Základní věc, když vidíme, jak „úspěšně“ si vede Public TV: dá se v Praze provozovat ekonomicky soběstačná televize? Lifestylová Public TV skončila s dluhy přes 300 milionů korun v insolvenci.
Nepovažuju Public TV za lifestylovou televizi, považuju ji za televizi zmatenou, s nepřehledným programovým schématem. My máme schéma každý den stejné, každá konkrétní hodina je určena konkrétní cílové skupině. Schéma je tak přehledné, že divák si na ně musí po určitém čase zvyknout. Zároveň je nastavené tak, že jednotlivé bloky se dají měnit, prohazovat, podle toho, jak čas jednotlivým skupinám vyhovuje.
Obchodně vzato: prime time (hlavní vysílací čas) máme přes den, kdy nás naše cílové skupiny mohou sledovat, a spoléháme se na to, že v Praze žádná lokální televize není, že jsme na místním trhu jediní. A že klientům typu obchodní centra jsme schopni nabídnout jiné služby, než rádia nebo printy.
Na které diváky svým programem, potažmo reklamou cílíte?
Primárně na Pražany. Pak podle denní doby na jednotlivé skupiny, které podle našich průzkumů mají možnost se na televizi dívat.
Tedy ráno od 7 do 9 hodin infoservis, pořad Ranní ladění s živými vstupy, i s politiky, a to pro Pražany, kteří vstávají a vyrážejí něco někam dělat. Od 9 do 11 jsou to maminky, které odvedou děti do školy a po návratu jsou doma. Pak senioři, kteří vstávají brzo, ráno nakupují, ale kolem 11. hodiny už jsou doma. Od 13 do 14 hodin další infoservis s aktualitami, plus mezi 14. hodinou a 17.30 lifestylově-kulturní odpoledne, s pozvánkami na večer, pro holky od 15 do 45 let, se zájmem o módu. A večer od 21 do 23 hodin Pražení, pro ty, kdo mají vztah k pražské kultuře, ale nemůžou pařit celý týden, s námi mají možnost se podívat do klubů i jinam.
Všiml jsem si častých živých vstupů.
To je další princip našeho programu, naši skútraři a jejich živé vstupy z aktuálního dění v Praze. Je to reportér a kameraman, každý na svém skútru, s přenosovou technologií. Fungují po celou dobu našeho premiérového vysílání, tedy denně od 7 do 23 hodin.
Odkud odevšud vstupují?
Vstupy jsou buď předpřipravené do jednotlivých programových bloků, třeba z dětských center, ze zoo, anebo pokud se děje něco zásadního, skútrařovi se zavolá, ten sedne v dětském centru na stroj a přesune se třeba k požáru do Koněvovy ulice.
Někdy se to podaří propojit, třeba nedávno náš reportér vstupoval z dětského centra, kde zrovna byl brankář Slavie Martin Vaniak. Hned jsme tedy měli rozhovor o situaci v klubu. Během dvaceti minut na místo dorazily další tři štáby, že chtějí udělat rozhovor. To dokazuje, že v ostatních televizích nás sledují.
Všiml jsem si taky, že obraz se často seká...
Zatím ano, přenáší se přes 3G síť mobilních operátorů, musejí se tomu přizpůsobit. Není to jednoduché nastavit, jde o to sladit přenosy ve všech třech sítích, ale úspěšnost je čím dál větší, během pár týdnů bychom měli fungovat skoro bezchybně.
Čili iphonisté, ipadisté a vy se tlačíte operátory, aby nabízeli co nejrychlejší a nejspolehlivější mobilní internet, rozumím.
Jsme nositelé nových technologií, přinášíme světlo do zatuchlého českého televizního prostředí.
Kolik lidí jste převzali z jiných, méně úspěšných televizí jako Z1 nebo Public?
Z Public TV je tu jedna reportérka, ze Z1 dvě a z Barrandova je tu moderátorka Petra Slancová. Externím poradcem na dobu určitou je Zdeněk Šámal, bývalý generální ředitel Z1.
Od Z1, která v lednu přestala vysílat, jste techniku nekupovali?
