Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Rytmus na schůzce s Présidentem Karlem IV.

Že demence v reklamě funguje, už víme. Je to ono kýžené, výrazné vybočení z průměru, které upozorní na produkt či značku a je korunováno - po zásluze - i obchodními úspěchy.

Jestli ne za všechno, co doposud slovenský umělec udělal, tak za tuhle reklamu si Rytmus náš respekt zaslouží.

Rappeři se opravdu s nikým a s ničím nes***ou. Tak co? To už si opravdu mohl dát Rytmus schůzku s Présidentem Karlem IV. nebo si zazpívat na červené židličce ta ta ta ta

Nesdílím tedy zcela nadšení mého kolegy, dopisovatele Médiáře, Marka Prchala ze slovenské reklamy na T-Mobile. Slovenskou reklamu mám rád a měl jsem možnost ji poznat osobně na Zlatém klinci (obdoba našich Louskáčků). V mnohém je i dnes odvážnější, zajímavější, živelnější a hlavně snaživější - v dobrém i zlém.

Rozhodně to však neplatí pro reklamu na T-Mobile. Jen jsem si vzpomněl, jak si v diskuzích pod českou vánoční reklamou stěžovali Slováci na jejich trapné reklamy, které těm našim (třeba s Chuckem nebo se smrčky) nesahají ani po kotníky. A tak jsem se na ně podíval.

Bukekela Vianoce, to je fakt síla. Černouška Dedeho si přivezli slovenští kolegové kvůli mistrovství světa ve fotbale a nezbavili se ho až do Vánoc. Série k nekoukání, opravdu.

Ještě horší byly chodící vánočky – podle mnohých však spíše chodící, slušně řečeno, hovínka – na Orange.

Ty ale naštěstí neměly dlouhé trvání a byly střídány povedenější kampaní.

A tak dále. Prostě princip oblíbené Partičky (televizní show, postavená na improvizaci – původně divadelní -, která se chystá i u nás), použitý v reklamě.

Tolik ke slovenské reklamě, která se mi jinak opravdu líbí. Ale nechci být k ní ani nekritický. A ta poslední na T-Mobile, kde se zpívá dá dá dá – ta je moc fajn. Ale co je to jiného, než tzv. slices of life s dobře vybranou písničkou? Viz léta devadesátá v Čechách: „Já na to mám“ pro Škodovku atd.

Président Karel IV. - sýr. Repro: akcniceny.cz

Président Karel IV. - sýr. Repro: akcniceny.cz

Zpět do české současnosti. K sýrům, práškům, šamponům, pivům, atd.

To, že demence v reklamě funguje, už víme. Koneckonců je to ono kýžené, výrazné vybočení z průměru, které upozorní na produkt či značku a je korunováno - po zásluze - i obchodními úspěchy.

Nedávno jsem se se zájmem zahleděl do regálů se sýry. A vskutku ten, kde byl Président Karel IV., byl poloprázdný (nebo poloplný? To je jedno. V každém případě ne úplně plný, jako ostatní regály s konkurencí. Každá pokladní vám potvrdí, že podle zboží na pásu pozná, co běželo den předtím v reklamním bloku).

Teď je načase vyzkoušet, jak to vypadá, když vybočíme z průměru také opačným směrem – směrem ke kvalitě. Tam se odhodlá jen málokdo, protože je snadnější lidi podceňovat a vsadit na jistotu. I za cenu velké ostudy.