Rezervujte si datum: na úterý 22. ledna 2019 chystáme další Digiveletrh. Bude to už pátá výroční přehlídka novinek digitálních agentur. Ty zapsané v našem katalogu budou mít účast výhodnější.

Rozhlasu přišla předžalobní výzva Agrofertu

Senátní komise se zabývala situací ve veřejnoprávním rádiu po Kroupových reportážích.

Janek Kroupa (vlevo) a René Zavoral na schůzi senátní komise

Janek Kroupa (vlevo) a René Zavoral v úterý na schůzi senátní komise

Do Českého rozhlasu dorazila tento týden předžalobní výzva holdingu Agrofert, jako reakce na reportáž z loňského listopadu o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. Informoval o tom generální ředitel rozhlasu René Zavoral v úterý na zasedání senátní komise pro sdělovací prostředky. Komise se zabývala právě situací v rozhlase, která následovala po odvysílání zmíněného materiálu reportéra Janka Kroupy. Zavoral před senátory zopakoval, že ze stížnosti, kterou Agrofert na reportáž poslal, uznal jen desetinu připomínek. Ani předžalobní výzva podle Zavorala nepřiměje rozhlas k omluvě. „Dohodli jsme se s panem ředitelem Pokorným [Jan Pokorný je ředitel zpravodajství Českého rozhlasu – pozn. red.], že není důvod se omlouvat,“ řekl šéf veřejnoprávního rádia před senátory.

Rozhlas v Kroupově listopadové reportáži informoval o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), hospodaří na 1.700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace. Následně o příspěvku diskutovala Rada Českého rozhlasu, na reportáž jako na neobjektivní si stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek. Materiál ostře zkritizoval také Zavoral, následně o sporu s Kroupou promluvil také v pořadu Vlivní na televizi Barrandov, který moderuje manželka Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta Miloše Zemana. Proti Zavoralově kritice se v petici ohradily přes dvě stovky pracovníků rozhlasu. „Mohl jsem být méně expresivní, mohl jsem být diplomatičtější,“ uznal ředitel před senátory. Před několika dny vzal některá svý kritická slova zpět ve společném prohlášení s ředitelem zpravodajství Janem Pokorným. Trvá ale na tom, že reportáž byla pochybením z hlediska formy. “Z mého pohledu ta práce nebyla kvalitně odvedena,” prohlásil. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle šéfa rozhlasu požádala o vyjádření, proč v reportáži “nedošlo k jednoznačné objektivitě”.

„Situace v Českém rozhlase je znepokojivá, vidím to tak, že se tam vytvořily dva téměř nesmiřitelné tábory mezi vedením na jedné straně a zaměstnanci na druhé straně,“ předeslala Daniela Filipiová (ODS), předsedkyně senátní komise pro sdělovací prostředky. Ta si podle Filipiové pozvala oba aktéry proto, aby „vyzvala obě strany ke zklidnění situace“, k tomu, aby našli řešení a Český rozhlas dál pracoval jako veřejnoprávní médium. To také jednomyslně doporučila ve svém následně přijatém usnesení. To mluví i o tom, že pnutí kvůli reportáži by se mělo uklidnit, aby nepřerostlo v “neřešitelnou situaci, která by všem zaměstnancům Českého rozhlasu znemožňovala provádět kvalitní práci”. „Kdyby nešlo o Agrofert, nikdo o tomto sporu neví,“ míní Filipiová.

„Je to spor o to, jestli některé věci byly udělány dobře,“ předeslal v úvodní řeči směrem k senátorům generální ředitel Zavoral. Řekl, že petici proti němu podepsalo 160 zaměstnanců a 54 externistů, přičemž rozhlas má celkem 1.600 zaměstnanců a dalších 1.000 externistů. Pracovníků zpravodajství je podle Zavorala pod peticí podepsána necelá polovina. „Vnímám to jako názorový spor o konkrétní příspěvky,“ uvedl také. Ředitel rovněž tvrdil, že vznikaly i aktivity na jeho podporu, ale byl proti tomu, aby se rozvinuly. „Zastavil jsem veškeré aktivity na svou podporu. Máme se věnovat programu, ne žabomyším válkám uvnitř,“ prohlásil Zavoral. „Situace je uklidněna,“ je předsvědčen. Tečku za kauzou by podle něj měl udělat verdikt etické komise rozhlasu a následné společné setkání managementu a redaktorů nad analýzou Faktulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O tu Zavoral opřel své závěry před Radou Českého rozhlasu.

Reportér Janek Kroupa má za to, že probírat detaily reportáže na politické půdě se nemá. Že to řeší senát a bude to dnes ve volebním výboru řešit poslanecká sněmovna, mu přijde nešťastné. „Primárním zájmem je, aby do práce žurnalistické nezasahovaly jevy právě z politiky a popravdě ani z managementu,“ prohlásil. Řešení je podle něj nutné najít na půdě rozhlasu a má za to, že se to podaří. Už dřív navrhoval, aby se právě oddělovalo manažerské a žurnalistické vedení rádia. V pozdější diskusi připomněl, že k inkriminované reportáži musel zapracovat připomínky řady nadřízených po editoriální linii – tvrdí, že jich nad sebou má 14 – a že zastupitelé pomohou, pokud se zasadí o respektovatelné osobnosti, až se bude volit rozhlasová rada. A že pomoc senátorů uvítá, pokud bude ohrožena svoboda projevu: „Zatím ta situace nenastala.“

Senátorka ČSSD Eva Syková v následné diskusi uvedla, že ji vadí, že se „novináři se stylizují do role policie“. Doporučovala kvůli tomu, aby investigativní reportáže v rozhlase byly zřetelně odděleny podobně jako v České televizi. „Pan ředitel pochybil. Kritizoval pana reportéra. Chápu, že svou chybu pak částečně uznal, ale měl ji uznat plně,“ míní senátorka Renata Chmelová (KDU-ČSL). Senátorka Zuzana Baudyšová (zvolena za ANO) předeslala, že není odborník, “co se týče radiokomunikací”, a že má za to, že ve sporu jde hlavně o komunikaci. „Jde tu spíš o mediaci mezi znesvářenými stranami,“ nechala se také slyšet. Řekla rovněž, aby si to Zavoral a Kroupa zkusili “rozříkat ručně, stručně”. Václav Chaloupek (klub STAN) varoval před tlakem ANO, KSČM a SPD na veřejnoprávní média. „Oni potřebujou, aby mohli ovlivňovat,“ míní Chaloupek. “Stížnost Agrofertu byla jedna ze zkoušek odolnosti,“ podotkl ke stížnosti podniku spojeného s šéfem ANO Babišem.