Techniku máme stoprocentně svoji. Dodávky nám ovšem zpozdilo zemětřesení v Japonsku. Hlavní pult v režii tak máme zatím půjčený z showroomu v Londýně, náš stroj je zřejmě ještě někde na lodi.
Jaký je vlastně celý příběh Metropol TV, která loni začínala jako lokální informační kanál?
Původní záměr byl dělat pražský infokanál v těsné spolupráci s magistrátem. Ale po volbách do pražského zastupitelstva se ukázalo, že záměr nebude funkční. Rozhodli jsme se společně s kolegy z 11 TV production, spolumajiteli (firmu 11 TV production rovným dílem vlastní Pavel Attel, Jiří Němeček - ti stáli u zrodu hudební televize Óčko -, Vladimír Němeček, Lenka Tesařová - pozn. red.), že oslovíme soukromého investora. Nejpříjemnější nám bylo spolupracovat s Lubošem Měkotou, coby fyzickou osobou. Ten do projektu vstoupil v polovině března, během tří týdnů jsem dal dohromady kompletní redakci, 4. dubna jsme podepsali tady ve Francouzské ulici smlouvu na pronájem studií i kanceláří a děláme televizi jako normální komerční projekt. V nové podobě vysílá od 1. května.
Nechybí nám nic, co mají velké televize, ale protože to pojímáme nízkorozpočtově, zkoušíme řadu nových technologií, které jsou v Česku vůbec poprvé, ale zároveň jsou řádově levnější.
Jaké byly vaše vstupní náklady?
Patnáct milionů korun.
Kolik bude stát roční provoz?
Máme odhady od tří čtyř mediálních agentur, kolik pražský trh může generovat peněz z reklamy, a tomu jsme přizpůsobili rozpočet. Řádově to jsou desítky milionů. Jsme nízkorozpočtová stanice, tím, že jedeme živě, odpadají náklady na postprodukci. Je to model ze severní Ameriky, kde podobné městské stanice fungují dvacet třicet let a fungují dobře.
Chcete expandovat do dalších měst, do Brna, do Ostravy?
Zatím o tom neuvažujeme.
Kdy byste měli být na provozní nule?
Bod zvratu je za dva a půl roku.
Proč jste si jako investora vybrali právě Luboše Měkotu?
Agenturu A-News, kde jsem spolumajitel (vlastnická struktura firmy A-News je NEWTON Holding 35 %, Marek Vítek 32,5 %, Tašo Andjelkovski 32,5% - pozn. red.), se mnou vlastní Petr Kraus. Ten je rovněž majitelem NEWTON Holdingu. Tudy se podařilo oslovit Luboše Měkotu, s kterým jsme se rychle domluvili. Byli další dva investoři, kteří měli zájem, ale s Lubošem Měkotou byla jednání nejpřímější, nejpříjemnější a nejrychlejší.
Měly zájem i mediální domy?
Byli to investoři, kteří už v médiích investovali. Luboš Měkota, pokud vím, zatím ne.
Pokud byste vysílali jako regionální infokanál, kabelový operátor UPC vám odmítá na základě zákona umožnit vysílat reklamu. Jak to vyřešíte?
Pro nás je prvotní zdroj diváků pozemní digitální vysílání, tam reklama bude.
Nepředpokládám ale, že byste pro kabelové sítě měli jinou verzi vysílání, bez reklam.
S UPC jednáme.
Kde všude vysíláte?
V pozemní digitální síti – tzv. multiplexu 4 – operátora Telefónica O2, v jeho televizi přes internetovou přípojku O2 TV a kabelové sítě UPC a menších operátorů typu Kabelservis, jednáme s malými bytovými družstvy, která mají své přípojky. Přes satelit nikoli, bylo by kontraproduktivní „kropit“ signálem pražské televize půlku Evropy, navíc je to drahé.
K pozemnímu digitálnímu vysílání: jak Z1, tak Public TV měly velké ekonomické problémy s platbami za pozemní digitální signál, to byla pro ně největší nákladová položka, která je stáhla pod hladinu.
Jednali jsme s Telefónikou od loňského podzimu. U nich došlo ke strategickému rozhodnutí, že zruší O2 Infokanál, a v tu chvíli nás sami oslovili, jestli tam chceme vysílat. S radostí jsme to přijali.
