Průběh říjnového semináře o České televizi, kam poslanci nevpustili veřejnost, je volně k přehrání. Na YouTube ho zveřejnil moderátor Luboš Xaver Veselý, zde první a zde druhý díl.

„Teritoriální expanze ČT24 je ukončena, teď se soustředíme na obhajobu území“

„Vyvíjíme maximální úsilí, abychom nedělali chyby. Každá totiž může být nafukována do obludných a naprosto zkreslujících rozměrů,“ popisuje v rozhovoru pro Médiář ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal nedlouho předtím, než v Česku odstartuje komerční konkurence CNN Prima News. „Pro ČT24 to bude určitě pozitivní nakopnutí,“ říká televizní matador se zkušenostmi z Novy, Z1 i slovenské TA3. V rozhovoru hodnotí 14 let fungování zpravodajského kanálu a přibližuje, co přinese vznik dvou nových regionálních studií. Reaguje i na účast Daniely Písařovicové a teď Nory Fridrichové v show StarDance. „Pokud by se to dál obešlo bez účasti lidí ze zpravodajství, určitě bych neprotestoval,“ říká.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

ČT24 vysílá od dubna 2005, čtrnáct a půl roku. Za tu dobu se česká politická praxe změnila k nepoznání. Jak na to v průběhu let reagovalo vysílání veřejnoprávní zpravodajské televize?

Otázkou spíš je, jak politická scéna reagovala na vysílání ČT24. V tomto případě se ČT24 od stádia „co děláte za nesmysl a za co to chcete utrácet koncesionářské poplatky“ stala respektovanou součástí české mediální scény. Samozřejmě slyšíme odmítání, ale nikoliv z důvodu, že by se nás nikdo nedíval nebo že by někdo nevěděl, co ČT24 je.

Reakce zpravodajství je dlouho jasná - vyvíjíme maximální úsilí, abychom nedělali chyby. Každá totiž může být nafukována do obludných a zkreslujících rozměrů. Proto se je snažíme v těch zhruba sto tisících příspěvků ročně nedělat. I když víme, že ne vždy je štěstí na naší straně, naší realitou je být pořád ve střehu, mít obranu na perimetru 360 stupňů, abychom byli hodnověrným médiem, kterému opravdu lze věřit.

Že se s vámi k vojenské terminologii dostaneme, jsme čekali, ale že takto rychle… Veřejný prostor je plný útoků na Českou televizi, od politiků i od řady jiných. Jak ale vypadá každodenní realita, každodenní kontakt s politiky?

Realita je taková, že vysíláme. Nedávno jsem na Radě ČT přednášel zprávu o činnosti ČT24 za letošní první pololetí, kde je i statistika zvaní hostů. V případě Interview nás odmítnou v průměru tři lidé na jednoho přítomného. V Událostech, komentářích je poměr menší, něco přes dva. Pozvánky pečlivě monitorujeme, abychom měli věcnou argumentaci na nevěcné útoky, kterých jsme součástí. Občas dojde na kuriozity, třeba že u Interview jednou přišel až sedmadvacátý pozvaný.

Nás ve výroční zprávě o činnosti ČT za rok 2018 zaujalo, že podle počtu pozvánek, a to odeslaných i přijatých, bylo loni v případě Událostí, komentářů pořadí ANO, ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL, Piráti, SPD, TOP 09 a STAN. Proč zvete tolik sociálních demokratů, když ve volbách skončili až šestí? Sice jste jim meziročně pozvánek ubrali a ve volbách druhé ODS naopak přidali, přesto stále jsou na druhém místě.

ČSSD musí nutně vyskočit, protože je to strana vládní. Strany nesoucí vládní odpovědnost jsou vždy na čele. ČSSD kontroluje důležité resorty, navíc se musela vypořádávat s různými věcmi, které plynuly z jejího politického partnerství.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Ještě o rok starší než samotná ČT24 jsou Otázky Václava Moravce, vysílají se od roku 2004. Vy uvádíte, že zájem o ně neutuchá, sleduje je průměrně skoro půl milionu lidí. Uvažujete o změně formátu? Jak se má pořad dál vyvíjet?

