Rozhlas trvá na zvýšení poplatku, ČT v to nevěří

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová. Foto: Profimedia.cz

Na pozadí takzvané druhé digitalizace televizního vysílání a souvisejícího sporu o účtování DPH veřejnoprávními médií oživla debata o tom, jestli Česká televize a Český rozhlas nemají mít po letech opět vyšší koncesionářský poplatek. Ten tvoří hlavní zdroj příjmů, který obě veřejnoprávní instituce měsíčně vybírají od majitelů přijímačů. Český rozhlas sice pochybuje, že by na to stávající parlament či vláda kývly, nicméně usiluje o zvýšení poplatku zhruba o desetikorunu, ze stávajících 45 Kč měsíčně. Česká televize, které se platí 135 Kč měsíčně, odhaduje, že navýšení je v současné situaci nereálné. Koncesionářský poplatek se v případě Českého rozhlasu neměnil od roku 2005, v případě České televize od roku 2008. 

Obě veřejnoprávní instituce zároveň tlačí na to, aby jim stát v chystané novele zákona o DPH zachoval v účtování daně z přidané hodnoty výjimku a ony nepřišly tak o stamiliony ročně ze svých rozpočtů. Televize vyčíslila výpadek ročních příjmů na 350 až 400 milionů (letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem 6,96 miliardy), Český rozhlas na 120 milionů (rozpočet má teď 2,25 miliardy). Televize argumentuje, že by se jí nedostávalo peněz na státem přikázaný přechod na DVB-T2, rozhlas už spustil plošné škrtání tabulkových míst o několik procent.

„Návrh novely zákona o DPH v případě schválení parlamentem zruší výjimku pro Český rozhlas už v roce 2019. Dojde-li k tomu, Českému rozhlasu bude příští rok v rozpočtu chybět zhruba 120 milionů korun. Vedení Českého rozhlasu bude usilovat o to, aby byla nad novelou zákona o DPH v parlamentu vyvolána diskuse s cílem tuto výjimku zachovat,“ sdělil na dotaz Médiáře mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. „Stejně tak bude vedení Českého rozhlasu usilovat o navýšení rozhlasového poplatku. Výše rozhlasového poplatku totiž stagnuje od roku 2005. Debata o zvýšení rozhlasového poplatku je nicméně záležitostí minimálně měsíců a její výsledek je nejistý, což dokládá dlouhodobě chybějící politická vůle pro tento krok,“ doplnil.

„Snažíme se to koordinovat, informujeme se navzájem,“ řekl Médiáři k postupu ohledně výjimky na DPH generální ředitel Petr Dvořák koncem července. „Jejich přístup je trochu jiný, oni mají pocit, že jednodušší varianta je, že sněmovna schválí navýšení koncesionářského poplatku. Já myslím, že to je politicky neprůchodná varianta, ale každý děláme, co umíme,“ uvedl také šéf ČT. „Věřím, že poslanci pochopí, že opravdu není fér, aby divák platil něco, co má platit stát,“ podotkl směrem ke zmíněnému přechodu na DVB-T2.

„Napravujeme to, co bývalá poslanecká sněmovna protiprávně proti evropské směrnici o DPH přijala,“ tvrdila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v půli července v dlouhé parlamentní debatě, která předcházela hlasování o důvěře vládě. „Minulá sněmovna schválila poslanecký návrh, změnu DPH, v rozporu se směrnicí Evropské unie a hrozil nám po dobu zhruba jednoho roku infringement. Ta úprava prostě není možná, nedovoluje to harmonizovaná daň, jakou DPH je, a evropská směrnice,“ tvrdila.

