Náš newsletter tradičně přešel na letní provoz: v červenci a srpnu chodí jednou týdně, a to v pondělí.

Šéf ČT Dvořák: původní tvorbu nákupy nenahradí

Ředitel České televize polemizuje s návrhy, aby kvůli úsporám víc nakupoval v zahraničí.

Helena Bezděk Fraňková a Petr Dvořák

Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková a generální ředitel České televize Petr Dvořák vystoupili 9. července v pražském kině Přítomnost na panelové debatě o českém filmovém průmyslu v době pandemie. Debata byla součástí letošního úsporného ročníku přehlídky Tady Vary. Foto: ČTK / Michal Krumphanzl

Česká televize má zejména podporovat českou kulturu a identitu, míní její generální ředitel Petr Dvořák v reakci na návrh nového místopředsedy Rady ČT Pavla Matochy. Matocha se vyslovil pro to, aby veřejnoprávní televize nakupovala víc pořadů vyrobených někým jiným. „Čtu na různých serverech vyjádření specificky nových radních, podle kterých přece není vůbec žádný problém vyměnit v Česku vyráběný program za nákupy v zahraničí. Ta služba podle nich bude stejná, hlavně že to bude levnější. Tohle je směr, který jsme s managementem nikdy nepropagovali. I protože nám zákon a kodex říkají, že jedním z velkých úkolů České televize je podporovat českou audiovizi a českou kulturu jako takovou,“ řekl Dvořák ve čtvrtek na panelové diskuzi o budoucnosti filmového průmyslu po koronaviru v Česku.

Jak Dvořák řekl, Matocha mluvil o zahraničních akvizicích v nedávném rozhovoru pro Médiář. „Jsem příznivcem toho, aby televize víc než nyní pořady nakupovala oproti jejich natáčení, protože to je lacinější. Když se podíváme na Česko a Rakousko, které je bohatší, rakouská televize má výrazně nižší podíl původní tvorby,“ prohlásil Matocha, který se stal hned na svém druhém zasedání místopředsedou rady. Spolu s dalšími novými radními – ekonomy Pavlem Kysilkou, Hanou Lipovskou či bývalým ředitelem zpravodajství ČT Romanem Bradáčem – mu zatím v radě jde hlavně o dohled nad hospodařením a úsporami televize.

„Že budeme muset začít věci omezovat, je evidentní,“ zhodnotil v panelu Dvořák s odkazem na dlouhodobé plány televize počítající právě s úsporami. Televize už kvůli zeštíhlování letošního rozpočtu, který radní schválili až napotřetí, odložila třeba natáčení třetí řady minisérie o Marii Terezii. Historicky největší koprodukční projekt ČT chystala v spolupráci s rakouskou, slovenskou a maďarskou televizi. Dvořák cyklus uvedl jako příklad, kdy podle něho nefunguje čistě ekonomické myšlení. „Má Marie Terezie odjíždět se čtyřspřežím, šestispřežím nebo osmispřežím? Když stavíme Jana Husa na hranici, má být ze šesti, nebo z dvanácti klád? Dvanáct jich je samozřejmě dražších. Tohle se těžko poměřuje měřítkem, podle kterého mají být věci nutně levné - a levné znamená lepší. Audiovize je v tomhle pro běžné ekonomy trošku komplikovaná.“

Podobný princip podle něj platí pro přemýšlení nad akvizicemi. „Kupovat zahraniční pořady je významně levnější než natáčet vlastní věci. Je ale otázka, jestli chceme přinášet národní identitu nebo unifikovanou mezinárodní identitu,“ tázal se Dvořák a jako příklad uvedl nákup seriálu Babylon Berlín, historicky nejdražšího německého seriálu zobrazujícího zemi na přelomu 20. a 30. let 20. století, který Česká televize vysílala během letošního ledna. Každou sobotu běžely na ČT2 od 20 hodin dva díly po sobě. „Proti tomu můžeme natočit sérii o Boženě Němcové. A teď - co je pro naše děti správně? Myslím, že by napřed měly vědět, kdo je Božena Němcová, a pak se podívat na Babylon Berlín. Ale jenom Babylon Berlín není do budoucna řešení.“

Celá audiovize by podle Dvořáka neměla zaspat, ale využít toho, že se vláda chce - soudě též podle plánovaného schodku 500 miliard Kč na letošní rok - krizí proinvestovat. „Je potřeba si uvědomit, že investice nejsou pouze baráky, mosty a kilometry dálnic, ale je to i audiovize, která má jednu z nejvyšších přidaných hodnot. Bylo by dobře zkusit z balíku peněz utrhnout dost velký kus, aby se dala vytvořit dlouhodobější skutečnost. A je dobře, že se současný ministr kultury Lubomír Zaorálek nebojí spojovat slova kreativní a průmysl,“ prohlásil Dvořák směrem k celému odvětví. V kontextu televize nad to připomněl výzkum zadaný veřejnoprávní televizí a rozhlasem, podle něhož současná výše poplatku za ČT nepřipadá vysoká 81 % poplatníků. „Třeba na to někdo ve sněmovně uslyší. V horizontu dvou let by bylo dobře, kdyby se něco stalo, abychom mohli fungovat jako dneska.“

Zmíněnou debatu pořádal Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s kanceláří Kreativní Evropa. Mezi řečníky byl například Ivo Anderle, ředitel distribuční společnosti Aerofilms, která provozuje původní českou videotéku Aerovod. Ta podle něho během krize zaznamenala obrovský nárůst zájmu. „Teď se čísla vrací, ale stále jsme na dvouapůl- až trojnásobku oproti stavu před krizí. Teď už tomu můžeme říkat samostatně udržitelná jednotka,“ přiblížil Anderle, podle kterého je stále větším zvykem za filmy na internetu platit, byť nabídka místního videa na vyžádání (VOD) zůstává „stále hodně slabá“. Podle Vratislava Šlajera, předsedy Asociace producentů v audiovizi (APA), se ale během krize podařilo českému videu na vyžádání prorazit skleněný strop. „Nesmíme vnímat kina a online jako konkurenci. Musíme zkoušet různé vize, jak pracovat s obsahem tak, ať je to divákům pohodlné,“ vyzýval Šlajer, podle kterého ekonomické problémy v audiovizi ještě přijdou: „Snižují se rozpočty, odkládají projekty. Část peněz v systému chybí. Když část vypadne, na konci to ovlivní i ty ostatní.“