Zájem diváků, citovanost pořadu i postavení v rámci diskusních pořadů nejen na ČT24 vypovídají jasnou řečí. Formát se vyvíjí, změny jsou postupné. V posledních letech nenajdeme tolik příkladů, kdy zpravodajství České televize skočilo dopředu velkou revoluční změnou. Tou byl rok 2012, kdy jsme zásadním způsobem změnili Události. Tehdy tolik novinářských chytráků tvrdilo, na to nebude nikdo koukat, že to je úplně blbé. Ukázalo se, že opak je pravdou. Události se od té doby také výrazně změnily, ale postupně. Neříkám, že evoluce je nejlepší a jediný možný způsob vývoje, ale je nejvýhodnější pro Českou televizi.

Rok 2012 je příklad revoluční změny, na druhou stranu mediální zájem tehdy vyvolal očekávání, které jsme ani neslibovali. Pak jsme museli strávit hodně času vysvětlováním, jak je to vlastně myšlené. Když děláte evoluci, divák ji přijímá snáz. Vede přitom k cíli stejně. Samozřejmě to nemůže být evoluce, jejíhož konce se nedožijeme.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Budou moderátoři v Událostech dál stát? Když stojí, tvoří ve velkém celku malinkou část. Navíc ostatní jejich kolegové přes den ve studiu sedí.

Otázka je, co je špatně. Sezení, nebo stání. Je nutné hledat kompromis. Figurka ztracená ve velkém celku je spíš daná formátem obrazu 16:9, na který se přešlo. Navíc celek zaplňuje nejen moderátor, ale i prostředí, které v sobě taky nese informace. Nevím, co je správně, ale osobně dávám přednost tomu, aby moderátor stál. Zejména u zpravodajských pořadů, které mají být dynamické. U diskusních pořadů si samozřejmě nedovedu představit, že by hosté stáli.

Zachyli jsme, že se měnil vedoucí moderátorů. Tím býval Jakub Železný.

Opravdu jsme zrušili funkci vedoucího moderátora. Všechny moderující jsme sdružili pod Martina Řezníčka, který je zástupcem šéfredaktora zpravodajství Petra Mrzeny. Tím jsme jen formalizovali praxi, ke které to spělo.

Petr Dvořák ve svém projektu z roku 2017, s nímž tehdy obhájil funkci generálního ředitele České televize, sliboval novou zpravodajskou relaci Noční události. Ta dosud není, počítá se s ní ještě?

Příprava noční relace není na stole. Projekt trochu usnul, což se stalo záměrně a po dohodě s generálním ředitelem. Udělali jsme totiž velkou změnu v Událostech, komentářích, v nichž jsme významně posílili jejich zpravodajskou složku. To jsme se snažili dát najevo i personálně, moderátorsky jsme Události, komentáře propojili s hlavní zpravodajskou relací Události. Soustředili jsme se na tyto změny. Kromě toho myslím zprávám ve 23 hodin věnujeme při přípravě dostatečnou pozornost, aby plnily roli důstojné zpravodajské relace, o které mluví plán. Kdybychom chtěli vybudovat pozdě v noci velkou zpravodajskou relaci, tak už si nedovedu představit, jak by těsně po skončení Událostí, komentářů měla vypadat.

Kromě toho, že dotyční musejí být v práci dřív kvůli přípravě a do pozdějších hodin kvůli vysílání, osvědčilo se personální propojení Událostí a Událostí, komentářů?

