snaží narovnat. Peníze za nájemné k pozemkům, jež nevlastní, prý ukládají na speciální účty. Uvědomují si, že skutečně nemají takzvaný právní důvod k užívání. Podle něj to ale nebrání obhospodařování půdy a čerpání dotací. Problém se prý týká i dalších. Společnost Agrofert dohromady hospodaří na více než 1 700 hektarech půdy, u kterých není jasný vlastník. Pro představu jde o území celé Prahy 1, 2 a 3 a k tomu ještě farmy Čapí hnízdo se všemi jejími pozemky.

/ Konec reportáže /

Jan POKORNÝ, moderátor: U mikrofonu Dvaceti minut Radiožurnálu je stále investigativní reportér Janek Kroupa. Janku, je to prokazatelně neoprávněné hospodaření to, o čem mluvíme?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Z pohledu právníků ano. Nemáte-li právní důvod na těch pozemcích být, nemáte tam co dělat a nemáte právo na tom ani hospodařit ani z toho mít zisk, notabene na tom nemáte, na to nemáte právo brát dotace.

Jan POKORNÝ, moderátor: Nemůže se stát, že na těch pozemcích někdo, ano, neoprávněně podle práva, hospodaří ale omylem anebo v dobré víře?

Janek KROUPA, investigativní novinář: To se stát samozřejmě může a my jsme očekávali tuhle tu, tuto reakci, a proto jsme objížděli firmy Agrofertu a ptali jsme se, jestli o tom, o tom stavu vědí a zároveň, zároveň, jestli se ho snaží nějakým způsobem napravit, respektive jestli mají třeba nějaké skryté historické právní důvody, smlouvy, pachtovní smlouvy, nájemní smlouvy. Jenom pro upřesnění, ta pachtovní smlouva je obdoba nájemní smlouvy, ale je to jaksi jako relikt ze středověku, kdy se vlastně pronajímaly celé, celé farmy a dávaly se vlastně k užívání, čili to je jakoby užívací titul k té, k té půdě. Ale jejich reakce nebyla taková, oni neříkali: “Jejda, my tady máme nepořádek, to jste hodní, že jste nás upozornili,” byť to říct mohli. Oni totiž mají oddělení na evidenci půdy a to oddělení evidence půdy velmi přesně ví, jakou půdu mají. A to, že to vědí a argumentují tím, že mají jakýsi účet někde, na který odvádějí jakési virtuální nájemné tak, aby se, aby se posléze mohli vypořádat s těmi lidmi, kteří by se potencionálně do budoucna mohli přihlásit, tak je vlastně samo o sobě důkazem, že, že ten stav znají a vědí, vědí o něm velmi dobře.

Jan POKORNÝ, moderátor: A ten argument, že přeci jenom, pragmaticky viděno, je lepší, když na té půdě aspoň někdo hospodaří, než aby ležela ladem?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Ano, to je argument velmi dobrý. Naposledy si pamatuji, že ho použili squatteři na vile Ladronka, kteří dokonce říkali, že tu Ladronku používají pro lidi. Pak je vyvedla policie, přestože někteří z nich se vázali ke komínu.

Jan POKORNÝ, moderátor: Jaká je reakce na tohle zjištění u příslušných orgánů? Kde jsme se ještě ptali?

Janek KROUPA, investigativní novinář: My jsme se ptali všude. Ptali jsme se na ministerstvu zemědělství, ptali jsme se na SZIFu, což je fond, který přerozděluje dotace. Pro nás poměrně překvapivé bylo, že ty státní orgány o tom vlastně nevěděly. Oni neznali databázi, kterou zveřejnil jejich příbuzenský úřad, který je tedy mimochodem pod ministerstvem, které dlouho spravoval Andrej Babiš. To je ten Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tuto databázi oni neznali. Čili v tuto chvíli oni jsou v procesu právních analýz a řeší, řeší, co s tou situací budou dělat.

Jan POKORNÝ, moderátor: Jaké je to nejpravděpodobnější řešení?