„My tu úpravu vyprecizujeme, narovnáme ji, vydefinujeme úplatu a do zákona to dáme v souladu se směrnicí a judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a tak se i stalo a tak je to v balíčku,“ prohlásila ministryně Schillerová před poslanci, s odkazem na chystaný balíček daňových zákonů směrovaný k příštímu roku 2019. Podle šéfa ČT Dvořáka to ale skončilo jinak, že popisuje ministryně: „Měli jsme dlouhou debatu s ministerstvem financí, tvářili se, že se pokusí najít řešení, které by nám vyšlo vstříc, ale ve finále neudělali vůbec nic a dali zákon v podobě, kterou navrhovali původně, bez našich připomínek.“ Dvořák proto věří, že se veřejnoprávním médiím podaří podobu návrhu zvrátit pozměňovacími návrhy poté, co novela po prvním čtení půjde k projednání do výborů sněmovny.

Výjimka na DPH místo zvýšení poplatku

Česká televize předložila státní správě návrh vlastního řešení. „S ministerstvem financí jsme vyjednávali několikrát, nejen na úrovni ministerské, ale i na úrovni sekčních šéfů. A přišli jsme s řešením, které podle nás a podle našich poradců, které na to máme, řeší jejich problém, tedy jak změnit zákon, aby nebyl napadnutelný ze strany Evropské unie, i když si myslím, že tento argument je hodně vágní,“ popsal na dotaz Médiáře Petr Dvořák. „Naše řešení zároveň umožňovalo, aby po dobu, kdy probíhá digitalizace, jsme měli jistotu, že způsob účtování, který používáme dnes, můžeme aplikovat až do roku 2021. Řešili jsme to formou přechodových ustanovení, v nichž by bylo definováno, že Česká televize a Český rozhlas mohou do roku 2021 účtovat tak, jak to dělají dnes. To by nám garantovalo, že finanční správa nerozporovala způsob účtování DPH, jak ho dnes děláme, a my bychom měli peníze a mohli je vynaložit na to, na co byly původně určené, to znamená na celou digitalizaci.“

„Česká televize má příjmy z reklamy, ty má samozřejmě regulované a jsou minimální, a majoritní příjmy má z koncesionářských poplatků. A v podstatě změna, kterou si prosadili a která je v rozporu se směrnicí Evropské unie, spočívá v tom, že do základu daně, do zdanitelných plnění zahrnují všechno, a to prostě možné není. To je v rozporu se směrnicí, v rozporu s konstantní judikaturou soudu Evropského soudního dvora,“ prohlásila šéfka státní kasy v červenci. „Není pravda, co říkala ministryně Schillerová ve sněmovně, že bychom aplikovali 100% odpočet, současný odpočet je kolem 75 %, a myslím, že je spravedlivý,“ kontroval o pár týdnů později ředitel ČT.

Ten přitom doufá, že vláda ponechá výjimku ohledně DPH pro televizi aspoň do završení přechodu na DVB-T2, s nímž se počítá v půli roku 2020. Pokud by výjimka zůstala i dál, nemusel by se podle Dvořáka zvyšovat koncesionářský poplatek: „Naše představa byla, že kdyby takový systém fungoval do budoucna, tedy po roce 2021, samozřejmě by došlo k reálnému navýšení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu, ale zase by to netlačilo poslaneckou sněmovnu k tomu, aby uvažovala o změně a navýšení koncesionářského poplatku jak pro nás, tak pro rozhlas. To řešení bylo vstřícné vůči všem a nevytvářelo problém, který vzniká dnes, totiž že divák, který platí koncesionářské poplatky a očekává, že za to budeme vyrábět a vysílat pořady, ale my z koncesionářského poplatku máme brát peníze a platit jimi něco, na co nám vláda peníze slíbila, ale teď nám je bere.“

Babišova vláda k médiím

Téma DPH ve spojitosti s Českou televizí a Českým rozhlasem je zatím jediné konkrétní z oblasti médií, o němž se čerstvá vláda Andreje Babiše (ANO) veřejně zmínila. V programovém prohlášení kabinetu, který před necelým měsícem získal důvěru, totiž ohledně médií stojí jen vágně: „Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“