Osvědčilo. Vždy jsme říkali, že Události na ČT1 jsou nejdůležitější zpravodajskou relací a propojením jsme chtěli dát symbolicky najevo, že na ČT24 jsou nejdůležitější Události, komentáře. Moderuje je šest kompetentních zkušených lidí, takže z mého pohledu se to osvědčilo zcela. Že se někomu nelíbí Pavel a chtěl by tam Petra, to už je osobní problém.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Nejtrendovějším tématem je dnes změna klimatu. Třeba v BBC vydali vnitřní kuchařku, jak k tomuto tématu přistupovat. Má zpravodajství ČT k referování o tomto tématu podobně vyjasněný postoj?

Je to velké téma. Hodně se o tom bavíme na poradách, ale nemáme na to chartu jako v BBC. Možná to je tím, že tady nemáme oddělení na produkování chart a nemáme na to čas. Ale přistupujeme k tomu jako ke všem dalším tématům - snažíme se dát prostor stoupencům i odpůrcům. I když zrovna dnes [rozhovor probíhal ve čtvrtek 26. září - pozn. red.] jsme na poradě museli konstatovat, že se včerejší debatě o Gretě Thunbergové se jeden domnělý kritik během několika sekund změnil přímo na obrazovce v jejího zapřísáhlého obdivovatele. To jsme nepředpokládali, když jsme ho zvali.

Osobně pokládám změnu klimatu za významné téma, kterému se budeme věnovat. Chceme ho pokrývat ze všech stran, mě nejvíc zajímá ta odborná. Jeden z nejlepších rozhovorů týkajících se tématu v době, kdy začalo být aktuální, byl ten s Danou Drábovou.

Dává v případě tohoto tématu smysl standardní přístup pozvat odpůrce a obhájce? Většina vědecké obce se shoduje, že klimatická změna je skutečná a způsobená člověkem.

Asi jsem se špatně vyjádřil. Myslím, že se jedná především o odborný problém, takže by to nemělo skončit v rovině „mám rád Gretu, nemám rád Grétu”. Požadavky spojené s klimatem ale znamenají určité kroky od politiků, které se odehrávají v určité politické realitě. A je legrační, když jde o politickou realitu Česka, protože se jedná o celoplanetární problém.

Teď jsem třeba četl článek, který připomněl, že Hnutí žlutých vest začalo ve Francii v reakci na zvýšení daně na fosilní paliva, jejichž spotřebu chceme snížit. Na tyto věci je potřeba upozorňovat. Problém má věcnou rovinu a toho se budeme snažit držet. Tedy ne jestli máme rádi Gretu, jestli je planeta modrá, červená nebo zelená. To jsou politické debaty a jak je občas vidíme v Česku, jeví se mi spíš jako nefundované. Příliš mnoho slov o ničem.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Plánujete konkrétní speciální pořady či bude téma prostupovat celým vysíláním?

ČT24 je plná speciálních pořadů. Diskusní 90′ reaguje na aktuální dění, kde nabízí poměrně velký prostor. Václav Moravec ve spolupráci s Akademií věd začal cyklus Tiché hrozby, kde se o klimatu nepochybně taky bude mluvit. Divák se dočká mnoha speciálních vysílání, ale cyklus neplánujeme. Cykly moc neděláme, my jsme denní zpravodajství.

Pojďme ke každoročnímu podzimnímu hitu ČT1. V zábavním pořadu StarDance loni vystupovala Daniela Písařovicová, letos v pořadu bude tančit Nora Fridrichová. Obě jsou výrazné tváře zpravodajství, respektive publicistiky veřejné služby. Jak se díváte na to, že si lidé ze seriózního zpravodajství odskakují do zábavního pořadu?