Janek KROUPA, investigativní novinář: No, nejjednodušší je požádat u těch sporných pozemků lidi, kteří ty pozemky užívají, aby doložili právní důvody, a pokud ten právní důvod nemají, tak je prostě vyškrtnout, což je něco, co se vlastně děje. Už jsme narazili na situaci, kdy, kdy jsme říkali, že není pravdou, že každý zemědělec má ten problém. Totiž základní potí…, základní potíží celého tohodle toho příběhu je, že v roce 2004, kdy vznikla ta databáze LPISu, to je té půdy, na které, na které zemědělci hospodaří, tak stát tu registraci udělal velmi živelným způsobem a v zásadě uvěřil všem zemědělcům, že to, kde jezdí traktorem, je také jejich. Čili …

Jan POKORNÝ, moderátor: Tedy téměř všem zemědělcům.

Janek KROUPA, investigativní novinář: No, on, on vlastně to zapsal podle toho, co si ti zemědělci vlastně nahlásili, aniž by to jakkoli dál dohledával. A věřil v samoočistnou, v samoočistný talent tohoto registru, kdy ta samoočišťující schopnost tam skutečně existuje, protože já zjistím, že vy mi jezdíte traktorem na půdě, oznámím to, LPIS si nechá od nás obou předložit, nebo dneska SZIF, to je ten fond, který rozhoduje o registraci a spravuje ten LPIS a rozhoduje o dotacích, tak rozhodne, kdo z nás má právní titul a tomu to nechá zapsáno. Od roku 2009 se změnil systém zápisu do LPISu a dneska už žádnému zemědělci pozemek, ke kterému nemá právní důvod, nikdo nezapíše. Takže z toho vyplývá, že lidé, kteří začali podnikat po roce 2009 v zemědělství, nemohou mít tenhle ten problém, protože by ty pozemky zapsány mít nemohli. Pak existují další, kteří jsou slušní, a když jim něco nepatří, tak tam prostě s traktorem nejezdí.

Jan POKORNÝ, moderátor: Jak se může stát, nebo jak se mohlo stát, že na půdu, která tomu vlastníkovi nepatří, dostane dotaci? Tam je další chyba v tom systému?

Janek KROUPA, investigativní novinář: No, ten systém totiž sám o sobě k vám jako k žadateli přistupuje s důvěrou. Je to stejné jako u kotlíkových dotací. Vy přijdete na úřad a řeknete “já mám takový plynový kotel a chci na něj dotaci” a ten stát vám ho dá, a když vás práskne soused, tak teprve v té chvíli ten stát do toho vstupuje s nějakou kontrolou. Tady v tomto případě, což je vlastně mimochodem přístup, který je asi zásadně správně. Tady v tomto případě je vlastně rozhodující to, co máte zapsáno v tom LPISu. A když vás nikdo nepráskne, no, tak ten stát nemá důvod vám vlastně a priori nevěřit. Potíž, který, který, kterou s tím máme my v tuto chvíli, je, že nejsme schopni přesně dopočítat, o kolik peněz, o jaké množství dotací se jedná. A teď se bavíme skutečně jen o dotacích, nikoli o zisku, který vy na těch pozemcích, nebo který, který ti zemědělci na těch pozemcích mají. My jsme mluvili s lidmi, kteří se dotacemi zabývají. Problém je, že na jeden hektar vy můžete čerpat dotace od 7 tisíc korun až po 25 tisíc korun a nikdo jinej než stát a Agrofert neví, na které hektary jak velkou část dotace dostali. Ten stát to dokonce nevede směrem k jednomu hektaru, ale k subjektu jako takovému. Čili my jsme byli schopni ověřit, že na ty sporné pozemky Agrofert skutečně dotace čerpá, ale kolik přesně, my dopočítat nejsme schopni. Přesto jsme si udělali takový jakoby pomocný, pomocnou kalkulaci, kdy jsme vzali jenom ty úplně nejzákladnější dotační tituly a vyšlo nám to v tom nejnižším čísle, se kterým jsme pracovali, nám to vyšlo na zhruba 10 milionů ročně. Čili ten rozptyl může být od těchhle těch zhruba 10 milionů až po nějakých 100 milionů v případě, že by čerpali tu nej…, ty nejvyšší sazby.