Ve službě O2 TV jste na pozici 182, to není lukrativní.
Jednáme, aby nás dali víc dopředu. Měli bychom být do 20. kanálu.
Kolik vás teď v Praze může sledovat lidí?
Kolem jednoho milionu.
Jak budete zjišťovat svou sledovanost?
O klasických peoplemetrech neuvažujeme, je to pro nás obrovský náklad. Budeme volit alternativní průzkumy.
Stanici jste v nové podobě restartovali 1. května, podpořil to nějaký inzertní partner?
Ne. Začínáme s teleshoppingem, s dalšími partnery jednáme. Zatím reklamní prostor necháváme pro neziskové aktivity. Inzerenti vyčkávali, až televize vystartuje, teď zjišťují, jak vypadá. Jednáme.
Jsme pro ně zajímaví tím, že naše ceny jsou na úrovni cen rádií, nesrovnatelné s velkými televizemi. Pro velké pražské klienty typu obchodních center jsme nové médium, do této chvíle neměli možnost inzerovat v televizi. Uvažujeme, zda budeme nabízet plný servis, tedy včetně výroby spotů. Další možností je ad hoc přenést zázemí přímo do obchodního centra a vysílat tam.
Reklamu bude prodávat kdo?
Máme vlastní obchodní oddělení, které jedná s klienty i s mediálními agenturami, které se k našemu překvapení začaly ozývat samy.
Z magistrátu vám nějaké platby jdou?
Ne.
Jak vypadá řídicí struktura?
Základní buňky jsou dramaturgové jednotlivých bloků. Ráno a zprávy v průběhu celého dne má na starosti šéfredaktor zpravodajství Denis Gaidoš, který dělal na Barrandově a taky Dobré ráno v České televizi. Pořad Na vrcholu připravuje Jarmila Skopalová, se zkušenostmi z ČT, Novy a Barrandova. Supermámu Magda Holancová, zatím bez televizní zkušenosti. Odpolední vysílání pro ženy chystá Ester Eichlerová, dřív chvíli na Barrandově, dělala i manažerku kapelám. Večerní vysílání připravuje Petr Meškán, dřív manažer v síti Hitrádií či v EMI.
Nad dramaturgy jsem já jako programový ředitel, vedle mě je šéfproducent Tašo Andjelkovski, ředitel techniky Pavel Attel, ředitel pro vysílání Jiří Němeček a obchodní ředitel Pavel Jamný. Tento management vede generální ředitel, říkáme mu CEO, to je Petr Kraus, který reportuje investorovi.
Kdo jsou vaši mediální konkurenti?
Nemáme konkurenci, jsme jediná televize v Praze.
Televize ano, ale...
Televize je nenahraditelná. Jako existuje metro, tramvaje a autobusy, my jsme metro a kolem nás jezdí rádia jako tramvaje a printy jako autobusy.
Je tu bezplatný deník Metro.
Deník Metro je autobus. Televize je metro.
Konkuruje vám internetové zpravodajství. Jak koncipujete web?
Regionální přílohy velkých serverů jako iDnes.cz či Aktuálně.cz mají z Prahy dvě tři zprávy denně. My v počáteční fázi nabízíme kolem třiceti denně plus živé vysílání plus archiv. Chceme se stát lídrem pražského televizního trhu i lídrem pražského internetového trhu. Internet stavíme naroveň televizi, spolupráce je absolutní.
Chcete spolupracovat s nejnavštěvovanějším tuzemským videoserverem Stream.cz, kam dávají své pořady de facto všechny televize kromě Novy?
Ne, půjdeme vlastní cestou.
Za jaký výkon stanice Metropol TV budete za rok spokojený?
Po roce bude uspokojivé, pokud o nás budu všichni Pražané vědět a každý z nich si nás denně aspoň na hodinu pustí.
Podpoříte to kampaní?
Chystáme ji na září, abychom byli na předvánoční trh připraveni, aby Metropol TV byla už známou značkou.
Grafika stanice Metropol TV je dílem Matěje Bacovského a Jana Šturce ze studia Bioport. Web zpracovalo studio Breezy.