StarDance je něco jako zlaté rouno České televize a zaplaťpánbůh, že ho ČT má, protože pro ni dělá možná větší službu než zpravodajství. Tam zveme lidi, které někdo má rád, někdo nemá rád a podle toho se potom diváci vztahují k České televizi. Je to tedy skvělý produkt. O mně je ovšem známo, že se dívám akorát na zpravodajství v televizi, takže upřímně říkám, že StarDance jsem viděl jednou jedinkrát, a to když tam v začátcích tancovala Jolana Voldánová. Cítím se proto nekvalifikovaně, když mám poměřovat účast člověka ze zpravodajství v pořadu, který je víceméně exkluzivního a zábavního charakteru. Daniela si to bezesporu užila, užije si to nepochybně i Nora. Pokud by se to ale dál obešlo bez účasti lidí ze zpravodajství, určitě bych neprotestoval a neměl bych pocit, že jsou zpravodajství a publicistika ochuzené.

Nora Fridrichová si kvůli StarDance dá pauzu ve 168 hodin. Foto: Česká televize

Nora Fridrichová si kvůli StarDance dá pauzu ve 168 hodin. Foto: Česká televize

Svého času se Václavu Moravcovi opakovaně vyčítalo, že moderuje i jinde než na obrazovce ČT. Dnes hlavní tváře zpravodajství moderují často různé akce. Máte pro tuto oblast vnitřní politiku? A zase - jak se díváte na tyhle melouchy?

Ony jsou melouchy a melouchy. My požadujeme po svých lidech, aby nás o těchto akcích důsledně informovali a žádali o souhlas. Takový souhlas se většinou řeší na úrovni šéfredaktorů, občas doputuje přímo ke mně. Je spousta akcí, které pořádají přímo univerzity nebo instituce spolupracující s ČT, v tom nevidíme problém. Na druhou stranu se snažíme své lidi varovat a zakazovat jim účast na akcích komerčního charakteru, případně účast na akcích, které by je později mohly vrhnout do podezření ze střetu zájmů. To děláme poměrně jednoznačně. Pokud se to dozvíme. Jsou případy, o kterých jsme se dozvěděli náhodou zpětně, a to padaly drakonické tresty. Nebudu říkat, o koho jde, ale tresty neváhám udělovat.

Nesouvisí to s tím, že ve zpravodajství ČT je hodně lidí na externí úvazek? A že pak někteří z nich moderují v televizi veřejné služby, ale zároveň berou kšefty jinde?

Jak kdo. Mluvil jsem především o internistech. Výraz externí úvazek bych nepoužil, máme externí spolupracovníky. Vycházíme z toho, že zpravodajství vysílající 24 hodin denně má poměrně velkou spotřebu lidí. Lidi jsou na vysílání nakonec to nejdražší a my máme k dispozici jen určitý objem mzdových prostředků a interních míst. Naší politikou je, aby klíčoví lidé byli interními zaměstnanci. To jsme dovedli do stádia, které pokládáme za uspokojivé.

Jak to má v tomto ohledu Václav Moravec, jako hlavní tvář publicistiky? Nedávno byl v tomto ohledu znovu propírán.

Václav funguje interně už šestým rokem. Pobírá mzdu, má zaměstnaneckou kartičku. Zaměstnali jsme ho právě proto, aby ho dokola nepropírali, aby nebyl zpochybňován. Byla to hůl, která byla vždy po ruce. Když někdo nemá argumenty, hledá zástupné problémy.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zatímco Český rozhlas vybudoval svébytnou redakci zpravodajského webu, Česká televize hlavně překlápí materiály z vysílání ČT24 a v zásadě nemá na webu žádné známé tváře. Plánujete výraznější rozvoj svého zpravodajského webu?

Web vyvíjíme stále. Teď se snažíme, aby líp vypadal a byl uživatelsky komfortnější. Máme ale dohodu, že většinově ho plníme obsahem vyrobeným pro televizi. Respektujeme tím i zákon. Nechceme řešit, aby nám lidé, kteří média neumí, ale všechno o nich vědí, případně jsou na webu míň úspěšní, říkali, že něco nemáme dělat. Měli bychom další umělé problémy k řešení, přitom problémů máme i jinde dost.

