Rezervujte si datum: na úterý 22. ledna 2019 chystáme další Digiveletrh. Bude to už pátá výroční přehlídka novinek digitálních agentur. Ty zapsané v našem katalogu budou mít účast výhodnější.

Šéf ČRo chce poplatek vyšší o 5 Kč, šéf ČT indexaci

Nynější financování médií veřejné služby funguje a je třeba je zachovat, potvrdil seminář.

  • ČTK
  • 09. 10. 2018 20:15

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral by chtěl, aby se měsíční koncesionářský poplatek zvýšil z nynějších 45 Kč o pětikorunu, tedy na 50 Kč. Petr Dvořák, generální ředitel České televize, za kterou nyní lidé platí 135 Kč za měsíc, se zase vyslovil pro indexaci koncesionářských poplatků. Zavoral a Dvořák své postoje k poplatkům, o nichž mluvili už dřív, zopakovali přímo poslancům a také ministru kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD). O poplatcích byla řeč v průběhu úterního semináře Média veřejné služby a jak je udržet při životě, který v poslanecké sněmovně uspořádala sociálnědemokratická Masarykova demokratická akademie.

Příjmy z poplatků tvoří asi 95 % rozpočtu Českého rozhlasu, připomněl Zavoral. Poplatek podle něho zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií na politické vůli a politické moci. “Což, kdyby byla média financována ze státního rozpočtu, zajistit nelze,” zdůraznil šéf rozhlasu. Zvýšení poplatku, který je dán zákonem, o pětikorunu, by podle něho přineslo rozhlasu asi 225 milionů Kč ročně.

Dvořák uvedl, že jednorázový růst sice problém vyřeší, za nějakou dobu ale nastane znovu. “Faktická nezávislost znamená, že žijeme v prostředí, kde můžeme dopředu plánovat a máme dostatek peněz na to, abychom mohli veřejnou službu divákům poskytovat,” zdůvodnil televizní ředitel možnou indexaci poplatků. Zavoral naopak soudí, že indexace má svá úskalí a není úplně běžná.

Účastníci semináře se shodovali v tom, že nynější způsob financování veřejnoprávních médií je funkční a je třeba jej zachovat. Podle ministra kultury Staňka je tato forma dostatečnou zárukou svobody a poskytování objektivních informací. Proti úvahám o zestátňování veřejnoprávních médií se postavil také místopředseda sněmovny za ČSSD Tomáš Hanzel. Rovněž mediální analytik Milan Šmíd soudí, že financování těchto médií musí být odděleno od bezprostředního politického vlivu. Upozornil ale na to, že jejich příjmy stagnují.

Před proměnou veřejnoprávních médií v “média politické služby” a v “média propagandistická” varoval spisovatel a publicista Jaroslav Veis, jenž v této souvislosti zmiňoval vývoj v Maďarsku a v Polsku. Média veřejné služby podle něho stojí a padají s liberální demokracií. “Ohrožení liberální demokracie je ohrožením médiím veřejné služby,” řekl.