Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Rozlučte se s trudnomyslností. Rozsápal ji tygr

Královnu kontroverzních reality show doplňuje celý vějíř chytrého čtení. O viru i zbytečnosti remcání na internetu.

Ven už vycházíme především virtuálně. Co naplat: i takový svět se tu a tam rozbije

Ven už vycházíme především virtuálně. Co naplat: i takový svět se tu a tam rozbije. Repro: Google Street View

Netflix

Tiger King (Rebecca Chaiklin, Eric Goode)

Když něco na okamžik na mém Twitteru vystřídá pandemii, je to s největší pravděpodobností zmínka o Tiger Kingovi. Už jste nejpopulárnější show na Netflixu viděli? Jestli ne, směle do toho. Po prvním, ještě střízlivém dílu, vás čeká něco neuchopitelného – bizarní polyamorní vztahy, tygři, zbraně, drogy, pompézní život na nejchudším americkém venkově. Joe Exotic je člověk, kterého musíte vidět, psát se o něm vlastně nedá.

A pokud už máte krátký seriál za sebou, neuškodí ani jeho kritická recepce. Wired správně upozorňuje, že přes všechnu bizarnost, od níž nelze odtrhnout oči, jde pořád o show o člověku, „who wildly mistreats majestic animals, appears to prey on vulnerable young men, and at the very least seriously considers straight-up murdering a lady“. Hodit se bude i čtení Ireny Reifové, která u českých reality show upozorňuje na Bourdieuovu herezi statusu - posmíváme se zbohatlíkům, kteří se ekonomicky vyšvihli, kulturní a estetické normy své nové třídy ale neovládají.

Text

Cat Person (Kristen Roupenian, The New Yorker)

Můžete se dohadovat, proč povídka Kristen Roupenian zbořila před třemi roky internet. Snad jde o romanci, která se nebojí ukázat na donebevolající trapnost některých dostaveníček. Možná se také dokázala dotknout něčeho závažnějšího a text kreslí tenkou linii mezi souhlasem a situací, kdy chcete vycouvat ze společně strávené noci.

O povídce mluví zasvěceně Jan Bělíček v podcastu V chapadlech murmuruposlouchejte od 5. minuty a 50. vteřiny, začíná se peprnou ukázkou. Povídka ale stojí za přečtení celá. Za připomenutí díky Terce Ferjančekové. 

Covid-19 očima společenské vědy

Největší událost našich životů tohoto typu, jak mluví o koroně Václav Klaus, bedlivě sledují i společenští vědci. V tomhle dokumentu jsou postupně doplňované texty, které vznikly v češtině. Úhly pohledu mají různé, jak to jen společenské vědy umí. Z toho, co jsme četli, doporučujeme začít historikem Pavlem Kolářem na Seznam Zprávách, environmentalistkou Naďou Johanisovou v Deníku Referendum nebo historikem Jakubem Rákosníkem, který dal rozhovor Ekonomu.

Othering The Virus (Marius Meinhof, Discover Society)

Nejpozoruhodnější společenskovědní text k epidemii jsem ale četl anglicky. Autor vysvětluje, jak Evropa ve své namyšlenosti podcenila epidemii, protože se přece týkala té autoritářské a celkově zpátečnické Číny. Ta nyní pro změnu rozjela propagandu prodávající svůj systém jako nadřazený - vždyť si s virem tak účinně poradili!

Postřehů a vhledů je tam ale mnohem víc. Pozoruhodná je třeba zmínka, jak se čínským internetem šířil kritický text od lékaře z Wu-chanu. Aby ho cenzurní algoritmy nepoznaly, znalí si ho posílali v překladu do historických a zapomenutých jazyků. Změnili i jeho titulek na Jazyk může být vymazán a zapomenut, myšlenky a vzpomínky ale zůstanou. Bum.

The Outline, an attempt to build a bolder kind of news site, appears to have met its end (Joshua Benton, NiemanLab)

Americká média hlásí první větší oběť koronaviru. Padáka dostala celá redakce webu The Outline aka New Yorkeru pro mileniály. Doporučuju jejich stránky aspoň zkontrolovat. Občas jsem si říkal, jestli takhle vypadá budoucí web. Teď by se mohlo říct, že očividně ne! Naštěstí je to zase složitější, jak stopuje článek oborového NiemanLabu. Občas výtečný text, příště zase naštvaný tweet, který se nedopatřením natáhl na 600 slov, píše Joshua Benton, podle kterého nebylo jasné, jestli texty připomínají styl New Yorkeru, Wired nebo nerdského Politica. Za pozornost stojí taky jejich přístup k reklamě. Místo bannerů a programatické reklamy prodávali „full-screen, immersive experience“.

Když se podívám do archivu, co jsem od nich četl, je to zlý humor. Média by měla být zadarmo nebo Freelancer? Hodně štěstí s hledáním nájmu. Nad to třeba texty o tom, jak privilegia udělala z mužů neschopné nýmandy, jak houbičky vyléčily depresi a ateismus nebo jak může být produktivita nebezpečná věc.

Audio

Kolaps (Jan Bělíček, Pavel Šplíchal, A2larm)

Námět podcastu Kolaps je zatím těžké určit. Po třech dílech bych ho shrnul jako „povídání si o světě“. Nevybavím si žánr, kterému by víc hrozila plytkost. Tvůrci podcastu si ovšem prozatím dokázali vybírat silné osobnosti, u nichž díky fantastickému rozhledu tlachání nehrozí. Nový díl s politoložkou Zorou Hesovou o konzervativní kontrarevoluci se zabývá vzorci boje proti progresivním silám napříč národy, zdroji tohoto hnutí – a jako obvykle je to podnětný poslech. Snad jen maličké poučení pro budoucí tvůrce podcastů, které si můžou vzít z jinak skvělého úvodního dílu s Pavel Baršou. Že oproti rozhovoru nemusíte přepisovat, neznamená, že jsou lidi zvědaví na desetiminutové vykecávání autorů nad názvem podcastu.  

Are you a political hobbyist? If so, you’re the problem (The Ezra Klein Show, Vox)

Jde o data z Ameriky, vsadil bych si ale, že pro nás platí jakbysmet - za poslední dekády se víc lidí zajímá o politiku. Sledování voleb, každodenních šarvátek a následné diskuse v hospodě – jejich počty spíše rostou. Klesá ale skutečné zapojování do politiky. Asi netřeba vysvětlovat, že to není nadějný vývoj. Práci politologa Eitan Hersh je potřeba ocenit nejen z  důvodu, že vyhmátl dobré téma: ještě důležitější je, že nezůstal u dojmologie a svoje tvrzení má čím podložit. Víc takových.

Ondřej Sliš & Jakub Jetmar

George

Nedělní přílohu internetu podporuje digitální bankovnictví George