Produkujeme opravdu hodně televizního obsahu, web má tedy z čeho vybírat. To říkám s tím, že iRozhlas.cz rád konzumuju, protože je to kvalitní novinářský produkt. Na druhou stranu multimedialita je pro každý mediální dům nezbytností. Nám takhle funguje redakce vědy, kterou jsme zřídili před třemi nebo čtyřmi lety. Automaticky pracuje pro Události, web, sociální sítě, všechno jde ruku v ruce.

Vy v pořadech často nabádáte diváky, ať vás sledují na sociálních sítích. Co máte na sítích za cíl, když organický dosah klesá? Platíte za dosah příspěvků?

Neplatíme, protože si to nemůžeme dovolit. Z mého pohledu jsou sociální sítě další platformou, kudy jde šířit televizní obsah. Především k cílovým skupinám, které televizi v klasickém vysílání už příliš nekonzumují. Zkoušíme tedy své materiály nabídnout jinak.

Máte nicméně samostatnou redakci pro sociální sítě.

To je v podstatě udržovací tým, který jednak přebírá od ostatních redakcí to, co pak přizpůsobuje, jednak občas vytvoří něco původního. To pak naopak můžeme využít v televizním vysílání.

Berere sítě i jako svébytný prostor, který nabízí kreativnější možnosti zpracování?

Především na ně dáváme přizpůsobený obsah vyrobený pro televizi. To je základ. To je to, co nás živí, co máme dělat ze zákona, co chceme dělat. Reportáže se krátí, titulkují.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Na trh během několik měsíců přijde jako váš konkurent komerční zpravodajský kanál CNN Prima News. ČT bude jistě největší rezervoár případných televizáků pro nový projekt. Už se loví?

Použili jste správně výraz televizáci, protože zdaleka nejde jen o redakční složky. Mezi televizemi je tradičně velká fluktuace realizačně-technických sil. Slyšel jsem o přesunu některých lidí, ale to se netýká bezprostředně mého týmu. Samozřejmě tady budou nové nabídky, perspektivy, každý se bude rozhodovat jako svobodný člověk. Nepochybně k pohybům dojde, ale neposuzuju to nijak hystericky.

Co myslíte, že CNN Prima News přinese divákům v Česku? Jak se na projekt díváte jako konkurent, byť silnější a zavedenější? A kolik zvládnou získat procent publika?

Neodvažuju se říct, kolik můžou získat procent publika. Nicméně myslím, že to bude mít z jejich hlediska smysl. Důležité bude, jak si povedou v případě mimořádných událostí, při nich jsou zpravodajské stanice nejsilnější. Jestli máte v běžné dny podíl na publiku procento nebo procento a půl, je celkem jedno, pokud zvládnete vysílání dlouhodobě financovat. Když se ale něco opravdu děje, ČT24 výrazně poskočí a pak lze hodnotit, kolik kdo lidí reálně osloví.

Navíc u každého média je čím dál cennější komoditou důvěryhodnost. Ta bude pro nový projekt také podstatná.

Konkurence může inspirovat, žene člověka dopředu. Já pracoval nejen ve veřejnoprávních zpravodajských kanálech, takže nový projekt očekávám zvídavě a pozitivně. Uvidím, co jsem ještě neviděl, a tato oblast mě pořád zajímá. Pro ČT24 to bude určitě pozitivní nakopnutí.

Může Primě zpravodajský kanál fungovat ekonomicky?

Vycházím z toho, že Primu vedou soudní lidé, takže to mají předem spočítané. Ale nevidím do čísel, obchodních plánů, netuším, jakou mají koncepci vysílání. Neodvažuju si tedy říct, jestli se jim to může nebo nemůže vyplatit. Moje zkušenost ze soukromých zpravodajských televizí se týká toho, že jsme vždy byli ojedinělým projektem, jak na Slovensku, tak tady v Česku. Kdežto oni se můžou opřít o fungující mediální říši, která byznys umí poskládat jinak.