Jan POKORNÝ, moderátor: V jedné z reportáží, kterou váš tým na tohle téma připravil, říká, tuším, že je to advokát Vlk, že už v historii jsou známy judikáty, které se zabývají touhle problematikou. To je tedy stejná písnička jako ta, kterou řešíme teď?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Do značné míry ano. My jsme jeden z těch judikátů zkoumali podrobněji a tam skutečně je člověk dosouzen, tuším, dostal pět let za to, že uvedl nepravdivé údaje, že, že mu nepatřily pozemky, o kterých tvrdil, že mu patří a čerpal na ně dotace. Čili, ano, za tohle to lidé odsouzeni jsou. Do jaké míry to bude trestáno i v tomto případě, my nevíme, nicméně ti právníci se vlastně shodují, že ten, kdo tohle má rozhodnout, je policie a soud, že před soud to nepochybně patří. Jaký trest a komu, je druhá věc, protože tady vlastně velmi pravděpodobně by policie mohla uplatňovat i odpovědnost právnických osob, včetně všech osob v managementu.

Jan POKORNÝ, moderátor: To mluvíte o Agrofertu. Ale jestliže připouštíme, že se …

Janek KROUPA, investigativní novinář: Všech. Ano.

Jan POKORNÝ, moderátor: … to týká řady dalších zemědělců, tak vy si dovedete představit, že by takový nástroj byl použitý v praxi?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Že by pozavírali třetinu zemědělců? Ano, to si představit dovedu.

Jan POKORNÝ, moderátor: Říká Janek Kroupa, host dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Na závěr otázka, kterou nám během dneška kladou posluchači. Když se to týká i dalších zemědělců, proč jsme se zaměřili zrovna na Agrofert?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Má to důvody dva. První důvod je, protože Agrofert je prostě největší. A za druhý, ne každý zemědělec má svého šéfa ve vládě. A my jsme specificky prověřovali období nebo zejména období mezi lety 2014 až 2016, což je období, kdy Andrej Babiš byl majitelem Agrofertu a zároveň byl místopředsedou vlády a ministrem financí.

Jan POKORNÝ, moderátor: Jaké investigativní kroky, které alespoň můžete naznačit, chystáte dál?

Janek KROUPA, investigativní novinář: Budeme v tom pokračovat zítra, protože, pokud vím, tak už v tuto chvíli se připravují nějaké reakce zmíněných orgánů, zejména zřejmě na straně ministerstva zemědělství. Ale jak daleko půjdou, uvidíme, uvidíme během dne.

Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl investigativní reportér Janek Kroupa. Děkuju. Na shledanou.

Janek KROUPA, investigativní novinář: Pěkný den.

Zdroj: Newton Media

Zprávy (Radiožurnál) z 28. 11. 2017, 18.00

Martin KŘÍŽEK, moderátor: Andrej Babiš dnes zároveň odmítl komentovat podezření, že koncern Agrofert neoprávněně hospodaří na více než 1700 hektarech půdy. Podle zjištění Radiožurnálu jde o pozemky bez jasného majitele, společnosti tedy nepatří. Přesto ale podnik čerpá na většinu půdy dotace.

Andrej BABIŠ, předseda hnutí (ANO): Já jsem Agrofert svěřil do svěřenských fondů v rámci Lex Babiš a já myslím, že Agrofert dal tiskovou zprávu, takže se k tomu nebudu vyjadřovat.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Říká Babiš. Problém se ale týká i období, kdy byl Babiš majitelem Agrofertu. A na to už předseda hnutí ANO neodpověděl. Mluvčího holdingu Karel Hanzelka reagoval, že nejde o nic nezákonného.

Karel HANZELKA, mluvčí, Agrofert: V této situaci jsou stovky zemědělců v České republice, my se ohrazujeme proti tomu, aby tato skutečnost byla otáčena jenom proti Agrofertu.

Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka: Podle oslovených advokátů je ale hospodaření na cizí půdě trestný čin. Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL kvůli hospodaření firem na cizích pozemcích plánuje změnit pravidla přidělování dotací na půdu. Janek Kroupa a Markéta Chaloupská, Radiožurnál.

Zdroj: Newton Media