Doplněno
Narůstající nejistotu tuzemských televizí i kontrolních orgánů, které na vysílání dohlížejí, ohledně konce reklamy na obrazovkách ČT se dnes pokusil utnout poslanec ODS Václav Mencl, předseda volebního výboru dolní sněmovny, výboru, který má v parlamentu na starosti mediální problematiku.
„Reklama v České televizi končí 11. 11. 2011, to říkám autoritativně, pokud do té doby nepřijmeme novelu zákona o České televizi, což považuji za nutné,“ prohlásil v závěru dnešní schůze klubu; svůj názor přitom opírá o právní analýzu Parlamentního institutu.
Konec reklamy se podle zákona odvíjí od konce analogového televizního vysílání. Ze dvou termínů, který současné státní předpisy uvádějí, Mencl prosazuje ten dřívější - nařízení vlády z roku 2008 přitom obsahuje výjimky vypínání analogového vysílání pro oblasti Jesenicka a Zlínska, až 30. 6. 2012.
Od datumu „analogové tmy“ se odvíjejí další rozsáhlé změny v tuzemském televizním vysílání.
Kromě právě konce vysílání reklamy na kanálech ČT jde o liberalizaci televizního trhu (zájemce už nebude muset žádat o licenci radu pro vysílání, dohodne se jen s operátorem vysílačů) či zánik tzv. kompenzačních licencí, které dostalo 6 prvních digitálních stanic zákonem (TV Barrandov, co jako jediná z nich podle takové licence vysílá, bude muset požádat o novou, Z1 zkrachovala, Óčko ji nechce a start digitálních stanic Febio TV, RTA, TV Pohoda o ně přijdou).
Analýza parlamentního institutu, s jejímž zněním se Médiář.cz seznámil, z příslušného zákona a následného vládního nařízení vyvozuje, že „dnem přechodu“ - tento termín považuje za klíčový pro vysvětlení i návazné procesy - je právě 11. 11. 2011.
Analýza rovněž připomíná, že stačí ke dni přechodu, když digitální vysílací síť České televize bude moci přijímat aspoň 95 % obyvatel a sítě 2, 3, 4 s komerčními televizemi aspoň 70 % lidí.
Jde skoro o půl miliardy ročně
Pokud ČT přestane vysílat reklamu, nebude z ní už odvádět 150 milionů korun ročně do fondu kinematografie, podporujícího domácí snímky.
O všech penězích, co ČT vydělá na reklamě, rozhoduje vláda - kromě kinematografie se z peněz z reklamy odvádí 15 milionu ročně telekomunikačnímu úřadu, zbytek jde na digitalizaci sítí a archivu ČT. Ročně se tak rozdělovalo 386 milionů korun.
Schůze se přitom měla zabývat senátní novelou zákona o České televizi, která od začátku příštího roku 2012 navrhuje dávat
- 40 % z reklamy na ČT do fondu kinematografie
- 40 % do léta nefungujícího fondu kultury
- 20 % na správu a digitalizaci Archivu ČT a náklady spojené s výběrem a se správou výnosů z reklam.
Projednávání novely poslanci odložili. Ministerstvo kultury totiž podle dnešních zpráv připravuje několik komplexních pozměňovacích návrhů, s několika odlišnými variantami řešení.
Jednou z variant je utlumovat reklamu v ČT postupně po roce 2012 rok či dva. Pro tuto cestu se vyslovil začátkem roku ministr kultury Jiří Besser (TOP 09). Jako schůdnou možnosti ji teď připouští taky Václav Mencl.
Pokud by poslanci konec reklamy na obrazovce České televize odsunuli, naštvali by tím komerční televize Novu s Primou.
Šéf Novy Jan Andruško v lednu v parlamentu vyhrožoval arbitráží, ředitel Primy Marek Singer zase tím, že pokud se půlmiliarda z ČT nepřesune komerčním stanicím, konkrétně on bude muset zavřít Primu Cool.
Jsou tu „značná rizika“
Nervózní je také „velká“ mediální rada, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě ona se má při udělování licencí a dohledu nad vysíláním zabývat právy a povinnostmi, do nichž výše popsané změny zasáhnou, ale přesný termín změny nezná. A určovat jej prý nemá, jak tvrdí.
„Z nejednoznačného stanovení data dokončení přechodu na zemské digitální vysílání vyplývají velkému množství subjektů značná rizika,“ sdělila Médiáři předsedkyně rady Kateřina Kalistová.
„Jedná se zejména o právní nejistotu podnikatelských subjektů, a to jak těch, kteří působí na českém trhu, tak těch, které na něj vstoupit hodlají.“
Rozhodnou poslanci. Nebo soud
Předseda volebního výboru Mencl má za ideální, aby přesné datum přechodu z analogového na digitální vysílání, potažmo konce reklamy v ČT určilo nové ustanovení zákona. Řekl to dnes v rozhovoru pro Médiář.cz.
Poslanci mají novelu na programu přespříští týden, na schůzi počínající 7. června. Finální rozhodnutí bude buď na nich, a pokud se předtím v zákulisí s lobbisty Novy a Primy neshodnou, pak možná až soud.
Předcházela dohoda i s diváky
Pokud by reklama z ČT letos nezmizela, porušil by stát dohodu s komerčními televizemi i s koncesionáři České televize.
Když v srpnu 2008 souhlasily Nova a Prima s novým zákonem, který měl urychlit digitalizaci televizního vysílání, bylo součástí kompromisu se státem, že ony dobrovolně odevzdají analogové kmitočty (a pustí na ně nové digitální televize) a za to v ČT se postupně ultumí prostor pro reklamu tak, až v červnu 2012 (tehdy se vypne poslední analogový vysílač v zemi) prakticky skončí.
(Nova s Primou navíc dostaly možnost vysílat další programy, jsou to Nova Cinema, respektive Prima Cool a Prima Love.)
Utlumení reklamy v ČT se rovněž kompenzovalo tím, že se postupně navýšil koncesionářský poplatek za ČT až na současných 135 korun měsíčně; platit ho musejí všichni, kdo odebrají elektřinu.
Ponechání reklamy by tak potěšilo jen zadavatele reklamy. Zástupce jedné ze dvou hlavních oborových organizací inzerentů Pavel Brabec, šéf Asociace českých reklamních agentur, v lednu řekl, že by to znamenalo „posílení cenového monopolu na trhu“, na němž by Nova s Primou měly dohromady 95 %.
Deformovalo by to podle něj i kvalitu programové nabídky.
Poslanci tak musejí v podstatě rozhodnout mezi komerčními televizemi a jejich klienty-inzerenty, zda budou chtít dávat ještě nějaký čas reklamu i třetímu hráči - veřejnoprávním stanicím.