Zpravodajství, pokud ho chcete dělat opravdu komplexně, vyžaduje spoustu peněz. Česká televize má stálý příjem od diváků a díky tomu může plánovat a budovat věci, které nejsou jednoduché. To je především síť zahraničních zpravodajů a síť regionálního zpravodajství, byť chápu, že regiony jsou plné různých vysílatelů, respektive výrobců videí. Divák si pak ale musí vybrat, jestli to chce od lokálního výrobce, anebo od Aleše Hazuky z ČT České Budějovice.

Zajímavé bude v novém projektu sledovat zahraniční zpravodajství, protože CNN známe především jako stanici související právě se zprávami ze zahraničí. Ty ale vznikají hodně americkým pohledem, přístupem. Pražskou demonstraci na Letné tak komentoval pro CNN člověk z Moskvy, protože je jejich východoevropským zpravodajem.

Vy máte jedenáct zahraničních zpravodajů. Počítáte se změnami?

Jak jsem nedávno říkal v regionech, že jsme ve stejné situaci jako přemyslovský stát na sklonku vlády Boleslava II. Teritoriální expanze je ukončena, teď se musíme soustředit na obhajobu vlastního území a zajištění důstojné existence jeho obyvatelům. Myslím, že jedenáct zahraničních postů České televizi stačí. Dnešní svět umožňuje velkou mobilitu personální i komunikační. Pro nás je perspektivou technologický rozvoj. Už teď umí většina našich zahraničních studií živě vstupovat do vysílání. V tom chceme jít dál, být ještě pružnější. To samé platí o regionech. Už to není o rozšiřování sítě, ale větší technologické kvalitě, která zároveň šetří peníze.

Před dvěma týdny jste v pořadu 90′ při příležitosti otevření dvou nových regionálních studií říkal, že jste „udělali ohromný krok kupředu, abychom začali dělat skutečně regionální zpravodajství“. Co si pod tím máme představit?

Regionální zpravodajství vysílání dlouhodobě saturovala tři centra, Brno, Ostrava a Praha. Tedy dvakrát dva moravské a slezské regiony měly opravdu regionální zpravodajství. Zbývajících deset krajů a Prahu jsme skládali jako řezanku.

Regionální zpravodajství je v mých představách něco, co je blízké obyvatelům regionu. Čili já se jako obyvatel Karlových Varů můžu podívat s určitou zvědavostí, co je aktuálním problémem obyvatel Pardubického kraje, ale tak nějak se mě to netýká. Hledím na to vyloženě jako na kuriozitu. Chceme vyrábět takové regionální zpravodajství, které je opravdu blízké obyvatelům regionu. A to nám nová studia umožní.

Studio ČT Ústí nad Labem

Studio ČT Ústí nad Labem

Studio ČT Plzeň

Studio ČT Plzeň

Ve zmíněné letošní zprávě pro Radu ČT píšete rovněž o plánu na „přípravu nových formátů s akcentem na využití mimopražských zpravodajských studií ČT“. To mají být nějaké nové formáty?

Zrovna včera jsem říkal šéfredaktorovi regionálního zpravodajství, ať přestaneme říkat, co chceme my jako ústředí, ať řeknou nově vyzbrojené týmy, co jsou schopné vyrábět. Já mám představu, co bychom mohli a měli dělat. Regionální studia dělají kontinuální vysílání. Už to nejsou speciály, ale přejímají si proud ČT24 na dvacet minut. O víkendu, kdy máme relativně dost prostoru, bychom toho mohli využívat ještě víc. Logicky také směřujeme s DVBT-2 k opravdu regionálním Událostem v regionech, které poběží na čtyřech různých streamech.

Vy jste letos změnili vedení kulturního zpravodajství. Odešel Petr Vizina, nahradila ho Tereza Willoughby, která se vrátila ze Seznamu. Proč? A změní se dlouhodobější směřování kulturního zpravodajství?

Petr Vizina, člověk, který je z mého pohledu úctyhodný, odešel na základě vlastního rozhodnutí. Když jsme hledali náhradu, rozhodli jsme se pro Terezu Willoughby. Je to kvalifikovaná reportérka, dá se říct už mediální veteránka, která ví, o čem mluví. Přišla s jednoznačnou koncepcí a je pozitivní, že její představy jsou stejné jako ty moje. Myslíme, že kulturní redakce by neměla být ghettem, ale součástí redakce zpravodajství. To znamená, že nedělá pouze specializované pořady ve své tematické oblasti, ale je součástí vysílání ČT24. Tedy nejsou to s prominutím tety z ghetta, které si točí, co chtějí, kdy chtějí a jak chtějí a myslí si, že jsou součástí záře červeného koberce. Ne, já jsem tam chtěl reportéry s plným televizním výstupem a Tereza mně to garantuje.

Znamená to tedy víc kultury do proudu ČT24 nebo Událostí?

Ano. Od sklonku léta mají Události v kultuře vcelku ucelenou podobu a reportáže jsou propracovanější a zařazované míň nahodile. Vysílali jsme i 90′, které garantovala redakce kultury. Povedené bylo zejména vysílání kolem Nabarveného ptáčete. To plánujeme dělat pravidelně, ideálně jednou za dva týdny.

Situace se proměnila i vnitřně, protože nabídka z redakce kultury je najednou bohatší. Editoři nemusí v Událostech hrát tu jedinou věc, která se náhodou objeví, ale můžou si vybírat z poměrně široké nabídky. Samozřejmě se to neobešlo bez krve, ale jak říkal kdysi jistý generální tajemník, “nech odpadne, čo je slabé, nech odpadne, čo je kolísavé”.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Abychom nezapomněli, ve zmíněné vizi Petra Dvořáka z roku 2017 se mluví o potřebě „hlubší analyticko-politické diskuse“ na ČT1. Tím je míněn Fokus Václava Moravce, nebo plánujete jiný pořad, který by mě být celospolečenský?

Je to věc, o které neustále diskutujeme a kde jsme se ještě nedobrali k definitnímu závěru. Na druhou stranu, když se podívám na různé naše pořady, přinášíme diskusí spoustu, a jsou hluboké, analytické. Zázračný formát, který by stál ještě nad tím vším, co vysíláme, jsem zatím nevymyslel a nikdo z mého okolí mně taky neříká, že by ho měl v rukávu. Budeme o něm pořád diskutovat, ale popravdě nevím, jak hluboká by měla být diskuse, aby byla dostatečně hluboká, jak analytická by měla být, aby byla dostatečně analytická. Jestli to někdo ví - a opravdu to ví, nejen, že si myslí, že to ví -, ať aspoň naznačí.

Mimochodem, podivili jsme se při přípravě na toto setkání, jak dlouho už funguje Máte slovo, specifická diskuse podle Michaely Jílkové. Jste s pořadem spokojený?

Pravdou je, že Máte slovo sledují diváci, kteří nesledují jiné naše analyticko-politické diskuse, to vidíme z výzkumů. Třeba divák Historie.cs není typickým divákem pořadu Máte slovo. Ani já nejsem typickým divákem Máte slovo, ale naprosto respektuju, chápu a rozumím, proč ho Česká televize má ve svém vysílacím schématu. Dokud bude spadat pode mě, budeme se snažit vyrobit takový produkt, aby ho Česká televize mohla v souladu se svým záměrem vysílat a nemusela se za to stydět.

Veřejná služba je podle vás v tom, že Máte slovo přináší i polemiku nad společenskými a politickými otázkami i lidem, kteří normálně diskuse nesledují?

Tak to chápu. Jinak z mého pohledu platí totéž, co u StarDance - nekoukám na to a raději si něco přečtu.

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout

Zdeněk Šámal. Foto: Vojta Herout